Články

Latexový víkend na chatě

2012-07-23 Přečteno: 4 150x

Vždy jsem chtěl a toužil prožít víkend v latexu a v přírodě někde, kde by nebyli v blízkosti lidé, kteří by mohli hloupě, zvědavě a hlavně pohrdavě okukovat, jak si člověk užívá v latexu, druhé kůži, tak skvělém alternativním oblečení. Zasvěceným latexovým lidičkám není myslím co dalšího přibližovat.

Má představa byla strávit někde sobotu a neděli nejlépe ve společnosti druhého pohlaví se stejnou zálibou. O nic jiného přece nejde. Naopak, příjemná společnost potěší. Stalo se tedy, že po dlouhém hledání a inzerci se přece jen ozvala ONA, ta, se kterou jsem mohl strávit svůj  vysněný víkend. Protože jsem byl již delší dobu sám, nebyl to žádný problém, naplánovat si takový společný víkend. Nejlepší na tom ovšem bylo, že byla majitelkou krásné chaty na břehu jezera, vzdálené asi kilometr od nejbližší osady, ležící skoro na samotě a v klidu okolo neprostupných skal. Již dostat se k chatě bylo celkem dobrodružství, protože bylo třeba nechat auto na chráněném parkovišti několik desítek metrů od chaty. Jak jsem později poznal.

Tedy postupně jsme spolu začali komunikovat, nejdříve pár emailů, kterými jsme oťukávali naše vzájemné záliby a fantazie, pak už komunikace přes video hovory a telefon a nakonec i osobní setkání. Po několika osobních schůzkách jsme poznali, že si navzájem vyhovujeme a začala tak i naše latexová láska, jak tomu Petra říkala. Petra byla celkem úspěšnou podnikatelkou, silnou osobností, ale v začínajícím vztahu se to nijak neprojevovalo. I když se občas při hrátkách trochu projevovala její dominance, nevnímal jsem to tak dramaticky. Jen jí vždy při dominantní hře hrály ohníčky v jejích černých očích. Už při prvním setkání z ní vyzařovala skrytá dominance. Měla oblečení z tmavé kůže, které bylo šité na míru a tak dokonale kopírovalo její štíhlou a dokonalou postavu. Sukně nad kolena, dokonale padnoucí a boty na vysokém podpatku. To byl styl jejího oblékání. Při našich procházkách po okolí se za ní málokterý chlap neotočil. Věděla to, ale ignorovala takové chování. Bylo na ní vidět, že si dokáže sjednat respekt.  Dlouhé tmavé vlasy jí splývaly po ramenou na záda. Občas, když je stáhla do dokonalého ohonu, vystoupily její hrdé rysy bohyně. Občas jsem byl rozpačitý, proč zrovna já jsem ten vyvolený být přítelem takové nádherné ženy.

V jednom letním dni nakonec padlo rozhodnutí, strávit společný výlet na chatě u jezera, kam mě Petra pozvala. Ukázala mi fotky a já byl z tak krásné chaty nadšený. Patrová chata, zakomponovaná do skály kousek od jezera a s výhledem na blízké okolí slibovala skvělý víkend plný nevšedních zážitků. Petra mi předem popsala cestu, jak se tam dostanu, protože neměla, bohužel, jet se mnou. Důvodem bylo její páteční jednání v blízkosti chaty, tak nemělo význam, aby zbytečně cestovala sem a tam, když má chatu pak po cestě. Řekla, že na chatě bude tedy dříve a stihne tak vše připravit pro náš úžasný víkend. Cestu najdu jednoduše, stačí souřadnice GPS a schopná navigace. Upozornila mě na své parkoviště a popsala přístupovou cestu k chatě.  A prý stačí, když si vezmu sebou jen základní černý catsuit, zbytek bude připraven na chatě, abychom měli výběr. Když toto říkala, opět jí v očích zaplály ohníčky.

