Články

Nudný víkend...?? (... dokončení)

4 komentářů 2010-08-07 Přečteno: 5 827x

....protože se celá povídka nevešla, zde je zbytek....pěkné počtení

Nedělní ráno.

 

Vzbudil jsem se do tmy místnosti. Nevěděl jsem kolik je hodin, netušil jsem kolik jsem toho vůbec naspal. Vnímal jsem pocit naplněného močového měchýře a nutkání odskočit si na malou stranu. Škraboška mi bránila rozpoznat, zda je ještě noc či ráno. Pohybem hlavy o polštář se mi podařilo škrabošku sesunout z očí na postel. Posadil jsem se. Nutkání jít na WC bylo už neodolatelné. Využil jsem navlečeného balónku na ocase a vyprázdnil se. Nádherná úleva.

 

Seděl jsem a čekal co se bude dít dál. Zaslechl jsem blížící se kroky, klika cvakla, dveře se otevřely a vešla Paní. „Vstávat zmetku….aha, už jsi vzhůru a připraven.“ „Slyšela jsem, že jsi si v noci konečně i užil.“ „Takže počkáš na komtesu, ona si s tebou poradí.“ Odešla a za několik minut po ní se objevila v místnosti komtesa. Podívala se na mě a zmáčkla latexový balónek s mou močí.

 

„Copak už jsi nevydržel? Využijeme to, neboj nic nepřijde nazmar.“

 

Sundala opatrně balónek, dala ho bokem a pokračovala se sundáváním latexu. Odemkla zámky na obojku, sundala obojek a rozepnula vak. Když jsem se vysoukal z vaku, konečně mi sundala i lepící pásku a vyndala roubík. Byly to její latexové kalhotky složené do balíčku, mnou důkladně poslintané.

 

„Jak ti chutnaly moje šťávy?“ „Určitě ano, budeme to muset zase někdy zopakovat.“ „Mně se to líbilo,“ řekla. „Takže následuje ranní očista a pak obléknout a servírovat snídani mně a Paní. Je ti to jasné?“

 

Po ranní sprše jsem se vrátil do místnosti, kde na lavici byly nachystány latexové věci pro latexovou služku, včetně paruky. Oblékl jsem na sebe těsný transparentní catsuit a otvorem v rozkroku protáhl ocas s CB, který mi „zapomněly“ sundat. Na to černé latexové šaty a zástěru. Nasadil a upravil paruku a na závěr nasadil obojek a rukavice. Takto upraven jsem vyčkal příchodu komtesy. Ta si mě odvedla na vodítku nahoru do místnosti a ukázala, kde co je.

 

V kuchyni bylo vše již nachystáno, bylo třeba jen servírovat jídlo a nápoje. Tentokrát vše proběhlo ke spokojenosti obou dam a ani komtesa nebyla tak zákeřná jako včerejší den a nesnažila se mi nijak ztížit práci. Pak si dámy po snídani přesedly do křesílek ke krbu. Tam jsem naservíroval ještě kávu. Já mezitím sklidil nádobí do kuchyně a udělal pořádek kolem stolu. Teď byla taky řada na mě, abych konečně posnídal i já. „Můžeš jít do kuchyně dojíst zbytky. Do půl hodiny minut ať jsi u mých nohou,“ řekla Paní a otočila přesýpací hodiny. Poděkoval jsem a zmizel v kuchyni. Rychle jsem se nasnídal. Bylo to velmi příjemné po tak dlouhé noci a v břiše mi už dost kručelo. Po vydatné snídani jsem byl i já spokojený. Čas kvapil, bylo třeba se vrátit zpět do služby. Vyšel jsem z kuchyně a klekl k nohám Paní, jak si přála. Tam jsem čekal na další pokyny. Paní si povídala s komtesou, rozebírali nějaké své problémy a mě si vůbec nevšímala. Za chvíli ale přece.

 

„Vylešti mé kozačky pěkně svým jazykem, ať se krásně blýskají,“ řekla a pokračovala v rozhovoru s komtesou. Můj jazyk začal klouzat pěkně po kozačkách. Za chvíli se černý latex začal lesknout na místech, které jsem pečlivě olízal. Tak jsem pokračoval i na druhé botě. Pěkně odzdola nahoru. Když jsem skončil, jazyk jsem měl úplně dřevěný, ale to nikoho nezajímalo. Zaujal jsem svou pozici a Paní si zkontrolovala mou práci.

