Články

Druhá kůže a SEGUFIX

2013-09-03 Přečteno: 3 072x

Naše setkání proběhlo tentokrát jinak, než obvykle. Tedy alespoň začátek byl zcela odlišný a nezvyklý. Lady souhlasila s pozváním na oběd s tím, že výcvik začneme zcela netradičně mimo její studio. Sice na veřejnosti, ale ne s velkým a hlavně ne velmi viditelným ponížením. Místo schůzky bylo domluveno a určila si ho ona sama. I když jsem se divil, že zrovna na takovém místě, později jsem ale pochopil. Velký obchodní komplex, skrývající anonymitu, s mnoha obchody a restauracemi, byl přijatelným a hlavně veřejným místem vhodným pro naše setkání. V určený čas jsem se dostavil na místo a samozřejmě hleděl na to, abych zde byl včas. Už na mě čekala. Dáma v černém, přísně vyhlížející, ale usměvavá, vlasy stažené do ohonu, v černých lodičkách, které jemně klapaly o podlahu, když mi šla vstříc.

Když jsme se setkali, chtěl jsem se s ní přivítat, jak se sluší a patří. Nato ale její ruka zmizela v kabelce a z kabelky vytáhla černý sametový sáček. Když mi ho podávala, zajiskřilo jí v očích. Nechápal jsem. Když mi její ruka šla vstříc, nešlo o přivítání, ale předání onoho sáčku do mých rukou.

„Přivítáme se později, teď mazej na WC,“ řekla a sametový sáček s lehce slyšitelným cinknutím skončil v mé dlani.

Poděkoval jsem, otočil se a odešel na WC. Bylo mi hned jasné, co je v sáčku. Už jsem to zažil, kovové cb bylo i přes sáček hmatem rozeznatelné. V duchu jsem si říkal, a doufal, že příslušenstvím nebude i anální kolík. Naštěstí nebyl, oddechl jsem si. Nedovedl jsem si představit, že bych se někde procházel „na široko“ s kolíkem v mé díře. Rovněž jsem netušil, kde vlastně strávíme poledne. Na WC jsem nasadil cb na místo, musel jsem ho předtím pořádně promazat lubrikantem, aby netlačilo a hlavně mě v nevhodnou chvíli neskříplo a neškrtilo. Po oblečení kalhot jsem si ho ještě jednou upravil zvenku, aby nebylo vidět. Měl jsem naštěstí volnější kalhoty. Skutečně vidět nebylo, byl jsem spokojen.

Když jsem vycházel chodbou ven, Lady stála na konci chodby a již z dálky mě sledovala. Když jsem přišel až k ní, jen natáhla ruku s otevřenou dlaní. Do ní jsem vložil zpět sáček a klíček od zámku cb. Teď záleželo jen na ní, kdy budu osvobozen a jak dlouho mě bude trápit. Pochválila mě a vše vložila zpět do kabelky. Pak jsem ji pozdravil jak se sluší.

Podíval jsem se na ní. „Myslel jsem, že zajdeme někam na oběd,“ řekl jsem.

„Však ano, ale tady mi to nevyhovuje,“ řekla „znám jiné pěkné místo, je to kousek odsud.“

Vyšli jsme ven z komplexu, občas si mě prohlédla a zeptala se, jak se cítím v tom cb. Evidentně ji těšilo, když jsem občas zaváhal a musel se upravovat. Když jsme došli na místo a usadili se, dostal jsem čestný úkol vybrat z nabídky jídel něco pro Lady. To, co jsem jí navrhl, s tím byla spokojena. Byl jsem opět pochválen za dobrý výběr, v duchu jsem tak trochu doufal, že pokud je Lady spokojena, bude pro mě výcvik možná mírnější…což byl velký omyl. V průběhu rozhovoru jsem se snažil dostat z Lady nějakou informaci o tom, co mě čeká. Tvářila se tajemně a vždy vše přešla s nadhledem a s plamínky v očích. Po obědě, který jsme strávili v příjemném rozhovoru na různá témata, včetně BDSM, v příjemném prostředí a po závěrečné kávě jsme vyrazili ke studiu.