V pátek večer jsem vyšel připraven z domu. Ještě než jsem odešel z domu, oblékl jsem pod oblečení černý catsuit, abych byl připraven už na náš večer. To nenapadlo samozřejmě mě, ale Petru. Odpoledne mi poslala sms s textem: „Než sem přijedeš, vezmi si na sebe před cestou catsuit, ať je tvůj příjezd zajímavý. Bude překvapení, uvidíš. Čekám tě ve20:00 hodin. Těším se.“ Kdo by odolal, když se latexový víkend blížil. Souřadnice v GPS nastaveny, tak jen nasednout do vozu a vyrazit. Usedl jsem za volant, připoutal se, nastartoval auto a podle GPS vyjel na místo setkání. Cesta uběhla celkem v pohodě, pomalu se smrákalo. Dojel jsem na určené parkoviště. Bylo před osmou, takže jsem měl relativně dost času. Zaparkoval jsem auto vedle auta Petry a vzal do ruky svou cestovní kabelu. Našel jsem cestičku, která směřovala k lesíku a mizela mezi skálami. Vydal jsem se tedy po ní, postupně jsem prošel lesíkem a cesta se změnila ve stezku sypanou štěrkem mizící mezi skálami. Pak jsem labyrintem skal prokličkoval až k jezeru, kde se celý prostor opět rozprostřel do pěkné travnaté louky a cesta pokračovala až k chatě. Chata opravdu i v tom přítmí vypadala přesně jako na fotkách. V několika oknech se svítilo, světlo lehce osvětlovalo okolí a bylo trochu vidět i na okolní skály a stromy. Mizelo v tmavých záhybech skal a dalo tušit, že tam někde okolo může být trocha nebezpečí. Lehce mrazivý pocit toho, co by se dalo dělat o víkendu v okolí chaty a naskakující husí kůže mě trochu probrala z letargie. Světlo nebylo intenzivní, spíš intimní, aby nerušilo „genius loci“ jezera a okolí. Po osvětlené stezce, osvícené několika přízemními světly těsně před chatou, aby bylo vidět schodiště, jsem pomalu došel přímo až k chatě. Vystoupal jsem pomalu v očekávání těch několik schodů a přistoupil ke dveřím. Rozhlédl jsem se ještě krátce po tiché hladině jezera a rozechvělou rukou uchopil kovové klepadlo ve tvaru kruhu uložené ve lví tlamě. Pomalu, ale rázně jsem zaklepal a čekal.

Po chvíli nervózního čekání jsem slyšel klapot podpatků. Konečně Petra přichází. Dveře se pomalu pootevřely a v nich stála překvapivě jiná dívka, celá zahalená v latexu, od hlavy až k patě oděná v černém latexu, v kostýmu francouzské služky, který dokonale kopíroval její subtilní postavu. Na hlavě měla kuklu s otvory pro oči a ústa. Když jsme se navzájem prohlédli, oslovila mě:

„Co si přejete, pane?“

„Dobrý den,“ vykoktala jsem ze sebe. „Mám tu schůzku se slečnou Petrou.“

„Jistěže, myslíte Madam Petru. Hned Vás uvedu. Promiňte, Vy jste ten Petr, kterého očekává?“, zeptala se.

„Ano, to jsem já. Byli jsme domluveni na osmou hodinu.“

„Aha, promiňte, mám instrukce od Madam, které musím splnit. Jsem o Vašem příchodu informována, pane. Vím, že pod oblečením máte mít černý catsuit a mám Vás požádat, abyste se zde svlékl do catsuitu a předal mi Váš civilní oděv k odložení.“

„Až to uděláte, sdělím Vám další pokyny. Děkuji Vám, pane.“

Hmmm, zajímavé, pomyslel jsem si. To ještě bude opravdu zajímavé. Nečekal jsem, že mě někdo uvítá, natož, že zde bude ještě někdo jiný mimo Petry. A že Petra budeme mít služku, která nám bude k dispozici. No, pokud má své instrukce, přizpůsobím se, jde zřejmě o hru. Vysvlékl jsem se v předsíni do catsuitu a odevzdal jí své oblečení. Ta ho pečlivě srovnala a odložila do skříně. Pak se ke mně otočila a požádala mě, abych se otočil, že mě upraví. Nečekal jsem nic záludného, tak jsem se otočil. První, co jsem ucítil, bylo, že mi na zápěstí pravé ruky klapla kovová pouta a než jsem se vzpamatoval, chytla mi levou ruku, stáhla dozadu a pouta zaklapla i na levém zápěstí. Měl jsem ruce spoutané za zády policejními pouty. Vyděšeně jsem se otočil a chtěl protestovat. Byla připravena. Jen jsem otevřel ústa k protestům, využila toho a pohotově mi vrazila do pusy kuličkový roubík, který držela v ruce. Jen jsem zahuhlal a ona rychle zatáhla přezku roubíku na maximum, aby kulička tlumila moje protesty. Pak si mě prohlédla a přes roubík mi na hlavu natáhla podobnou latexovou kuklu, jakou měla ona. Když ji upravila a zatáhla zip na zadní straně kukly a na otvoru pro ústa, nasadila mi ještě kožený, okovaný obojek s vodítkem a opět pořádně dotáhla přezku. Nakonec si mě s velkým zalíbením prohlédla.

„Paní bude velmi spokojena s tvojí úpravou.“ Zasmála se uštěpačně pod maskou.

