Články

Cybercity - část 3

1 komentářů 2011-03-24 Přečteno: 2 273x

Cybercity - část 3

,,Jaká jsem byla, Black?“vyhrkne Safy, když se vrátím zpět ke kamerám a kapele. Vše se pomalu začíná balit. Kamery jsou už dávno pryč, většina dalších pomocníků taky, jen kapela postává vzadu u kachliček a pokuřuje.

,,Skvělá. Koukala jsem, jakou zajímavou věcičku na tebe použili. Ani jsem nečekala, že tvým trýznitelem bude stroj a ne člověk,“usměju se a na chvíli zahodím za hlavu nabídnutou smlouvu.

Já jsem ti to zapomněla říct. Je to nový druh sexuálních hraček,“zasněně se usměje a přizavře oči. Nádherně voní a latex má na sobě krásně přilepený. Bradavky stále naběhlé.

,,Nový druh? To není robotika?“podivím se.

,,Prý to není čistá robotika,“začne mi vysvětlovat Safy a v tu chvíli se těsně kolem mě projde manažer Forgotten a přejde ke své kapele, se kterou začne ihned vážně debatovat.

,,Jde o spojení robotiky s organikou. Mají v sobě zabudované vlastní myšlenky, které nejsou zaměřené na otázky žití, ale opakující se sexuální uspokojení. Jako kdybys dala život vibrátoru,“

,,Je zajímavé, že jsem to ještě neviděla v obchodech,“

,,A taky nikdy neuvidíš,“promluví ke mně kytarista, který k nám přiskočil znenadání. ,,Je to náš patent a vytvořených přístrojů je jen málo a navíc je všechny vlastníme,“

,,Jak jste dospěli k takovému nápadu?“postaví se čelem ke kytaristovi Safy a obejme mě kolem pasu.

,,Byl to Massivův nápad,“ukáže palce ruky na skupinku, která stále velmi aktivně konverzuje s manažerem. ,,Myslíš vašeho zpěváka?“nespouštím oči ze skupinky a všimnu si, že každou chvilku se po nás jeden ze skupinky podívá. Tuším, že probírají mojí zatím nevyřčenou odpověď na nabídku, kterou vymysleli.

Kytarista se temně zasměje až zakloní hlavu. Safy se po mně podívá, já její pohled neoplatím. ,,Jsi jedna z mála, Black, která nezná naši kapelu,“promne si ruce, jako by to snad bylo nějaké vítězství. Mírně se zašklebím. .,,Ale ano, je to náš zpěvák,“

Nadechnu se k velmi ironické poznámce, když mě Safy pevně a nenápadně chytne za zadek, abych mlčela. ,,A jak na něco takového přišel, Moobe?“ Vypadá to, že Safy je jménem zná.

,,Je velice zamilovaný do egyptologie a také do japonské hentai, pokud jste tedy o těchto věcech z Muzea slyšely,“mrkne chytře na Safy, která se jeho směrem zašklebí. ,,Nejsme zase tak pitomé, jak si myslíš.“

,,Kde máš svou fanynku?“neodpustím si poznámku, když si Safy mohla rýpnout taky. A doufám, že ho tím odradím od dalšího provokování Safy. Nenechám, aby ji tady někdo sváděl. Na to jsem dostatečně žárlivá, ale nahlas to nikdy nepřipustím. Na to jsem možná moc hrdá.

,,Propůjčil jsem ji Šakalům,“zívne si do dlaně. Tak takhle se dá i holka vlastnit – humus.

,,Šakalům? Myslíš těm komparzistům s maskama, co mě obskakovali? A jakou fanynku?“přitulí se ke mně ještě víc Safy, aby Moobovi ukázala, kdo je čí. Moobovi se velmi zvláštně blýskne v očích.

,,Za prvé nejsou to komparzisti a opravdu na hlavě neměli masky,“

,,Co tím chceš říct?“zúžím pohled a v dálce zaslechnu od skupinky své jméno. Snažím se to ignorovat. Chci už domů. Jak se tady vyprazdňuje prostor, začíná mě obklopovat divný pocit.

,,Jsou to naši sluhové, kteří se starají o naše sídlo, občas vystupují v našich klipech, starají se o správné ozvučení koncertů –“

,,Spíš mi jde o to vysvětlení s maskami. Co tím chceš říct?“přeruším jeho nadřazený hovor. Zabodne do mě pohled a zavře pusu. Jeho dominantní feromony prostoupí místnost a převoní Safyin upocený latex. Jen vystrčím naštvaně oba tesáky.

