Články

Latexový víkend na chatě - dokončení

2012-10-25 Přečteno: 4 575x

Cítil jsem, jak do mého nitra zajíždí dlouhé didlo, tam a sem. Program měnil nepravidelně frekvenci, asi abych se nenudil. Pokud ho na chvíli zastavily, tak jen proto, aby vyměnily nástavec za větší, prý, abych si zvykal.

Asi za půl hodiny zcela stroj vypnuly. Nechaly zatím ale vše tak, jak bylo. Ležel jsem před nimi s roztaženýma nohama s dildem v análu. Obě se doslova kochaly tím pohledem na pokořeného sluhu a otroka. Pak mi povolily připoutání nohou, abych si mohl narovnat a komtesa ze mě pomalu vytáhla i dildo. Paní zmáčknutím tlačítka pomalu vrátila kříž na původní místo do vertikální polohy. Chvíli mě nechaly, abych se z téhle lekce vzpamatoval. Opět začaly něco přede mnou připravovat. Nejdříve mi komtesa do rozkroku připevnila kožený postroj, který vypadal jak postroj a úvaz pro horolezce a do kapsičky, která byla v rozkroku, připevnila mé koule. Poté přivezla na vozíku umístěný celkem bytelný stojan s různými rameny a začala ho instalovat. Na spodní straně zařízení byl vidět opět elektromotor. Paní zaregistrovala můj zájem. Na chvíli se vzdálila a vrátila se s maskou na oči.

„Vidím tvůj zájem, nech se překvapit.“

S těmi slovy mi zakryla oči, abych nic neviděl. Ale slyšel jsem…slyšel jsem pohyb komtesy i Paní, zvuky potahování stojanem po místnosti. A čekal jsem, co se bude dít dál. Na ocase jsem opět pocítil chladný pocit. Opět roztírala lubrikant, poctivě a pěkně pomalu. Má představivost a nakonec i skutečnost pevného stisku opět ztopořily můj ocas. Opět ho čísi ruka pevně podvázala, aby ani náhodou neklesl a pokračovala v dráždění. Ucítil jsem, jak je můj ocas strkán do nějakého vláčného předmětu. Tentokrát to byla umělá vagína. Netušil jsem, co bude následovat. Pak bylo něco podle pohybů vkládáno do mého rozkroku do koženého postroje. Zaslechl jsem cvaknutí a vibrace, jak se rozběhl motor. Motor, který poháněl vagínu, aby jezdila po mém ocase a která se mě opět pokusila podojit pro radost přítomných dam. Jezdila pomalu a rychle, podle toho, která z dam držela ovladač, mi vagína přejížděla po ocase. Další cvaknutí přepínače, které jsem zaregistroval, rozběhlo vibrace v mém rozkroku. Pochopil jsem, že postroj byl určen pro vibrační hlavici. Vibrace na koulích a pohyb vagíny na ocase začal plnit svou funkci. Za chvíli jsem začal křičet. Křičet do roubíku. Ani cukání nepomáhalo. Byl jsem dokonale fixován a nemohl uhnout ani o kousek, ani si nijak ulevit.

„Povolím ti tentokrát stříkat, ale musíš o to pěkně poprosit. Má Paní, prosím o dovolení stříkat.“

Pak se obě rozesmály, vědomy si své převahy a toho, že toto nikdy nemohu splnit…s roubíkem v puse.

Za několik okamžiků se přiblížilo mé vyvrcholení…Hmmmmmm mmm mmmm. Křičel jsem bezmocně do roubíku. Obě se smály.

„Jestli tohle měla být ta prosba, tak jsem nerozuměla a nevím, co jsi vlastně chtěl.“

„Hmmmm…mmm…mmmmm!!!!“

Úpěnlivě jsem doslova řval do roubíku, který dokonale tlumil zvuk a neumožnil žádnou artikulaci.

„A jestli budeš stříkat bez povolení, tak si mě nepřej!“ řekla Paní.

S posledním výkřikem začal můj ocas pulzovat a já cítil, že jsem to opět nezvládl. Vagína pracovala dál, ale už jen hnětla pomalu vadnoucí ocas.

„Tak jsi opět nevydržel. Co s tebou uděláme tentokrát? To probereme s komtesou. Máš se ale určitě na co těšit.“

Vypnula vibrační hlavici a motor vagíny. Ocitl jsem se v tichu. Jen jsem zaslechl vzdalující se klapot podpatků. Někam se obě vzdálily, aby se mohly poradit. Nechaly mě tam připoutaného.

Když se vrátily, obě se evidentně dobře bavily. Komtesa vzala hadici a spustila proud bodavých jehliček. Studená voda mě probrala.

„To abys byl čistý před převléknutím. Když je tak hezky, je třeba si to užít.“

Když mě odpoutaly, komtesa mě beze slov odvedla do chaty, kde na mě čekalo další překvapení. Nafukovací catsuit, včetně připojených šlapek, rukavic a kukly. Kukla měla pouze otvor pro nos a oči.

„Obleč si to. Roubík zatím necháme na místě. Domluvily jsme si s Paní, že tě necháme trochu zaplavat,“ když to říkala, zalesklo se jí v očích.