Ve studiu v koupelně již na mě čekala zcela nová latexová kombinéza, příjemný latex v barvě cínu s modrými doplňky a s třícestným zipem. Jako by byl dělán přímo na mě. Pomalu jsem se do něho oblékl, nejdříve nohavice, pak catsuit povytáhl výše kolem boků a vyhladil záhyby. Pak ruce do těsných rukávů. Nakonec zapnul zip až ke krku. Sevření těla v latexu bylo dokonalé. Cb mi trčelo vpředu mezi jezdci zipu. Když jsem se prohlédl v zrcadle, nevěřil jsem vlastním očím. Úžasně padnoucí catsuit se mému tělu přizpůsobil doslova jako druhá kůže. Přes upnutý latex jsem cítil každý dotek, napětí latexu se přenášelo na každý milimetr mé kůže. Když jsem si přejel rukou po hrudníku, po zádech mi přejel mráz a mravenčení. Nádhera. Catsuit doslova přilnul k tělu. Vlastnosti druhé kůže jsem měl záhy pocítit. Na závěr oblékání jsem si ještě natáhl černé latexové rukavice. Byl jsem připraven.

                        „Tak pojď,“ vyzvala mě Lady a odvedla mě do první místnosti, kde již bylo připraveno bondážní nafukovací křeslo. Ona sama měla na sobě dobře padnoucí krátké černé latexové šaty a kozačky. Vlasy měla upnuté do ohonu. Přede mnou stála krásná, ale přísně vypadající Paní. Přistoupila ke mně a ještě mě trochu dostrojila a dotvořila, aby nakonec byla spokojena se svou latexovou hračkou pro následující hodiny. Nasadila mi na hlavu kuklu s malým otvorem na dýchání. Přes tenkou stěnu transparentního latexu před mým obličejem jsem vnímal jen pohyby stínů, jinak nic. Byla jen průsvitná, nikoliv průhledná. Malá dírka vepředu před ústy umožňovala, a zároveň omezovala, mé dýchání. Při rychlém nádechu se mi latex lepil na obličej a já se pomalu dusil, naopak při pomalém a hlubokém dýchání šlo vše normálně.

„Musíš dýchat pěkně pomalu,“ řekla Lady, „jinak se budeš dusit, pamatuj na to.“

Na ruce jsem dostal ještě nafukovací balonky na omezení pohybu prstů a na sebe ještě teplou prošívanou vestu s kapucí, aby mi prý bylo trochu teplo. Řečeno ironicky. Pak si mě postavila zády před nafukovací křeslo, do kterého mě usadila. Když jsem dosednul do křesla, to mě doslova pohltilo. Bylo nafouknuté, ale přesto po dosednutí fungovalo jako další past na tělo. Jen jsem stačil pro stabilizaci položit ruce na opěradla, Lady mi v té chvíli zafixovala ruce do připojených pout. Sice jen na suchý zip, nicméně dostatečné na to, aby mi zabránila vstát či vůbec odejít. Když jsem se opřel nohami o zem, bylo to přesně v místech, kde byla umístěna pouta na kotníky. Lady pouze stačilo rozepnout suchý zip a přitáhnout nohy do připojených pout. Rychlé, účinné a chytře vymyšlené.

Chvíli nato mě začala trápit přes otvor v trubce cb. Dobrý oběd jí dodal skvělou náladu, bavila se mou bezmocí a těšilo jí to, což dávala najevo svým zvonivým smíchem. Nejdříve vyzkoušela citlivost mého žaludu. Netuším, jaký nástroj použila, ale když jsem ucítil bodavou bolest, cuknul jsem sebou a začal zrychleně dýchat. Bylo mi v té chvíli jedno, jaký je to nástroj. Jen jsem věděl, že mi způsobuje ostrou a zároveň vzrušující bolest. Maska se mi opět vlivem prudkého a zrychleného dýchání lepila na obličej a já se začal znovu dusit.