Safy se ke mně přitiskne tak, že se mi málem zastaví srdce. Vycítila nebezpečí a naši oboustrannou agresivitu plus k tomu ještě chuť k boji. Je v ní více submisivní části než dominy a proto se těchto bojů ,,ve vzduchu“ bojí a straní se jich.

,,Genetická a dobrovolná manipulace. Oddělení pár lidských genů a jejich nahrazení šakalských – tedy zvířecích,“promluví tichý, hluboký a drsný hlas.

Odtrhnu pohled od Mooba a všimnu si dlouhovlasého zpěváka, který se postavil těsně vedle kytaristy.

,,Děkuji za odpověď, Massive. Nedochází ale tím pádem ke ztrátě některých lidských vlastností?“ schovám tesáky opět za rty. Na něho útočit nehodlám – zatím. Navíc se nenechám zavrhnout. I já samotná jsem podstoupila pár seminářů zaměřených na genetickou úpravu.

,,Ano, po přeměně nedokáží mluvit lidskou řečí, o úplňku mají divné sexuální choutky a ztratí další hlavní znak lidství a to je tvar lebky. Lebka se protáhne, uši se protáhnou též. Chlupy na tváři se zpevní, ztmavnou a vyrostou. Čelist se taky prodlouží a narostou větší tesáky. Čich a sluch se zlepší. Jediné, co jsme dokázali a chtěli nechat stejné, je mužský penis. Šakal může vzniknout jedině z muže. Na přeměnu žen jsme se ještě nedostali, tedy naše věhlasná genetická společnost,“rozhodí nadšeně rukama do stran Massive a omylem, i když bych řekla, že schválně a agresivně, vrazí dlaní do Moobova ramene.

Moob bolestivě sykne a uskočí mu skoro se staženým ocasem z dosahu dlaně. Je vidět, kdo je tady dominantnější. Sami se podobají smečce vlků či šakalů.

,,Zajímavé. Takže se dá říct, že jsou to dobrovolní submisivní muži, kteří se nechali předělat na pravé Šakaly a budou tak žít do konce života a starat se o vás?“shrnu všechny informace a jednou rukou přejedu Safy po rozechvělém a vyděšeném těle. Přestane se klepat.

Massive si všimne mého dotyku a jeden koutek se mu mírně zvedne.

,,Přesně jak jsi řekla. Přeměna už se nedá vzít zpět. Akorát teď už to nejsou submisivní jedinci, při přeměně se z nich víceméně stali dominantní samci jako je skoro každý vlk nebo šakal, který je člen smečky a chce jí vládnout,“

,,Co kdybychom nechali toho vykecávání? Já společně s Forgotten bych vás rád pozval do Pyramidy na pár drinků jako poděkování za spolupráci při vytváření dalšího klipu. Přijmete?“obejme nás obě manažer a jeho ruku ihned setřesu. Cítím, jak má ztopořený penis.

Zbytek kapely se přesune s úsměvem na rtech za Massiva.

,,Já bych to brala. Stejně už dnes večer nic nemáme, že, Black?“zatahá mě za loket, abych se jí podívala do očí. Snaží se tvářit jako psík. Cítím pohledy ostatních. Snažím se Safy do myšlenek vecpat upozornění, aby s touhle submisivní hrou přestala. V téhle společnosti se to nehodí. Opravdu ne.

,,Ok, ale dojede tam později. Musíme ještě odvést věci,“přikývnu, aby Safy ztratila z tváře ten submisivní štěněcí výraz.

,,Budeme v salónku,“projde těsně kolem mě Massive. Kapela ho následuje. Jemně se o mě otře a já vdechnu jeho vůni. Kosatec.

Upírský syndrom

,,Black, proč jsi byla na všechny tak chladná? Něco se ti na nich nelíbí? Nebo se ozval tvůj věhlasný šestý smysl?“opře se o mou motorku Safy s větší dávnou ironie v hlase. Vydechnu nosem, zapřu se rukama o sedadlo motorky. Zadívám se do spodních pater skladiště-mrakodrapu.

