Články

Hotelový pokoj

2013-04-18 Přečteno: 1 617x

  Na našem prvním setkání jsme se s Pánem dohodli, že by nebylo na škodu sejít se ještě před plánovaným odjezdem do mučírny a provést takový test nebo svým „způsobem“ generálku. Aby toho na mě potom náhodou nebylo moc nebo, aby tam nebylo něco, co nechci nebo co bych nezvládla.

            Termín byl daný, čas také. Blížil se den a hodina odjezdu, pocity jsem měla různé od strachu až po vzrušení z neznámého a ze všeho, co bude nové. Jaké to asi bude, jaký bude Pán, všechno se mi honilo hlavou. Ráno jsem se upravila dle přání Pána, dala jsem si záležet, aby to bylo dokonalé nechtěla jsem Pána na poprvé hned zklamat, to by mě opravdu  jen mrzelo. Pak už jen rychlý pohled na hodiny a je nejvyšší čas jít na smluvené místo. Jeli jsme do nedalekého městečka na hotel. Cesta trvala asi 15 minut. Sledovala jsem ubíhající silnici, stromy a z nervozity jsem je i počítala.

            Pán se během cesty se mnou snažil mluvit a ptát se mě na různé věci, praktiky na všechno, co mám rada, co bych chtěla zkusit – sice jsem svým způsobem odpovídala, ale moje nervozita musela být strašně moc znát. Dojeli jsme na místo, Pán mi přikázal zůstat v autě, že půjde zařídit hotel. Jen jsem kývla hlavou. Zeptal se mě, jestli jsem si to nerozmyslela. Rychle odpovídám, že ne …

            Po nějaké době se vrátil, otvírá mi dveře a „jdeme, šup!“, slyším jeho hlas…….vystupuji z auta. Pán otvírá kufr auta a bere asi 40 kg tašku - je ohromná ,veliká ….Musím přiznat, že když jsem se na ni poprvé podívala, měla jsem docela strach, z toho, co v ní  asi má a co by se mi mohlo stát… Neznámý člověk, neznámé prostředí, pomoc asi nikde, byly to zvláštní pocity, které  se ve mně různě prolínaly.

            Ale po chvíli poslušně jdu za svým Pánem do hotelu. Odemyká a vcházíme do pokoje - má dvě místnosti, ložnici s velkou postelí, židlí, křeslo, stůl, a koupelna se sprchovým koutem  a wc. Chvíli jen tak stojím a čekám co přijde…Pán začne vybalovat tašku a prohodí směrem ke mně „koupelna je za tebou, tak jdi!“  …..a hází po mě ručník z postele. Chytám ho a odcházím tím směrem. Stojím chvíli v koupelně najednou se otvírají dveře a Pán mi podává hromádku oblečení – spíš spodního prádla – samozřejmě z latexu – „tak dělej, umýt a rychle obléknout“. Pak odchází…. Svlékám se umývám, utírám  a snažím se rychle obléknout. Beru do ruky první kus oblečení  je to latexové body. Pokouším se ho navléknout - jen mi to nějak nejde. Po chvíli marné námahy to vzdávám a zabalená v ručníku a s oblečením v ruce vcházím do pokoje.,

            První pohled na zem  je zde vybaleno strašně moc věcí, některé neumím ani pojmenovat. Jinak jsou zde nějaké masky, kukly různých barev, s různými otvory, které jsou různě velké a na různých místech. Na posteli je prostěradlo ,ale latexové…podívám se na Pána a on se mě najednou zeptá „Rozmyslela sis to? Ne Pane, jen se do  toho  nedokážu sama obléknout. Moc mě to mrzí.“ Pán ke mě přistupuje a já čekám, co se stane dál, držím ten ručník stále před svým tělem, Pán ho uchopí a sundává z mého těla, bere body a začne mě oblékat. Je to zvláštní pocit. Zavírám oči a jen čekám, že se bude zlobit, nadávat, snad i křičet. Ale on nic jen mě tiše obléká a pak po nějaké době, co tam   stojím oblečená mi přikáže přijít k posteli a položit se na ni. Rychle plním jeho příkaz, pokládám se na postel .Vidím jak bere dlouhý bílý provaz a začíná mi svazovat ruce za hlavou a pak i nohy. Uvázal mě dost pevně, nemůžu se ani maličko pohnout, začínám  mít strach ……… začnu trošku panikařit.     Promluvil na mě, uklidňuje mě svým  hlasem a začne mě hladit po těle. Snad je to jeho hlas nebo jeho hlazeni ,možná oboje – co mě pomalu uklidňuje.

            Po chvíli mi nasazuje jednu z těch masek, co jsem viděla na zemi   má pouze jeden velký otvor pro ústa, vzápětí mi nasazuje druhou a pak další. Bylo  jich tolik, že už jsem je pak ani nepočítala. Ani nedokážu popsat ty různé  pocity, co se ve mně  mísily - pocity strachu, vzrušení a nevím čeho všeho dalšího. Po nějaké době můj strach ustoupil do pozadí a byl pouze ten jeden pocit silného vzrušeni …..

            Nechci a nebudu popisovat do detailu své praktiky  s Pánem, protože stejně, kdo tím neprošel, ten to nemůže úplně přesně pochopit …. a hlavně - chci si částečně zachovat svá tajemství pro další psaní. Věřím,  že má dobrodružství budou ještě nějakou dobu trvat a snad přijde i ta slíbená mučírna….            

           

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články