„Víš, co jsem ti říkala o dýchání, pomalu a hluboce.“

Následovalo další bolestivé píchnutí v žaludu a zmáčknutí mých naběhlých koulí. Následoval opět její smích. Nemohl jsem nic dělat, jen tiše trpět. Pak na chvíli přestala…na chvíli, ucítil jsem jak její pevné a ostré nehty přejíždí přes catsuit od prsou až mezi stehna dolů. Každý dotek jsem cítil. Dráhy, které kreslily nehty po mém těle, jsem jak v zrcadle cítil na svých zádech jako intenzivní mražení a brnění. Latex přenášel dokonale každý její dotek. Když zajela k rozkroku, kde byl můj ocas uvězněný v kovovém cb, tak ten se začal nalévat krví, ale jen tak, aby se vytvaroval podle stěn cb a o tyto stěny pak bolestivě zastavil svůj růst. Dál nemohl, věděla to a já trpěl dál.

Chvíli vše ustalo, klapot jejích bot oznamoval, že se vzdaluje, měl jsem čas si vydechnout. Když se znovu přiblížila, dotyky na mých koulích a cvaknutízámku dalonajevo, že mi bude sundána klec. Byla, bylo to příjemné, promasírovala mi ocas i koule a krev se začala vlévat opět do skřípnutých míst. Na chvíli. Provázkem začala pevně omotávat mé koule a utahovala uzel za uzlem. Když skončila s koulemi, pohonila mi ocas, aby pevně stál a pokračovala s uzlíky na spodní straně ocasu. Po každém utažení jsem syknul. Dotahovala poctivě.

 „Kdo je moje latexová hračka,“ zeptala se.

 „Já Madam, já…..“

„Co jsi moje?“ znovu se zeptala.

„Latexová hračka.“

Byla spokojena, byl jsem schopný slíbit a udělat v tomto okamžiku pro svou Paní cokoliv.

„Teď si zase trochu pohrajeme,“ řekla a na chvíli se vzdálila.

Znovu jsem ucítil její prsty na svém ocase. Lehká manipulace s provázkem. To jsem netušil, že se pod provázkem na ocase skrývají elektrody k přístroji na elektrické masážní impulzy. Provázek pak vytáhla směrem nahoru a zajistila ho pod žaludem mého ocasu. Vytáhla ho nahoru a připevnila k řetězu na kladce nade mnou. Pak elektrickým ovladačem dosáhla napnutí provázku a tah na mém ocase. Byl jsem ukotven a znehybněn. Chvíli byl klid, pak jsem opět zaslechl její smích. Zamrazilo mě. Nato jsem ucítil několik ostrých bodnutí do ocasu. Pěkně za sebou v pravidelných intervalech. Nevěděl jsem, co se děje.

„Vyzkoušíme masáž, neboj, máš to jen na stupeň dva,“ slyšel jsem přes latexovou masku.

Pak začala slíbená masáž, impulz, impulz…a pak celá série impulzů. Jako kdybych strčil ocas do šicího stroje. To se dokola opakovalo. Když jsem se snažil ucuknout, narazil jsem na připoutání k řetězu, nešlo to. Buď vydržím, nebo si ocas utrhnu, což jsem samozřejmě nechtěl.

„Za pět minut ti to vypnu, aby sis to pěkně užil.“ Na to zesílila intenzitu impulzů na stupeň tři.

„Když budeš hodný, bude odměna.“ Klapot vzdalujících se podpatků mě jasně potvrdil, že mě tam na chvíli nechá samotného si „vychutnávat“ svou masáž.

Zatnul jsem zuby a nezbývalo nic jiného než vydržet. Prožíval jsem peklo a v duchu se modlil, aby už uplynulo těch pět minut. Netušil jsem, že taková „masáž““ na citlivém místě může mít takový účinek na potlačení jakéhokoliv odporu. Teď už to vím.

Klapot podpatků mě přivedl opět do reality, a když vypnula ten ďábelský přístroj, zhluboka jsem si oddechl. Pomalu a intenzivně jsem oddechoval. Pomalu mě osvobodila z bondáže, nejdříve ocas z kladky a řetězu a pak mě odpoutala i z křesla. Mohl jsem se konečně postavit.

