Články

Lekce s Paní

2012-07-16 Přečteno: 4 498x

Opět se blížil pravidelný termín, kdy si Madam vzpomene na to, že existuje její latexový otrok a je třeba ho opět trochu potrápit. Aby nezapomněl, kdo je v jeho latexovém druhém životě nadřízen a kdo komu podřízen.  Protože ví, jakou práci dělám a tak rovněž ví, že mé chování a vystupování z povahy mé práce musí být někdy tvrdé, nekompromisní a občas i arogantní, užívá si pak zvlášť své nadvlády. Před ní klečící a líbající její božské nohy v latexu a obuté v kozačkách latexové „nic“, je jen karikaturou toho suverénního šéfa, který řídí velkou skupinu lidí a občas na ně musí zvyšovat svůj hlas. Nyní Paní může rovněž utlumit jeho hlas. Roubík vložený do úst, řemínkem řádně utažený a nejlépe když je nafukovací, tak pořádně dofouknutý, udělá rovněž svou práci při krocení nadutosti a arogance latexového otroka u jejích nohou. Klečící postava komplet zahalená v latexu, znemožněná, pokořená, sloužící jako obyčejná podložka pod nohy, podložka, která však umí masírovat její nožky. Na to se Paní vždy patřičně přichystá, aby si to užila.

Před dvěma dny mi sms zprávou oznámila, že se blíží můj den, ať si pro ni rezervuji pro jistotu raději dva dny. Musel jsem přerovnat svůj plán, protože rozhodnutí Paní přece není možné ignorovat. Přesto jsem měl dost problémů, aby se to podařilo.

Den „D“ nastal. Sms mi oznámila: „Zítra ve 12 hodin budeš u mých nohou, s nasazeným pásem cudnosti, ve třech vrstvách latexu. Jedna z vrstev bude celotělový catsuit s dlouhým rukávem“.

Celou noc jsem se přehazoval v posteli, přemýšlel jsem o tom, co bych měl mít na sobě, aby Paní byla spokojena. Nakonec jsem zvolil tenký transparentní catsuit s krátkým rukávem a nohavicemi, přes to tenký transparentní catsuit na ramínka, ale s dlouhými nohavicemi a tenké transparentní triko s dlouhým rukávem. Jako třetí a poslední vrstvu pak silnější transparentní catsuit s dlouhým rukávem a nohavicemi a otvorem v rozkroku na druky. K tomu pak CB6000S. Měl jsem vyřešeno a pak teprve jsem spokojeně usnul. 

Ráno, když jsem vstal, nachystal jsem si věci, které jsem si určil na tento den. Pořádně jsem je prosypal klouzkem, aby co nejlépe klouzaly po těle a pak se začal postupně oblékat. Jako první krátký catsuit, pak triko s dlouhým rukávem a nakonec catsuit na ramínka. Zip na spodním catsuitu jsem nechal rozepnutý, aby neškrtil a umožnil tak přístup k ocasu, který měl skončit v CB. Po upravení oblečení na sobě jsem rozepnul zip v rozkroku horního catsuitu a dostal se tam, kam jsem potřeboval. Ke kořeni ocasu. Z taštičky vyndal CB s malou klecí. Polokroužek na kořen ocasu, pak spojovací třmen s trny na klec a nakonec samotnou klec. A zámeček, otevřený, od kterého má klíček u sebe jen má Paní. Promazal jsem polokroužek, aby nikde nedrhnul, usadil ho kolem kořene ocasu pod koule. Pak třmenem spojil kraje a uzavřel kroužek, aby se nedal stáhnout dolů. Pak prostrčil kolíček s dírkou na instalaci zámku a usadil klec na své místo. Tu jsem nejdříve promazal, aby ocas měl alespoň trochu prostoru a nikde se nedřel a nelepil. Když jsem na úplný závěr zaklapl zámek CB, došlo mi, že už nyní jsem ve virtuálním vlastnictví Paní. Přes latexové prádlo jsem natáhl normální oblečení a odešel do práce.

Zde jsem měl nachystánu poslední část mého latexového úboru, latexový catsuit. Protože jsem měl relativně dost času, čekal jsem a pracoval na svých projektech. Z důvodu vrzajícího latexu jsem se raději vyhýbal spolupracovníkům s tím, že musím něco v klidu dodělat. Asi půl hodiny před odjezdem jsem šel doladit komplet latexové oblečení. Oblečení třetí vrstvy bylo náročné. Nejdříve všechno vrchní oblečení sundat, natáhnout poslední catsuit a znovu na to obléci šaty. Pak nenápadně a rychle proklouznout kolem asistentky, sbalit věci, rozdat při odchodu pokyny a předstírajíc klid, odejít. Odejít za svou Paní a Vládkyní, které za hodinu bude patřit moje latexová maličkost….