Oblékl jsem na sebe catsuit. Komtesa zapnula na zadní části zip až k hlavě a já byl zcela uzavřen v catsuitu. Na krk mi nasadila obojek s vodítkem a odtáhla mě zpět před chatu, kde čekala Paní. Již převlečená v červených latexových plavkách. Pokynula komtese, ať se jde rovněž převléknout do plavek a vrátí se zpět.

Když jsme osaměli, přitáhla si mě blíže za vodítko k sobě.

„Tak jak se ti líbí program, který jsem pro tebe přichystala. Asi si očekával něco jiného…ale myslím, že tahle hra se ti taky líbí,“ usmála se a dívala se mi do očí. Je fakt, že nic podobného jsem ani ve snu nečekal. Mé představy byly zcela na jiném konci jejího repertoáru. Ale v duchu jsem jí musel dát za pravdu. Zážitek, který se nezapomíná a který si budu dlouho připomínat. Tolik latexu a ponížení jsem dosud nezažil.

Komtesa se vrátila převlečená rovněž v latexových plavkách, obě mě chytly v podpaždí a dovedly mě k vodě. Tam stál přichystán malý kompresor. Postavily mě na kraj jezera do vody po kotníky, čelem k chatě. Pak komtesa připojila kompresor k mému obleku. Spustila kompresor a oblek se začal pomalu nafukovat. Tlak vzduchu mezi vrstvami latexu začal tvarovat oblek. Postupně ho narovnal a vypnul tak, že mé končetiny zůstaly neohebné a nepoužitelné. Když oblek dosáhl své plné velikosti a tvaru figuríny, byla Paní spokojená. Přikázala komtese, aby kompresor vypnula a odpojila od něj oblek. Když komtesa zajistila ventil, postavila se vedle Paní. Paní ke mně přistoupila, podívala se mi do očí a usmála se. Před ní stála nehybná latexová postava, hračka pro zábavu. Jemně do mě strčila. Tělo uvězněné v latexovém nafukovacím vězení nedokázalo reagovat a vyrovnat postrčení. Upadl jsem na záda na hladinu jezera. Zaslechl jsem jen smích obou dam. Hleděl jsem do nebe a plul na zádech po hladině. Ležel na hladině jak nafukovací člun. Nemohl jsem se vůbec hýbat, catsuit omezil můj jakýkoliv pohyb. Paní si mě za vodítko přitáhla blíže ke břehu.

„Přišel čas na lekci plavání a pádlování.“

Komtesa si na mě obkročmo sedla, spustila nohy do vody a vzala do ruky dvojité pádlo. Odstrčila se od břehu a vyrazili jsme na objížďku jezera. Posloužil jsem jako loďka. Pak komtesu vystřídala Paní. Oběma se vyjížďka moc líbila a zřejmě si to užily, jak jsem pochopil z jejich veselého povídání. Za vodítko mě připoutaly ke kolíku u břehu, abych jim neodplul. Ležel jsem nehybně na vodě a čekal na další využití.

Blížil se pomalu večer, když se rozhodly, že mě osvobodí z mé role člunu pro zábavu. Komtesa vypustila vzduch z catsuitu a nechaly mě z něho vysvléci.  Když jsem se mohl osprchovat a opět se oblékl tentokrát do volného transparentního catsuitu, bylo mi celkem příjemně. Jen mi byl pro jistotu u krku uzamčen obojkem, abych si ho nemohl sundat. V rozkroku byl velký zip a celý ten catsuit vypadal tak zvláštně. Jak velké dupačky na velké dítě. Zvláštní, ale neřešil jsem to. Tedy zatím.

Když jsem však k večeři dostal hodně napít a musel vypít dva litry vody, prý abych za celý den dohnal deficit, bylo mi to už divně podezřelé. Bránil jsem se, ale pod přísným dozorem Paní ve mně zmizel obsah celé dvoulitrové láhve. Po jídle, které jsem následně dojedl, přišla komtesa, odvedla mě vedle a spoutala mi ruce, které pak vytáhla ke stropu kladkou, abych se nemohl bránit. Pak rozepla catsuit v rozkroku, vzala gumové dětské kalhotky s plenou a zabalila mě do ní, kalhotky zapnula a celý catsuit zapnula a zajistila zámečkem, viděl jsem, že bude asi zle. Tohle jsem neznal. Pak mi spustila ruce dolů, rozepnula od sebe a nandala na ně latexové rukavičky, které byly bez prstů, a ty opět uzamkla. Na závěr mi nasadila latexový dětský čepeček a do pusy vtlačila roubík ve tvaru dudlíku. A to už jsem věděl, že je zle. Pak mě odtáhla do dětského pokoje. Nemohl jsem protestovat a jen jsem se rozhlížel. Tohle jsem tedy nečekal. Komtesa mě dovedla k velké dětské postýlce a strčila mě do ní, abych ulehl. Pak mě přikryla latexovou peřinkou, tak, aby mi nekoukal ani kousek těla mimo hlavy v čepečku a s roubíkem. Peřinku pevně přepoutala řemeny, takže jsem se nemohl ani pohnout.

„Doufám, že nebudeš zlobit, za chvíli tě přijdu ještě nakrmit.“

Když po těchto slovech viděla mé vytřeštěné oči, musela se zasmát. Co však bude dělat, až budu potřebovat na záchod, to neřešila. Zato já ano. Nepředstavitelné, takové zahanbení, přece nebudu dělat do plenek….tak jsem si to opravdu nepředstavoval.

 

 

 

 

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články