„Vstaň a pojď za mnou.“

Vstal jsem a podle stínu přes masku jsem jí následoval do další místnosti. Po několika krocích mě zastavila a sundala pomalu zpocenou masku z mé hlavy. Přede mnou stálo kožené tvarované lehátko s poutacím systémem. Lady mi nasadila plynovou masku s chobotem a přes ni přetáhla kapuci od prošívané vesty.

„Tak to je SEGUFIX, vyzkoušíš si ho. Lehni si,“ a ukázala na lůžko.

Natáhl jsem se na lůžko.

„Protože jsi nezlobil, dostaneš ten slíbený dáreček. Skrč nohy a dej je od sebe.“ To už bylo řečeno přísně.

V tom okamžiku mi to došlo. Dáreček byl anální vetřelec. Vibrační, samozřejmě. Pokrčil jsem nohy, Lady mi rozepnula zip, promazala anální otvor a během chvíle ve mně skončilo vibrační vajíčko. Ani chvíli nezaváhala a hned zapnula první stupeň. Ve mně začaly vibrovat vnitřnosti. Moje cuknutí bylo signálem pro její uspokojení.

Následovalo připoutání sofistikovaným způsobem, nejdříve hrudník, pak ruce a nakonec nohy skončily v poutech systému. Bylo to pohodlné, ale při prvních pokusech se z toho sevření nedalo vymanit, narazil jsem na odpor pásů. Při snaze zvednout hrudník to šlo, ale jen velmi omezeně. Ruce byly trochu volně, ale nikdy natolik, aby dosáhly dále než několik centimetrů. Rychlý pohyb pak vypadal jako zbytečné cukání. Nemělo to smysl. Opravdu velmi dobře vymyšleno, únik nepřipadal do úvahy. Lady si to opět užívala, a aby si to zpestřila, přikládala konec chobotu masky na můj ocas, abych se „cítil“. Chvílemi jsem se dusil, chvílemi mě nechala i nadechnout. Pak zkusila nějaký další vibrátor na ocase, podtlakový válec a stahovací gumičky na mé koule. Vše jsem jen cítil, SEGUFIX mě dokonale držel na místě a omezoval můj pohyb. Na chvíli vypnula anální vibrátor. V tom okamžiku jsem si naivně myslel, že přichází pauza v mém týrání. Omyl.

Děs v mých očích v plynové masce za skly zornic musela vidět. Panika u mě nastala, když se přede mě postavila tak, abych viděl, že v ruce drží červený váleček obsypaný desítkami jehel, ostrých jehel na krátkém držadle. Ty jehly jsem pocítil na sobě za chvíli. Panika a strach z bolesti vybudily mé tělo k akci, začal jsem sebou zmítat, ale pouta mě dokonale udržela. Nebylo možné uniknout. Za chvíli na mém naběhlém ocase začala jezdit válečkem s jehličkami. Řval jsem do masky, ale jakoby mě neslyšela, smála se. Za chvíli přestala. Bavilo jí to.

„Nekřič, zase zlobíš. Víš, co tě čeká, když zlobíš?“ To byla spíš řečnická otázka. Hned nato zapnula anální vibrátor a rovnou na vyšší otáčky.

Zmohl jsem se jen na úpění do plynové masky, která úspěšně tlumila mé výkřiky. Cukání těla utlumily pásy Segufixu. Pak mě nechala na chvíli vydechnout. Opět vyzkoušela, co udělají její nehty na druhé kůži. Mráz mi jezdil po zádech v okamžiku, kdy se mě začala dotýkat. Mravenčení nabíralo intenzity, když mi jezdila svými nehty po stehnech.

