Články

Menší zamyšlení

5 komentářů 2016-09-11 Přečteno: 504x

Dnes mám přemýšlecí den.

Přemýšlím nad tím,co bylo a nad tím, co bude. Vím jaké to je, být někomu oddána a na někom závislá. Být gumovou hračkou v zajetí svého Pána. Také vím, že nejsem jediná. Jen mě tak napadá, jaké to je vrátit se do toho po delší pauze. Kdysi jsem byla hračkou jednoho Pána, se kterým jsem zažívala nepoznané, od bezmoci až po nepředstavitelné vzrušení. Poté jsem měla pár let pauzu, potřebovala jsem si ujasnit priority až..

Až jednoho dne přišla první myšlenka, nenápadná, přesto vtíravá "koukni se, jen očkem". No neodolala jsem a nakoukla zpět do světa svazování, latexu a podobně. Samozřejmě nezůstalo jen u jednoho očka.. Je to jako droga, musím neusále pokukovat, víc a víc. Začla jsem si číst o této tématice a jsem chycená - opět v pasti. Ale co dál? Jen koukat a číst mě nestačí. Je ve mě ten červíček, který se ozývá a láká: "zkus mu napsat, za zeptání nic nedáš". Mám nebo nemám to udělat? Trápím se den, dva.. Víc asi nevydržím, napsala jsem. Jen tak nezávazně. A co se nestalo? Aniž bych to čekala, On odepsal. Když najíždím do svého emailu, jsem překvapená, když na mě bliká jeho email. Překvapená a zároveň mám obavy. Co mi píše? Nedočkavě otvírám email a tam : Ahoj Jani .... o  obtěžoval se a napsal mi. Konverzace pokračuje, denně i několik emailů. Není se co divit, po tolika letech, bylo třeba si hodně věcí popovídat. S ním je tak přirozené se svěřovat, umí tak krásně naslouchat a vcítit se do mých rozporu plných pocitů. Nemohu jej jen chválit. Ví, kdy mě lehce postrčit, abych se na něj i těšila, ale zároveň se jej obávala. Umí mě vlákat, kam chce, ale takovým nevtíravým způsobem, že si to člověk uvědomí, až později. Nic od něj mi nevadí. Když mé obavy vystoupají na vrchol, zavolá.. Zvednout ten mobil byl nadliský úkol, ale zvládla jsem to. Jeho hlas, tak milý, něžný a v pravou chvíli chladný. Někdy jej podezřívám, že to celou dobu mé nepřítomnosti studoval.

Jak jsem na tom dnes? Hlavu mám zamotanou čím dál víc, pocity jsou jak na houpačce, ale jedno vím jistě. Jsem ráda,že jsem ty stránky otevřela, našla odvahu a šla do toho. I s tím, že nevím, kam až mě to dovede. Respektivě vlastně tuším, že třeba až do nebe.

Děkuji všem, kdo došli až sem. Jen takové malé zamyšlení nad sebou a první pokus, zda má cenu pokračovat.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Menší zamyšlení 5 latextomik Hannelore
3 měsíců, 26 dnů
Menší zamyšlení


Články