Přijel jsem deset minut před stanoveným termínem, do domu jsem vstoupil přesně ve 12 hodin, jak bylo určeno. Jen jsem zazvonil na zvonek na znamení, že jsem v domě. Pak proklouzl do místnosti určené k mému výcviku. V pokoji už na mě čekala práce. Jako vždy se jednalo o naleštění a ošetření latexového oblečení Paní. Svlékl jsem svršky a zůstal v latexu. Jen jako doplněk ještě natáhl latexové ponožky. Když vstoupila Paní, padl jsem k jejím nohám.

„Vstaň, doladíme ještě tvé oblečení.“

Odešla do vedlejší místnosti a přinesla latexové rukavice, kukly a dutý roubík. Natáhl jsem obě kukly, Paní mi upravila obojek a do úst vložila roubík.

„Tak se mi to líbí. Huhlající latexový otrok. Teď všechno mé oblečení pěkně ošetříš. Až skončíš, tak ještě vyleštíš zrcadlo a pak zaujmeš svou pozici.“

Na to odešla a nechala mě pracovat na jejím latexu. Když jsem doleštil a složil její latexový šatník, pustil jsem se do leštění zrcadla. Velké zrcadlo, které násobilo velikost místnosti a prosvěcovalo odrazy světel prostor. Po vyčištění jsem všechny věci odložil na své místo a zaujal svou pozici otroka na zemi. V kleku, čelem na zemi směrem ke vstupu do místnosti. Očekával jsem příchod Paní.

Po době čekání mě z letargie probral klepot podpatků. Paní přicházela. Prošla místností, aby zkontrolovala mou práci. Prohlédla své oblečení a zrcadlo. Pak přistoupila přede mne. Když viděla louži slin, které protekly dutým roubíkem, zasmála se.

„Vstaň, ať vidím, jak vypadáš v tom latexu“.

„Dnes je venku pěkně, zajdeme do lesíka, tam jsi už dlouho nebyl“, řekla a přistoupila ke mně blíž. V ruce držela černou latexovou kuklu spojenou s nafukovacím roubíkem a trubicí pro dýchání, ze silného latexu. Když viděla můj pohled, zvedla ji před můj obličej, abych si ji mohl prohlédnout pořádně. Věděla, že ji tuto kuklu nemám moc v oblibě a právě proto ji vybrala. Pro ten pocit sevřenosti a omezení dýchání.

„Otoč se,“ vydala jasný pokyn. Když jsem se k ní otočil zády, rozepnula řemen roubíku, pomalu ho vytáhla z pusy a podala mi kuklu. Tu jsem nasadil, ona ji zapnula vzadu na zip a upravila ji na mé hlavě. Zkontrolovala zavedení roubíku do pusy a pro jistotu dofoukla balonkem. Když jsem reagoval vyděšeným zahuhláním, když mi roubík vyplnil pusu, byla spokojená. Na závěr upravila obojek, aby zajistil kuklu a ta byla pořádně přitažená ke krku bez přístupu vzduchu. Pak teprve byla spokojená. Sundala na háčku zavěšené vodítko s karabinou a karabinu zacvakla do oka obojku. Na ruce mi nasadila pouta a pak lehkým cuknutím za vodítko naznačila, že jí mám následovat.

Vyšli jsme zadním vchodem domu do zahrady. Pokud by byl v okolí „šmírák“, jistě by se nabažil pohledem. Krásná dáma oděná v černé kůži, která vleče něco v latexu obaleného a klopýtajícího poslušně na vodítku za ní. Došli jsme k nedalekému lesíku, kde byla na zemi rozprostřena mezi stromy velká igelitová plachta. Vedle položeny provazy na bondáž a pomůcky na týrání.

Paní mi sundala pouta a odepnula vodítko.

„Lehni si na plachtu zády hlavou k tomu stromu,“ přikázala mi a ukázala na strom vpravo.

Pomalu jsem se sesunul na plachtu a udělal, co mi nařídila.

„Ruce nahoru nad hlavu a nohy roztáhnout,“ slyšel jsem další povel, který jsem hned vykonal.