Pak cukla vodítkem na znamení, že ji mám následovat. Prošli jsme vstupní halou do velkého obývacího pokoje. Naproti vchodu plápolal oheň v krbu a u něj v kožené sedačce pohodlně seděla Petra. Rovněž oblečená v černém latexu. V dlouhých černých přiléhavých latexových šatech, s dlouhými rukavicemi na rukou a s vlasy staženými do ohonu, které ji v záři ohně odhalovaly její rysy neúprosné a panovačné bohyně. Když vstala a přišla k nám, měla v očích přísný výraz. Tak jsem ji neznal. Tak jsem jí nikdy neviděl.

„Na kolena, oba dva.“

Chtěl jsem zaprotestovat, ale roubík nedovolil vydat ani hlásku. Služka padla na kolena a mě strhla sebou na vodítku dolů. Petra stála nad námi a já celý vzrušený netrpělivě čekal, co se bude dít.

„Čekal jsi, že si budeš o víkendu užívat podle svých představ, co? Můj latexový otroku,“ oslovila mě.

„Budeš…ale jen latexového trápení podle mé vůle.“ Zasmála se Paní.

Pokynula rukou služce, aby vstala. Ta vstala a tahem na vodítko donutila vstát i mě. Byl jsem zmatený, avšak uvnitř mile překvapen z takové změny chování. Netušil jsem, že její dominantní sklony vygradují právě o tomto víkendu, který jsem si představoval trochu jinak. Na druhou stranu se mi to v koutku duše celkem líbilo. Věděla to, tušila to, když jsem vzpomínal na naše rozhovory, několikrát se v nich podobné téma objevilo. Byla to skládačka, puzzle, jeden dílek informace zapadal do druhého. A ona si z toho poskládala celkový obraz…zotročení přítele v latexu. To se jí povedlo.

Služka měla zřejmě své další pokyny. Odtáhla mě směrem dolů do kamenného sklepa. Zde byla za pevnými okovanými dveřmi úsporně zařízená místnost, zkrátka vězení. Kláda, lavice, postel stůl k výslechům, židle a za dalšími dveřmi koupelna a WC. Tam jsem se bohužel nedostal. Služka ukázala na jednoduchou, ale pevnou kovovou postel s matrací, kam jsem si měl lehnout. Abych se moc necukal, nasadila mi další pouta, tentokrát kožená se zámky a oky, připoutala mě za obojek k řetězu, co visel od stropu a pak mi sundala kovová pouta. Po uzamčení kožených pout mě odpoutala od řetězu a uložila mě na postel, ke které mě připoutala ještě lanky k okům pout. Pohybovat jsem se mohl pouze omezeně, co mi volnost ocelových lanek povolila, ale z postele jsem se nedostal. Abych nemusel na WC, připojila mi služka na ocas piss vak. Abych se nebránil, služka zmáčkla dálkový ovladač, co měla u sebe a ozvalo se jemné vrčení. To se v rozích postele rozběhly malé navijáky, které pomalu a jistě začaly natahovat jednotlivé končetiny do rohů postele. Za chvíli jsem byl na posteli roztažen do kříže. Už to, že jsem byl připoután a nemohl se bránit ženě, která bez mého souhlasu velmi obratně sahala na můj ocas, bylo velkým ponížením. To, že na něj bez skrupulí připoutala piss sáček vypovídalo o tom, že to nedělá poprvé. Nejdříve si však s ocasem trochu pohrála, trochu hladila a trochu mačkala, když viděla, že docela dobře reaguji, usmála se a hned mě otevřenou dlaní přes ocas pořádně plácla. Ostrá bolest mi projela tělem. Ještě předtím než odešla, mi sundala obojek a kuklu, rozepnula a uvolnila roubík. Kulička byla velká, měl jsem úplně ztuhlou čelist. Dala mi beze slova pořádně napít, nasadila a uzamkla obojek, který ještě pro jistotu řetízkem připojila k posteli. Pak se otočila a zhasla. Ještě jsem zaregistroval, jak zmáčknutím tlačítka na ovladači uvolnila napětí lanek u pout a já se mohl opět volněji, ale stále s omezením, pohybovat.

„Dobrou noc, latexový otroku, zítra si pro tebe přijdu a užiješ si svůj latexový víkend, jak ho naplánovala tvá Paní …“

S těmi slovy se za ní zavřely dveře a já osaměl ve tmě. Ve tmě a tichu se mi hlavou honily myšlenky o víkendovém výcviku. Budu pod nadvládou dvou přísných žen, je to jen hra? Dostanu se vůbec odsud? Musel jsem zahnat černé myšlenky, cítil jsem se unavený a vyčerpaný a pomalu upadal do spánku. Poslední myšlenka před usnutím byla, že mi snad něco do nápoje namíchaly.

Co mě ještě čeká…  

--------------------------------

V závěru článku bych chtěl poděkovat ewenflow, která mi pomohla doladit některé důležité detaily.

 

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články