Články

Po dešti

5 komentářů 2013-09-23 Přečteno: 1 919x

Kapky deště ustaly. Zůstaly jen na lístcích trávy, které zdobí. Jsou to malé korálky lemující kraje větších listů, a nebo jsou ledabyle rozházeny. Nemají řád a tak si každá kapka našla své místo.

Přesto že je již odpoledne, vypadá to, že je vše pokryto ranní rosou. A ty se procházíš v černých gumových holínkách. I na nich se třpytí krůpěje rosy. Nádherný obraz odrážející pocity.

Pocity, které každý nezná. Nebo je nechce znát. Ale ty víš, že rosa na tvých holínkách je nádherná a navíc si ten pocit nádherně užíváš. Procházíš se trávou a necháš jednotlivé kapky, ať si také hrají.

Jsi celá v černém. V holínkách máš černé elastické kalhoty, které kopírují tvoje křivky. Nad tím vším je černý latexový kabátek, který ti moc sluší. Vše je potřeba do detailu zaznamenat a zapamatovat. Není to problém. Vše se děje automaticky, protože smysly jsou vybuzeny neskutečně hezkým pocitem.

Tvá cesta tě dovedla k rybníku. Nohou si hraješ s krátkou tenkou kládou, která je částečně ve vodě. Vytváříš vlnky, které se mezi sebou honí, a jedna stíhá druhou. Pak pokračuješ dál po okraji rybníka. Žluté a tmavě fialové kvítky se ti pletou do kroků a chvílemi jsou střídavě ozdobou tvých černých holínek.

A najednou v trávě leží opuštěná jiná modrá holínka s bílou podrážkou. Jakoby tu na tebe a na tvoje holínky čekala. Začneš po ní šlapat a všechny holínky se rázem různě tvarují, jakoby to bylo jejich poslání. Přesto máš viditelnou převahu a po chvíli hraní pokračuješ dál.

Sedíš na schodech do rybníka, jednou nohou opřena o hranu sousedního schodu a druhou nohou kreslíš ve vodě ornamenty, které velmi rychle mizí. Voda ti nevadí a dokážeš si s ní pohrávat. Je to přirozené a přitom fascinující.

Procházka pokračuje dál. Náhle jsi se zastavila v listech břízy, které padají jako ozdobné provázky k zemi. Ještě jsou zelené. Proplétáš se mezi jednotlivými svazky a necháš je klouzat mezi svými dlaněmi. Dovádíš s nimi a tvoje hnědé dlouhé vlasy nechají vystoupit barevné odstíny zelených lístků. Ano, bříza je nádherný strom a taky tvůj nemilejší. Splynuly jste spolu ve společné hře barev, radosti a touhy.

Pak jsi znehybněla, jednou nohou opřená o kmen jedné z několika bříz a jakoby se zastavil čas. Po všech těch hrátkách nastal najednou klid. Chvíle na uspořádání myšlenek nebo na vzpomínku na něco krásné, co jsi prožila. Na svoje pocity, na svoje touhy a přání.

Za chvíli tě nesou holínky dál.

Na hřišti je fotbalová branka. Má však skoro novou zcela bílou síť. Ty, celá v černém, působíš nyní jako pavouk ve své síti čekající na svoji oběť. To jsou proměny černé a bílé. Dobra a zla, které číhá v každém koutku každého života. Jako den a noc, jako protiklady každodenních starostí.

Na Vysočině už začal podzim. Některé lístky jsou už zbarveny kaskádou červené, okrové a hnědé barvy. Hlavně ale již leží na zemi, jako vzpomínka na prošlé léto. Opět tvoje černé gumové holínky působí ve škále barev poněkud netypicky. Netypicky, ale ne rušivě. Prostě to k přírodě patří, že se zelená tráva začíná pokrývat spadlými lístky jako listy prošlého kalendáře. Už nejsou potřeba a staly se minulostí. Tou, která odnáší s sebou vzpomínky na již skončené dny. A ty se v nich procházíš jako vzpomínka. Na to, co bylo a co se bude jen těžko opakovat.

Najednou je před tebou velmi hezká červená muchomůrka tulící se v trávě. Velmi hezky kontrastuje s černou barvou tvých holínek. A teď je tu všechno. Zelená tráva, spadlé listí hrající různými barvami, červený klobouk posetý bílými tečkami a tvoje černé gumové holínky. A přes to kapky. Jako střípky minulých okamžiků. Jako ukázka neskutečné síly louky po dešti. Jako něčeho, co právě končí. Končí procházka černých holínek, které se kapek nebojí. Stejně jednou uschnou a budou zapomenuty. Vlastně ani ne. Jakmile zase budou jednou na tvých holínkách, tak se zase všechno vrátí. A to jsou právě okamžiky, které zůstanou někde v mysli a mohou být opět přehrány. Stačí, aby třeba přestalo pršet. Vzít si holínky a brouzdat mokrou trávou.

Teď ale odcházíš alejí tvých milovaných bříz. Končí něco hezkého, aby někdy mohlo něco jinak hezčího začít…

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Po dešti 4 redlady redlady
3 let, 7 měsíců Po dešti
Po dešti 1 PETpremecek29

Foto galerie


Články