Jak se začalo město prodírat směrem nahoru a do oblak, spodní patra – v kterých se začaly hromadit spodiny z aut, motorek a různých dalších plavidel, odpadky lidí, kteří si ještě nebyli schopni pořídit recyklátor odpadů a občas i nějaký ten bezdomovec či vyvrhelové společnosti – se přestaly používat.

V dnešní době nespatříte spodní patra, jelikož jsou zahalena ve vrstvě špinavého prachu a snad jen bůh ví kolika dalších plynů, které se skoro nedají dýchat. Čím výše se společnost dostává, tím více patrem se stává nepoužitelnými pro život. Tedy nepoužitelný pro ty z nás, kteří máme peníze.

,,Nevím, ale asi to bude tím, že je neznám,“ slyším, jak se Safy tiše uchechtne. ,,Ok, tak je neznám – hold v dnešní době máš takových metalových kapel, že si skoro nevybereš. Ale jde tady o něco jiného,“

Znovu se postavím a začnu sledovat slunce, které se zrovna schovává za Empire, což je nejvyšší mrakodrap v Cybercity.

,,O co přesně?“přesune se na místo, kde jsem se předtím opírala, aby se mi mohla dívat do očí. Ano, je mi jasné, že chce vidět, jestli lžu nebo ne. Pozná to.

,,Jejich manažer chce, abychom se k nim nastěhovaly, chtějí odkoupit naší firmu, aby na nás měli nárok jen oni. To znamená, že si budeme vydělávat jen přes klipy pro Forgotten. Ale něco se mi na tom nelíbí. Připadá mi, že je v tom nějaký fígl. Jejich manažer se totiž trochu prořekl a řekl – ne, odkoupit, ale přivlastnit. A to nikdy nikomu nedovolím,“

Safy si mě přitáhne k sobě nohama, které mi omotá kolem pasu. Obejmu jí rukama kolem ramen. Máme od sebe obličeje asi šest centimetrů.

,,Doufám, že jsi jim řekla, že to nebereme,“přejede mi očima po obličeji.

,,Řekla jsem, že si o tom musíme promluvit společně, což jsme udělaly,“vystrčím tesáky natěšeně. V jejích očích svítí touha po nějakém drsném polibku. Smíšená vůně sakury a skořice.

,,Je mi jasné, že jim nechceš dát ,“zúží pohled a ještě blíž se ke mně přiblíží.

,,Nechceš říct, že bych mohla žárlit, že ne?“opřu nos o její.

,,Nemyslím si to, ale já to vím,“políbí mě. Jsou to natěšené polibky a cítím, jak mi její jazyk hladí tesáky. Chce, abych si kousla. Jen pozvednu jeden koutek rtů. Ta holka ví jak na mě. No, ona to věděla od první chvíle, co jsme se potkaly.

Drsně s ní cuknu, aby sebou cukla a rozhodila ruce do vzduchu, využiji toho momentu a sevřu levou rukou její zápěstí k sobě a pravou jí nakloním hlavu na stranu. Přitiskne se ke mně. Cítím tlukot jejího srdce až ve svém hrudníku – jednou při tom omdlí, vím to.

Jemně jí přejedu jazykem po nastaveném krku. Zachvěje se a slastně vzdychne.

Přitisknu ostré tesáky k jejímu krku a jemně ho začnu okusovat. Nesmí se dostat až k tepně a jen jemně okousnout. Cítím, jak se mi ústa pomalu ale jistě plní její krví – má příchuť sladkého melounu smíšeného se železem.

Začne bolestivě skučet, ale já vím, že nemám přestat. Svým nadrženým klínem se otírá o mou latexovou sukni, rukama trhá do všech stran, abych ji pustila a ona mohla začít dráždit mě. Nedovolím jí to.

Pustím jí bradu, kterou jsem svírala, aby mi neházela hlavou ze strany na stranu a přiložím jí celou dlaň na nadrženě skučící rty. Utlumím vzdechy. Využije toho, že má otevřená ústa a začne mi svým teplým jazykem oblizovat dlaň, která jí ucpává ústa.

Je to velmi vzrušující. Po zádech se mi přelévá vlny husí kůže. Nenechám se svést. Nechám si to na večer.

Polknu poslední kapky krve a se zavrčením se odtáhnu od své krásky tesáky. Pustím jí ruce. Pevně, vzrušeně a naštvaně mi zaryje do boků své drápky a já cítím, že mi dělá do korzetu díru. Jen se pousměju, ale její rty neuvolním.