Brala z hromádky postupně provazy a začala mě pomalu a pevně spoutávat. Začala rukama, natažené ke stromu a pevně přitažené se nemohly pohnout. Pak nohy, jednu po druhé zajistila lany mezi další stromy. Pak začala bondáž celého těla. Hrudník, pas, boky, stehna a lýtka. Postupně se mé tělo měnilo v hmyz chycený v síti pavouka. Provazy byly napnuté a přichycené ke stromům v okolí. Nemohl jsem se pohnout. Lapený v síti a vydán na pospas rozmarům Paní. Když byla hotova, obešla celé tělo a vyzkoušela každý provaz, zda je dobře napnutý. Pak došla k mé hlavě a dofoukla roubík. To bylo poslední, co jsem viděl, z krku sundala svůj provoněný šátek a zavázala mi oči. Ocitl jsem se ve voňavé tmě. Ucítil jsem, jak se její ruce pohybují okolo rozkroku. Slyšel jsem, jak se zasmála, když její ruka přejela po mém CB a můj ocas na to nemohl reagovat. Chtěl by, ale klec odváděla dobrou práci. Naplnila se topořícím ocasem, ale nepustila. Mé utrpění, pro radost Paní.

Za chvíli jsem vycítil, jak se po obou stranách mého těla zatížila plachta. Paní se nade mnou rozkročila a její zlatý déšť zkrápěl můj uvězněný ocas v kleci. Horký proud jejího deště tišil napětí v ocase i koulích. Mé pokoření a bezmoc. Při mém cukání v provazech, bezmoci, kroucení a huhlání se Paní jen více a více smála.

Po chvíli jsem ucítil opět její ruce na CB. Cvaknutí zámku a závan studeného vzduchu mě utvrdily v tom, že mi bylo sundáno CB. Ta úleva. Ne na dlouho. Paní mi nasadila speciální latexový návlek s vyztuženou manžetou, který sloužil zároveň jako držák na vibrační hlavici, která se vkládala do připojeného pouzdra. Po vložení a uchycení řemínkem nešlo již takovou hlavici setřást, protože byla pevně spojena s manžetou a přes manžetu byly vibrace přímo přenášeny na stažený a uvězněný ztopořený ocas. Ďábelský nástroj. To se stalo. Cvaknutím tlačítka ovladače Paní spustila další vlnu týrání mého uvězněného ocasu. Moje tělo se napnulo, protože vibrace byly neuvěřitelně silné a nedalo se nikam uniknout. Opět jsem zaslechl její smích. Těšilo ji, že její otrok je plně v její moci. Může si s ním dělat, co chce a plně ho ovládat… a to pouze tlačítkem.

Nevím, jak to trvalo dlouho, ale naprosto mě boj s vibracemi vyčerpal, vzdal jsem odpor a byl připraven udělat opravdu cokoliv, aby vibrace přestaly. Přestaly. Při sundávání návleku jsem si hlasitě oddechl.

„Vidím, že tě to potěšilo,“ řekla Paní.

„Budeme pokračovat, ale trochu jinak,“ opět se zasmála. Cítil jsem, jak si pohrává s mým ocasem, aby ho mohla ochladit lubrikantem. Když byl připraven, pomalu začala na něj cosi nasouvat. Byla to tentokrát vibrační latexová vagína. Mimořádně jemná a přitom pevná. Vibrace byly spuštěny a pohybem nahoru a dolů jí dodávala na účinnosti. Pěkně pomalu a rychle, pomalu a rychle měnila tempo. Vzala do ruky i hadičku od roubíku a prsty ji stláčela a omezovala mi přívod vzduchu. Střídavě uvolňovala a mačkala. Moje tělo v provazech bylo napnuté jako struna, ale nemohl jsem nijak odporovat, chtěla mě podojit a vysát z mých koulí všechno. Odevzdat vše pro Paní, to byl můj úkol.

Po chvíli přišla exploze, dlouhá, silná a bouřlivá. Měl jsem pocit, že mi mozek vystřelí z hlavy, nemohl jsem popadnout dech, roubík byl v puse dobře usazen a dokonale plnil svou roli. Mé chřípí bylo roztaženo na maximum, abych pobral co nejvíce vzduchu do plic. Paní pomalu vypustila vzduch z roubíku a já popadl dech a mohl se nadechnout pořádně i ústy. Tělo se zklidňovalo po prožité extázi. Nebylo mi však dopřáno úplné uvolnění. Po chvíli jsem ucítil, že CB Paní vrací na původní místo a můj povadlý ocas zmizel opět v klícce. Na jak dlouho? Má Paní měla mé další uvolnění plně ve svých rukách, jako velmi silný nástroj na ovládání svého otroka. Cvaknutí zámku na cb mě jen ujistilo o drsné pravdě…

 

 

 

 

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články