 

„Moc pěkné, tak se mi to líbí.“ Pak mi nasadila na hlavu postroj s umělákem, vyzkoušela jeho pevnost, na křesle se rozkročila a zasunula ho do své jeskyňky. „Tak začni a pěkně pomalu …“ Zároveň mi rukou pomáhala tak, že určovala tempo, jakým mám pokračovat. Když se má Paní uspokojila, přišla na řadu komtesa. Krk mě bolel zrovna tak jako jazyk. K tomu mi bouřil ocas v kleci, který nemohl nic jen čekat na svou příležitost. Dočkal se… Komtesa odemkla CB a uvolnila ocas z klece. „Postav se a ruce za záda.“

 

Začala mi masírovat ocas až ztvrdnul jako kámen. Pak stačilo jen málo a já explodoval. Párkrát ještě přejela po ocase, aby ze mě dostala vše. „Na kolena a pěkně slízat tu svou mrdku. A pěkně do sucha.“ Když jsem dokončil svou práci, komtesa zkontrolovala podlahu. „A teď hybaj zpět dolů.“

 

Komtesa mi připnula vodítko a já ji poslušně následoval do sklepení. Odvedla mě až do zadní místnosti k latexové posteli. Tak mě odepnula vodítko a sundala mi paruku, latexové šaty a zástěru. Musel jsem si nasadit latexovou masku s otvory na oči, nos a ústa, dostal roubík ve tvaru kuličky, ale s otvorem uprostřed a musel jsem si navrch navléci další catsuit ze silnějšího latexu. Pak mi komtesa nasadila kožená pouta na ruce a nohy, zajistila zámky. Měl jsem si znovu lehnout do latexové postele. Tentokrát tak, že ruce i nohy mi pomocí pout připoutala do jednotlivých rohů a mé tělo tvořilo na posteli tvar písmene X. Nemohl jsem se ani pohnout.

 

Pak mi zkontrolovala ocas. Zdál se jí nějaký povadlý, zkusila ho trochu vydráždit, což se jí povedlo a ocas začal tvrdnout. Aby ho udržela v této pozici, rozhodla se použít provázky. Nejdříve obtočila provaz kolem kořene a udělala uzel tak, aby zůstal druhý konec delší. Pak začala systematicky obtáčet koule od vrchu dolů. Pak se provazem vrátila nahoru a začala obtáčet ocas od kořene směrem k žaludu. Celý ocas včetně koulí byl pokryt provazem tak, že z provázků koukal ven jen žalud a spodek koulí. Velmi bolestivé, vzrušující a zároveň účinné. Pro můj pocit bezmoci mi ještě svými nehty jemně přejela po napnuté kůži na koulích a mě tělem projelo tisíce jehel. Pak přinesla latexový balón. Poznal jsem ho, byla to ta pomůcka, kterou jsem měl nasazenou přes noc na ocasu pro případnou mou potřebu, abych nikde „netrousil“.

 

„Já ti říkala, že nic nepřijde nazmar.“

 

Pak obsah přelila do nádoby, přitáhla nemocniční stojan a nádobu zavěsila na něj. Pak zvedla svou latexovou sukni. Neměla spodní prádlo…a svůj zlatý déšť vypustila do další nádoby. Obsah přelila opět do jiné nádoby, kterou rovněž zavěsila na stojan vedle mě. Hadičky od nádob vzala do ruky a jednu napojila na můj dutý roubík. Druhou si nachystala k mému rozkroku. Pak vzala tubu s lubrikantem a namazala konec hadice s balonkem. Další dávku lubrikantu si dala na prsty, které pak zajely do mého análu, aby ho pořádně promazaly. Poté zavedla hadici dovnitř análu a nafoukla balonek jako pojistku proti vytlačení ven. Postavila se k mé hlavě, škodolibě se usmála a otočila kohoutky pod nádobami na stojanu. V tom okamžiku začala proudit kapalina do mých útrob. Jak horem, tak dolem.

