Články

Dlouhá služební cesta

8 komentářů 2010-10-03 Přečteno: 7 207x

Začalo září, teplé září, doba, kdy mě můj zaměstnavatel pravidelně posílá na delší služební cestu, která je zaměřena na školení ve vzdáleném městě. Stalo se tak i letošní rok. Celý týden jsem měl být mimo svůj domov. Má Paní to věděla a samozřejmě měla možnost toho dokonale využít. A to by nebyla ona, aby toho skutečně nevyužila.

 

Před odjezdem jsem dostal od Paní celkem obsáhlé instrukce, co mám sebou vzít za oblečení z latexu a igelitu. Latexové catsuity, rukavice, ponožky, kukla, roubíky a kolíky. K tomu igelitovou kombinézu, abych si taky mohl užít trochu jiného „potěšení“ a můj latexový život nebyl tak jednotvárný. Spojení mezi námi bylo jako vždy na služební cestě pouze prostřednictvím mobilního telefonu. Jak jsem správně předpokládal, Paní mi sdělila, že veškeré instrukce budou zasílány sms, telefonování by mohlo působit rušivě.

 

Když jsem dorazil na místo určení, měl jsem po ubytování povinnost se zahlásit, že jsem na místě. Odezva byla celkem rychlá.

 

„Zařiď si vše dnes do 17 hodin a pak očekávej sms.“

 

No teda, ta to bere nějak rychle, sotva jsem se vybalil a uspořádal věci, už budu pod jejím přísným vedením. To se mám na co těšit. Od začátku týdne jsem měl zákaz honění a tedy samozřejmě i zákaz stříkání. Takže si jistě dovedete představit, jak má fantazie pracovala. Měl jsem pouze malý problém. Nevěděl jsem, co mohu očekávat a tak se zdálo, že asi budu na pokoji sám se svým latexem a igelitem. Odpadá jakákoliv večerní návštěva města. No uvidíme.

 

V 17 hodin přišla očekávaná sms.

 

„Obleč se do latexového catsuitu s ramínky, triko s dlouhým rukávem, navleč si panty a zaveď kolík. Pak si připrav věci na gumovo igelitový večer. Samozřejmě CB! Pak ti povoluji 2 h noční procházku. Návrat do 20 hodin. Pak budou další instrukce.Paní“

 

Hmmm…to bude tedy zajímavý večer. Začal jsem s oblékáním. Nejdříve panty s návlekem na ocas. Pak kolík. Tomu se moc do díry nechtělo, ale zajištěn panty držel na svém místě. Latexový tenký transparentní catsuit je dokonale překryl. Navrch přišlo triko. Pak nasazení CB. Dokonale uzavřen v latexu jsem uvažoval, co dál. Takhle přece nemohu na večeři do restaurace. Spousta lidí. Měl bych pocit, že všichni vědí, že jsem oblečen v latexu a budou si mě prohlížet rentgenovým zrakem.

 

Poslal jsem Paní sms s větou: „Madam, takto přece nemohu nikam jít! Rozhodl jsem se, že raději večeři obětuji, abych se nedostal do nějakých problémů.“

 

No, ale přesto jsem se alespoň rozhodl nakoupit něco k jídlu v malém obchůdku opodál. Tam se jen mihnu, koupím rychle něco k jídlu a vrátím se nazpět do hotelu. Nikdo nic určitě nepozná.

 

Už byla celkem tma, když jsem vyrazil. Našel první obchůdek. Vešel dovnitř. Naštěstí samoobsluha. Rychle jsem vzal nákupní košík a vydal se mezi regály. Nějaké jídlo rychle do košíku a rychle k pokladně. U pokladny seděla mladá pokladní. Co mě překvapilo, že měla na krku tenký kožený obojek. Vyskládal jsem zboží na pult, ona v klidu spočítala a namarkovala na pokladně. Když jsem vykládal poslední kousek na pult, sledovala mou ruku. Z rukávu trika mi vykoukl latexový rukáv. Lehce jsem cuknul rukou, aby latex zmizel pod látkovým rukávem. Zvedla oči a podívala se na mě. Pak se usmála. Zřejmě také BDSM pozitivní. Naskládal jsem věci do tašky a zaplatil.

 

Když mi vracela zpět drobné za nákup, podívala se na mě. „Tak pěkný večer…latexový,“ zašeptala a usmála se na mě. „Děkuji, Vám taky.“

 

A rychle jsem vypadl z obchodu. Mezitím mi přišla další sms.