Když se na chvíli vzdálila, v hlavě jsem měl myšlenku jen jednu myšlenku, myšlenku na únik. Zkusil jsem, když se nedívala, pořádně cuknout popruhy. Z lehátka jsem se díval na magnetický klíč, který by mě mohl osvobodit, ale ten byl ode mě příliš daleko. Bylo slyšet, jak bojuji, ale Lady se jen zasmála z vedlejší místnosti, když to slyšela. Netušila však, že popruh na levé ruce povolil a mně se podařilo skoro osvobodit levou ruku. Na pravou jsem však nedosáhl. A balonek na prstech mi zcela zabránil v jakékoliv činnosti prstů. Zkusil jsem povolit na levé ruce pouta na suchý zip. To už byl jiný zvuk a Lady to zaslechla a vstoupila do místnosti. Když viděla úspěšný pokus a výsledek mé snahy o osvobození, změnil se výraz jejího obličeje. Raději jsem uhnul hlavou, aby se naše pohledy nestřetly. Tentokrát pevně přichytila popruh levé ruky k lehátku a ujistila se, že drží skutečně pevně.

„Za to, že jsi zlobil, jsem se rozhodla, že dostaneš 50 ran na zadek, rozuměl jsi?“

Zeptala se výhružně, odpověď ani neočekávala.

Když mě odpoutala, sundala mi plynovou masku, kterou vyměnila za latexovou kuklu s otvory pro oči, nos a ústa. Dostrkala mě k trestné lavici, kde jsem musel již poslušně zakleknout, přehnout se přes rám konstrukce a Lady mi zajistila ruce a nohy pomocí pout k lavici. Než jsem se stačil vzpamatovat, první rány dopadly na můj vyšpulený zadek. Když dopadla poslední rána, Lady mě odpoutala z lavice. Zůstal jsem trochu přepadlý, výprask jsem nečekal. Zjihl jsem jak poslušný beránek.

„Lehnout na lavici,“ přikázala.

Beze slova jsem okamžitě poslech. Jen jsem dolehl na záda, připoutala mě provazy k lavici. Nejdříve tělo, pak ruce zajistila ke konstrukci. Pak vzala fólii a obtočila celé tělo od nohou až po hlavu, kterou pevně zafixovala k lavici. Fólie dokonale zakryla ostatní volné části mého těla a utvořila vzduchotěsný kokon. Mé tělo na to začalo reagovat. Cítil jsem, jak se v některých místech mého těla odděluje latexový catsuit od kůže, že po něm klouže a pot se začíná řinout ze všech pórů ven do catsuitu. Tělo se pomalu zahřívalo na vyšší teplotu, která svědčila tomuto procesu. Když jsem byl úplně znehybněný fólií a zcela bezmocný, začal koncert nástrojů a pomůcek v rukou Lady. V hlavě mi začalo probíhat Ravelovo Bolero.

Jemné drnkání na struny smyčců nahradilo napětí provazů, v pozadí zní stálý rytmus bubínku, který nahrazuje vibrátor v mém análu. Flétna vede rytmus, v podobě malé vibrační hlavice. Postupně se přidávají další a další nástroje, které zesilují dojem zvyšující se razance a stálé tóniny a opakující se rytmus…rytmus vibrátoru v mém těle. A pak se přidávají další a další nástroje, orchestr a rytmus je razantnější, stále sílí. Tělo se zmítá v rytmu nástrojů, v hlavě mi stále běží ten opakující se rytmus. Razance smyčců je více a více silnější, forte přechází do fortissima. Přidávají se další nástroje. Dostávám roubík na omezení dechu. Bubínek je v pozadí, je přehlušovaný smyčci, ale stále drží svůj rytmus. Nastupují razantní dechy. Rytmus graduje. Lady používá další pomůcky, aby mě dostala do extáze, sedá si obkročmo na můj obličej, můj dech je více omezován a Lady sleduje každou mou reakci. Blížící se závěr podtrhují tympány … v podobě velké vibrační hlavice v rukou Lady. Smyčce a dechy, bubny a činely, mohutná a strhující směs tónů, která končí silnou, děsivou a závěrečnou explozí všech nástrojů….včetně mého. Explozí těla a smyslů.

Najednou ticho, nemohu popadnout dech. Potřeboval bych dvojité plíce, abych se nadechnul…Nádherné uvolnění těla i ducha. Spoutané tělo potřebuje chvíli klidu.

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články