 

Pocit z topení a tlak v konečníku ve mně vyvolával paniku. Cukal jsem se, svíjel se, ale nebylo to nic platné. Pak komtesa pootočila oba kohouty a vše najednou přestalo. Byl jsem plný, lapal jsem po dechu. Tlak v konečníku byl skutečně nesnesitelný. Komtesa pomalu vytahovala trubičku z análu a byl jsem upozorněn, ať pořádně držím, jinak budu potrestán. Pak vzala nafukovací anální kolík a zavedla ho do análu místo hadičky a balonku a pořádně dofoukla, aby ani kapka jejího zlatého deště nepřišla na zmar. Vyndala hadičku i z mého roubíku. Své dílo završila tak, že na ocas omotaný pevně provázky a na trčící žalud připevnila lepící páskou vibrační hlavici. Tu za okamžik zapnula a kochala se mým utrpením. Plný tekutiny a vibrující hlavice snad rozkmitávala do pohybu právě tu tekutinu v mých útrobách. Na závěr přes mé tělo ještě přehodila latexové prostěradlo, které mi ztížilo přísun kyslíku a já musel pomalu dýchat, aby se mi prostěradlo nelepilo na obličej.

 

„Odpočiň si před odjezdem,“ řekla a zavřely se za ní dveře.

 

Ležel jsem připoután na posteli a čekal na další dění. Co bude? Co se ještě chystá? Ani nevím kolik uběhlo času, hlavice intenzivně vibrovala na mém ocase, uvnitř těla dával o sobě vědět zlatý déšť komtesy a já jen mohl bezmocně čekat. Jedna z nejhorších věcí…bezmocné čekání.

Odjezd

Po nějaké době do místnosti vstoupila Paní s komtesou. „Tak jsme sbalily věci a čekáme jen na tebe,“ zasmály se. „Tak vstávat a jedeme,“ řekla Paní a komtesa se zasmála. „Nebo máš nějaký problém, který by tě zdržoval?“

 

Komtesa mě začala odpoutávat. Sundala vibrační hlavici, vyndala mi roubík a nakonec odvázala zmučený ztopořený ocas, který hned po odkrvení uvadl. Když byla hotová, klekl jsem si před Paní a prosil jí, zda bych mohl ulevit svému tělu ještě před odjezdem.

 

„No budiž, když to tak cítíš máš mé svolení vykonat potřebu. Můžeš si vytáhnut kolík a uvolnit své vnitřnosti. Pak se sem vrátíš.“

 

Poděkoval jsem a opatrně se přesunul na toaletu. S velkou úlevou jsem vyndal kolík z análu a odevzdal toaletě obsah svých střev. Očista byla dokonalá. Potom jsem se vrátil k Paní a očekával svolení k mému převlečení k odjezdu do civilního oděvu. Tašku s mými věcmi jsem však neviděl. „Vyneseš do auta připravené věci a pak se vrátíš. Dáš je na zadní sedadlo a na sedadlo vedle řidiče.“ Šel jsem do haly, kde bylo připraveno několik skromných zavazadel a na dvakrát je odnesl do auta. V hlavě mi vrtala myšlenka, proč věci nakládám do auta a ne přímo do kufru. Odpověď byla nasnadě. Tam pocestuji zřejmě já.

 

Vrátil jsem se k Paní a komtese a zahlásil splnění úkolu. Komtesa mi nasadila na obojek vodítko a odvedla mě k autu. Skutečně jsem se nemýlil…když otevřela kufr, ležel zde nachystán bondážní vak ze silného černého latexu. Měl tvar zvláštního kufru s popruhami. Do toho mě nasoukala. Musel jsem překřížit nohy do tureckého sedu, abych se do něj vešel. Pak mi spoutala ruce za zápěstí za zády tak, že pravé zápěstí bylo připoutáno k levému lokti a levé zápěstí k pravému lokti. Přetáhla zbytek vaku nahoru ke krku a zapnula pečivě zip na zádech až ke krku. Pak nasadila obojek s popruhem. Po zajištění obojku u krku protáhla dlouhý řemen zepředu pod nohami, které byly složeny do tureckého sedu, zpět na zadní část obojku k přezce. Na závěr druhým volným řemenem přepoutala tělo v pase. Uložila mě jako úhledný balíček na dno kufru a obložila mě kolem dokola složenými dekami, abych se při jízdě příliš neotloukl v kufru vozu. Ještě než zaklapla dveře kufru, nasadila mi na oči škrabošku, vložila mi do úst nafukovací roubík a pečlivě dofoukla do rozměrů, který bezpečně vyplnil má ústa. Kufr zaklapl a já slyšel jak sedá na místo řidiče a klaply dveře vozu. Vůz se pomalu rozjel.