Nakloním se k její zpocené tváři: ,,Necháme si nějaké hrátky na večer, jasné? Navíc jsi sama chtěla ještě do Pyramidy za svou kapelou, ne?“

Odtáhnu ruku od jejích rtů a ona jen poslušně skloní hlavu, pustí mé skoro krvácející boky. ,,Omlouvám se, Black,“

 ,,Nech mě řídit, Safy,“

Safy si odsedne a udělá mi místo u řídítek. Usadím se za ně. Hrábnu do postraní kapsy, které je připevněna k motorce a vytáhnu zrcadlovky. Nasadím si je. Před očima mi naběhnou čísla ohledně motorky – množství benzínu, počet najetých kilometrů, stav oleje a ovšem zatím nefunkční tachometr a otáčkoměr. Prostě startování celého systému.

,,Ale jednu věci ti stejně řeknu, Black,“přitulí se ke mně a pevně se mě chytne kolem břicha.

,,Ochranné pole aktivovat,“rozkážu systému motorky a těsně kolem našich těl se utvoří krunýř z průhledného, ale pevného materiálu.

Nastartuji.

,,Seš pěkná mrcha!“křikne mi vyděšeně Safy do ucha, když prudce vyjedu do volného pádu rovnou z rampy. Rozesměju se.

Vítejte v novém světě

Přistanu trochu neohrabaně na desetimetrové přistávací ploše našeho bytu. Zastavím těsně před vchodem.

,,Ochranné pole vypnout,“ Krunýř zmizí, jako by nikdy neexistoval. Vypnu motor a trysky ještě chvíli syčí, poté na nějakou chvíli zase utichnout.

,,Co si budeš brát na sebe?“sleze z motorky a protáhne své tělo. Sundám si zrcadlovky, opět je schovám na své místo. Pokrčím neurčitě rameny.

,,Já půjdu v čistém latexu, heč!“poskočí a zapadající slunce se zaleskne v jejich černých vlasech. Je to skoro romantické. A ona je stále ještě dítě. Je to prostě holčička z vyšší společnosti, která úspěšně absolvovala střední školu a pak se nemusela o nic starat, protože se o ni staraly účty v bance, které ji zanechali rodiče, kteří se vydali na obchodní cesty na Saturnovy prstence.

Účty se začaly tenčit a Safy si musela najít práci a když odepsala na můj inzerát, padly jsme si do oka a její peněžně zajištěný život mohl vesele pokračovat dál. Tedy krom toho rozdílu, že já její přísun peněz hlídám, abychom nezkrachovaly.

Já jsem ze střední vrstvy. Střední školu jsem také absolvovala bez problémů, poté jsem se přihlásila na občasné geneticko-mutační přednášky, protože jsem se chtěla jednou dostat do nějaké společnosti, abych si také mohla hrát na Boha.

Jenomže peníze na proplacení dalších kurzů a přednášek jsem neměla, tak jsem si řekla, že musím pracovat. Dělat nějakou děvku v BDSM klubu se mi nechtělo, chtěla jsem být vlastní Paní, tak jsem zkusila podnikání.

A k dalšímu učení už jsem se nakonec nedostala, protože mě uchvátila naše společná práce se Safy a když jsme konečně dostaly i nějaké první zakázky, můj zájem se prohloubil ještě víc. Teď jsem sama manažerkou, účetní a … zaměstnancem.

Slezu z motorky a naposledy se zadívám na slunce, které už zmizelo za horizontem. V tu samou chvíli, kdy zmizí poslední paprsek, vybuchne Cybercity v záři světla. Nabité sluneční panely a případné záložní systémy začnou osvětlovat celé město.

Otočím se směrem, kterým se vydala Safy. Prosklené dveře od našeho prostorného bytu jsou otevřené. Vejdu na práh a zastavím se.

Zavřu oči a nechám přes sebe přejet skenery, které mi zkontrolují krevní skupinu a otisky prstů, jestli jsem to opravdu já, vlastník daného bytu.

,,Vítejte doma, slečno Black,“pozdraví mě Edna alias náš domácí hlídací systém, který se stará o celý byt a jeho bezpečnost.