 

„Pokud se ti nikam nechce, zvolil sis dobrovolné latexové vězení. Oblékni si latexové ponožky, kuklu, obojek a druhý latexový catsuit.“

 

Jen jsem dorazil do hotelu a na pokoj, odložil věci a svlékl civilní oblečení, navlékl jsem na sebe požadovaný latex. Pak jsem zahlásil splnění úkolu a čekal.

 

Odpovědí mi byla další sms. „Ne že se budeš válet na posteli, můžeš stát nebo sedět na kolíku, aby sis ho užil. A abys do toho stále nekecal, nasadit roubík. Můžeš si k tomu zapnout nějaký latexový film, aby ti to uběhlo.“

 

No určitě. Pustím si film, abych měl v CBčku ještě problém. Nejednalo se o příkaz, takže jsem samozřejmě vydržel film nepustit. Nasadil jsem roubík a posadil se do křesla. O co by bylo lepší si lehnout. Aby kolík netlačil. Má Paní ví moc dobře, jak vychovávat k poslušnosti. Paní jsem odepsal sms, že další pokyny jsou splněny, ale film jsem si nepustil. Obratem jsem samozřejmě dostal příkaz, abych si ho pustil. Seděl jsem v křesle na kolíku v mém análu, s roubíkem v hubě, s ocasem v CB a zíral na latexový film, který mi samozřejmě zvětšoval pnutí v CB…a nemohl nic jiného dělat, než čekat na další pokyny.

 

Čas ubíhal velmi pomalu, měl jsem žízeň, ale roubík mi bránil, abych se napil. Zapípal mobil.

 

„Můžeš si vyndat roubík a v 19:45 hod opět nasadit. A zapnout opět latex film a radiátory, aby ti bylo trochu teplo. Nachystat skleničku. Pak budou další instrukce.“

 

Díky… jako kdyby tušila, že pomalu začínám žíznit. Hned jsem toho využil a vypil snad litr vody. A hned vypnul film. Nezbývalo než čekat. Obalen ve dvou vrstvách latexu jsem čekal. Sledoval jsem čas, abych nezmeškal termín. V 19:45 hodin jsem opět nasadil roubík a na notebooku zapnul film. Zase problém v CB. Už abych ho mohl sundat. Jestlipak mi Paní vůbec povolí, abych se mohl i vystříkat. V hlavě se mi honily myšlenky. Zahlásil jsem splnění úkolu sms a čekal. Čas utíkal a Paní o sobě nedávala vědět. Snad na mě nezapomněla! No to bych tu mohl sedět snad až do rána.

 

Před čtvrt na devět přišla další sms.

 

„20:20 hod sundat roubík, pustit opět latex film, 20:45 sundat cb, 21 vystříkat a vypít.“

 

Sláva, nezapomněla na mě a dokonce mám povoleno i stříkání!

 

Má chvíle se blížila. Sledoval jsem čas a těšil se na 20:45 hodin. Má chvíle přišla. Co nejrychleji jsem sundal to ďábelské CB a těšil se na svou chvíli. Musel jsem se však hodně přemáhat, abych vydržel. Úderem 21 hodiny jsem začal s honěním ocasu. Sledoval jsem film, při kterém dvě kruté latexové dominy trápily latexového otroka přivázaného na lůžku. Děj filmu jsem prožíval s ním. Po krátké chvíli přišla velká úleva. Zhluboka jsem oddychoval a přidržujíc sklenice v levé ruce stříkal do ní, abych zachytil celý obsah mých plných a nadržených koulí. Pak jsem pomalu přestal, mé tělo obalené v latexu se pomalu zklidňovalo.

 

Zapípal mobil.

 

„Ústroj pro dnešní noc je latexová košile a samozřejmě cb. Ráno se opět vystříkáš do sklenice a vypiješ obsah.“

 

Hned jsem Paní odepsal nazpět, že jsem vykonal její příkaz a samozřejmě splním i ten ranní pokyn. Postupně jsem ze sebe svlékl všechen latex a šel si dát osvěžující sprchu. Čtyři hodiny v latexu mi daly celkem zabrat.

 

Pak už zbývalo jen nachystat latex na mou noční siestu. A samozřejmě nachystat i své CB. Zanedlouho můj ocas zmizel uzamknut v CB a po zaklapnutí zámku jsem opět musel myslet na svou Paní. Jak se v duchu směje mému utrpení, že ví, co prožívám, pokud je můj ocas plně v její moci, tedy uzamčen v CB. Po oblečení do latexového oblečení jsem ulehl a myslel na ráno, až budu moci opět Paní zahlásit splnění zadaného úkolu. To bude asi dlouhá služební cesta, jestli Paní využije všech možností.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
bílej průhlednej latex 8 lasonytex latexx
7 let, 5 dnů bílej průhlednej latex

Foto galerie


Články