Návrat

Cesta mi pomalu ubíhala a moje tělo spoutané v latexovém vaku pomalu tuhlo. Nešlo se pohnout, komtesa utáhla řemení opravdu dokonale. Nezbylo než opět jen čekat, kdy cesta bude u konce. Dorazili jsme zřejmě na místo. Slyšel jsem, jak pneumatiky změnily svůj zvuk a tedy jely po jiném povrchu. Zároveň utichl provoz aut. Vůz zastavil. Klaply dveře a za chvíli se otevřel i kufr auta. Dovnitř se dostal čerstvý vzduch a já se mohl z hluboka nadechnout. Něčí ruce mě uchopily za ramena a nohy a vytáhly z kufru auta. Na chvíli jsem se ocitl ve vzduchu a pak mě položily na nějakou plošinu. Pak jsem jen slyšel vzdalující se kroky dvou párů nohou.

 

Plošina se pomalu rozjela. Byl jsem složen zřejmě na nějakém manipulačním vozíku. Ti co mě vytahovaly z kufru se ani nepodivili, cože to vyndávají. Zvláštní…

 

Vozík zajel dovnitř domu a skončili jsme v nějaké místnosti. Komtesa mě postupně uvolnila řemeny a vysvobodila z vaku. Pak mě rozvázala ruce a nohy, vyndala roubík a sundala škrabošku a masku. Musel jsem po chvíli rozhýbat své ztuhlé tělo, což mi má Paní dopřála.

 

„Poznáváš to tu?“

 

Rozkoukával jsem se po místnosti. Ano, ač jsem zde strávil jen pár hodin, byli jsme v místnostech té restaurace, ze které jsem byl v podstatě unesen pryč. „Takže teď si dáš vedle pořádnou sprchu, oholíš se a převlékneš se do civilního oblečení. Jediné, co ti ještě dopřeji bude CB.“ „Pak pro tebe přijde komtesa a doprovodí tě do restaurace k našemu stolu. Výjimečně ti dnes povoluji poobědvat s námi. Tvé chování bude taky civilní, ale přesto nám budeš samozřejmě projevovat patřičnou úctu. Tak si toho važ.“

 

Poděkoval jsem. Obě odešly zadním vchodem do restaurace. Já použil sprchu a nachystané nástroje ke svému zušlechtění. Z tašky, kterou mi tam nechala komtesa, jsem vytáhl mé civilní věci a oblékl si je. Pak jsem jen čekal na příchod komtesy. Ta přišla za chvíli, zkontrolovala mou ústroj a pokynula, ať si sundám kalhoty, aby mohla opět nasadit CB na můj ocas. Podvolil jsem se, pak zapnul zip, upravil kalhoty a vyrazili jsme do restaurace.

 

Paní nás čekala u stolu. Přisedli jsme a následoval klasický oběd tří rovnocenných partnerů. Paní a komtesa se mě občas zeptaly na moje prožitky, aby věděly, co příště aplikovat a jak postupovat. Dopodrobna jsem vyprávěl to, co je zajímalo. Po kávě mi Paní naznačila, že je třeba už jít. Požádal jsem vrchního o účet, zaplatil a opustili jsme restauraci.

 

Pomohl jsem Paní i komtese nastoupit do vozu a sám si sedl za volant vozu. Tentokrát jsem byl řidičem já. Cesta domů plynula a já si v hlavě promítal latexový víkend pod vedením Paní za účasti její komtesy. Co bude příště….. domovník, komorník, služka, sexuální služby pro pobavení nebo nákupní otrok? To ví jen Paní.

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
to je pokračování... 4  latexx gumisex
6 let, 5 měsíců
to je pokračování...

Foto galerie


Články