,,I já tebe. Nějaké novinky?“projdu těsně kolem koženého černého nábytku a posadím se na opěradlo, abych se pomalu začala soukat z korzetu.

,,Ano, dorazila platba od pana Abrahama Fetuse, manažera Forgotten. Vše jsem převedla na váš bankovní čip,“

,,Děkuji opět. Nějaké další pracovní nabídky? Emaily? Telefony?“položím vedle sebe korzet a v zádech mi nepříjemně píchne a pocítím pocit nejistoty, protože nemám žádnou pořádnou podporu páteře. Vypadá to, že dneska půjdu opět v korzetu.

,,Ano, společnost Dark, s.r.o., si s vámi žádá schůzku za pět dní v šest hodin ohledně jedné noční akce pro zaměstnance. Dále je tady žádost o poskytnutí rozhovoru pro časopis Modern Bondage Metal, čas máte stanovit vy,“

Další nabídka práce a ještě rozhovor. V tom stejně mají prsty Forgotten a ten jejich všude sledovaný klip. Už slyším otázky redaktorky či novinářky, která si sem nakluše v latexových natřásených šatech a bude chtít vědět, co jsme musely udělat, že spolupracujeme s tak známou kapelou. Co děláme? Ne, nešukáme s nimi. Jen každý z nich by si chtěl užít se Safy a možná i se mnou.

,,Super, díky ti Edno, vše si roztřídím až ráno a vše obvolám,“sehnu se s mírnými bolestmi v zádech ke svým vysokým botám a pomalu si je stáhnu z nohou. Pak začnu ze sebe stahovat latexové mini šaty, které vydávají mlaskavé zvuky.

,,Budete dlouho pryč? Mám zapnout přísnější ochranu před zloději?“

,,Buď tak hodná, ale až budeme pryč. Ještě tady chvilku pobudeme,“usadím se konečně nahá na kožený gauč a zapadnu přesně mezi spáry voňavé kůže. Do celých plic natáhnu tu úžasnou vůni a natáhnu se.

Zády mi opět projede menší bolest. Měla bych ty korzety přestat na pár týdnů nosit. Pak tento nápad zavrhnu, protože bych ukázala, že nemám jen dominantní ale také submisivní stránku. Když chce žena v téhle společnosti ukázat, že je dominantnější než submisivní, tak by měla při každé příležitosti nosit korzet, který dodává jejich postavě náležitou nadřazenost nad ostatními ženami či muži.

Naopak více submisivní dívka či žena si libuje v tom, že korzet nosí jen velmi málo.

Z koupelny vzadu se ozve tekoucí voda. Taky bych si měla dát sprchu.

Pomalu zvednu své tělo z gauče, projdu kolem dalšího černého koženého křesla a vejdu do menší chodby a hned mě upoutá bílé světlo vycházející rovnou z otevřené koupelny. Nakouknu dovnitř. Safy si tancuje ve sprše, její svršky leží – jako vždy – na zemi. Tady je vše v pořádku.

Otočím se tedy zpět směrem do obýváku, abych dorazila do oblékárny. Je mi jasné, že hned jak se dostane Safy ze sprchy, bude chtít vyrazit do Pyramidy. Proto sprchu odložím.

Znovu projdu po vysokém černém koberci, který se hodí k tmavě fialovým stěnám, které jsou všude v bytě – tedy kromě mučírny, tam mají zdi červenou barvu.

 V další chodbě dvakrát za sebou tlesknu a bílé světlo pronikne do mých očí. Otevřu dveře po své pravé ruce a s dalším dvojtleskem vlezu do naší oblékárny.

Je to místnost asi o pěti metrech čtverečních, ve které najdete – překvapivě – všechny naše oděvy. Hned naproti dveřím visí zrcadlo, které se vyšší než já. Radši se na své nahé tělo ani nepodívám. Dneska už mi to jednou stačilo.

,,,Černý korzet, kožené kalhoty, černé kotníkové ponožky, černá tanga, červené vysoké Platinum,“přikážu robotickému šatníku a skříň po mé pravici sebou začne trochu poškubávat. Po půl minutě vyjede ze spodního šuplíku vše oblečení, o které jsem si požádala.

,,Děkuji,“dřepnu si k šuplíku a začnu se pomalu oblékat. Dneska jen decentně – ano, Podivně, tak jak se má, ale jen lehce decentně. Ať si pozornost užije Safy.

Natáhnu si ponožky, tanga, kožené kalhoty, nasadím vysoké červené Platinum a pomalu se nasoukám do lehce uvázaného korzetu. Přidržím si ho na správném místě a přejdu pomalu k zrcadlu, otočím se k němu zády.

,,Velice těsně zašněrovat,“

Robotické ruce, které se vyjedou zpoza zrcadla, mi začnou pevně stahovat korzet. Snažím se přitom vždycky nedýchat. Jsou to pevné robotické ruce, ale na lidské ruce to nemá. Když je vše poctivě utaženo, robotické ruce zmizí opět za zrcadlem.

,,Kožená mini bunda,“

Aniž bych se otočila si ji nasadím, vyjdu pevným krokem z místnosti, dvojtleskem zhasnu a zavřu za sebou dveře. Též jsem dvakrát tleskla, když jsem procházela chodbou do obýváku rovnou k Safy do koupelny.

Ta se začne plnit vůni tavícího se latexu. Safy stojí zády ke mně v sprchovém koutě a dveře od koutu má otevřené. Její tělo je už suché a hraje si s ovládáním latexové koupele. Asi vážně nekecala, když říkala, že půjde jen v čistém latexu. Na to se ráda podívám – opět.

Opřu se o futro koupelny.

Rozkročí nohy a roztáhne ruce, aby se zapřela o stěny. Hezky na mě špulí zadeček.

,,Spustit teď,“pronese svým drsným hlasem. Mluví drsně jen, když si chce dodat odvahy.

Z levé stěny, pravé stěny a z podlahy vyjede po čtyřech menších ventilech. Hned z nich začne stříkat ještě teplý latex. Safy sykne překvapením a bolestí, ale pevně stojí. Vidím, jak se jí napínají bicepsy a svaly na stehnech.

Latex začne obalovat její tělo. Nejdříve jedna vrstva. Poté se trysky na deset sekund vypnou a opět se spustí, aby nanesly další vrstvu.

Uvnitř se zasměju. Miluju, když jí můžu vždycky po takovéto sprše vyndavat z kundičky vrstvy latexu.

Trysky jsou tak dobře nařízené, že se ani jedna kapka latexu nedostane na obličeji. Stačí ale jen přenastavit systém a klidně z vás udělá latexovou pannu.

Safy se dodělá čtvrtá vrstva latexu a v tu chvíli, kdy se trysky vypnout, se z nich začne hrnout studený vzduch, aby se latex pořádně zchladil a ztvrdl.

Safy se pomalu postaví a začne zkoušet prohýbat své tělo, aby se mohla hýbat jako by na sobě měla obyčejný latex a hlavně aby zjistila, zda si nikde neudělá díru. Konečně se otočí. Pousměje se.

Je na ní krásný pohled. Tekutý latex má něco do sebe. Jak je matně nečistý a nevyleštěný, působí Safy opravdu jako panenka, se kterou by si každý Podivný rád pohrál a ještě se jí podařilo pěkně vzrušit, protože měla bradavky v latexu hezky postavené.

,,Krása,“ulevím si konečně a umlčím v sobě tu Dominu, která by ji nikam dneska nepustila a jen si s ní hrála.

,,Já vím. Koukám, že ty si latex už dneska nevezmeš, co?“ušklíbne se.

,,Dneska mám na tobě latexu dost, nemyslíš?“odpovím jí stejně otázkou a založím si ruce na prsou. Safy jen vyplázne jazyk.

,,Nezapomeň si k tomu vzít ty páskové černé boty,“otočím se směrem k obýváku. ,,Pyramida tě čeká, zlato,“

Přejdu ke dveřím ven a podívám se do nočního Cybercity. Dnešní noc bude ještě zajímavá. A rozhodně velmi úchylná, když jdeme do Pyramidy.

Usadím se na motorku a nasadím si opět zrcadlovky. Ale co si člověk měl víc přát? Podivní žijí hlavně v noci a proč sedět doma u televize, když je tahle noc tak mladá?

 ,,Jedeme!“naskočí ke mně Safy a opět mě pevně obejme.

Usměju se, nastartuju a s příkazem aktivace ochranného pole, si pomyslím, že je to stejně ještě malá holka, sakra.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
pochvala 1 Rubberman13

Foto galerie


Články