Články

Pokračování tajného snu 3

2016-11-27 Přečteno: 196x

Hádes prohlásí,že byl do teď moc milý a tak trochu přitvrdí a nemám se bát- bolet to bude jen chvilku.Cítím, jak mi na spánky přikládá chladivé nagelované gumové čtverečky, které jsou na koncích slaboučkých kabelů a stahuje je kolem hlavy pevně gumovým páskem. Přes hlavu natahuje sáček, ve kterém cítím zase ten zápach. Urovnává kablíky, utahuje na krku pevně pásek, aby sáček byl hodně těsný. Dýchám zatím klidně, ale hlavou mi probleskne strašná myšlenka. Snad mi nechce pustit do hlavy elektřinu. Hádes, jako by mi četl myšlenky říká: To jsem si jen připravill, abys nemusela potom čekat na to, až Tě dorazím. A začne se smát.

Rozbaluje další kabel, který má na konci světlou krabičku. Dýchám stále rychleji, přivírám oči a užívám si toho, jak mám lehké tělo, jak se vznáším nad postelí a nebýt připoutaná, tak snad letím ke stropu. Připojuje krabičku do étéčka a hladí mi prsa a do mušličky vkládá na plné obrátky pracujícího dělníka, který hned podává nejsilnější výkon, který mi dělá peklo na zemi, v podobě přicházejícího orgasmu, kterého se bojím a zároveň si přeji, aby byl jako ten předchozí. Bojím se proto, že slyším Hádese, že pokud budu bez dovolení, tak přijde peklo, proti tomu, co bylo dosud. Strachy se snažím držet, ale nejde to, najednou je tu orgasmus. Celé tělo se mi před tou explozí napíná, Hádes to vidí a hbitě stiskne tlačítko na černé krabičce. Výboj do spánku přichází tak silný, že mé tělo se prohne do oblouku a ani pouta mě neudrží. Najednou opět klid, ticho a tma.

Probírám se velice pomalu, hlavu mám jako kus ledu a brní. Hádes povídá: Byla jsi zlobivá holčička, tak jsi dostala šok elektrikou. Už ne, už budu hodná- povídám, a přitom zjišťuji, že každé hlasité slovo má brnivou odezvu v prsou i v klitorisu. Co se to se mnou děje?- říkám nahlas, a opět ta odezva   brnění, jen trochu silnější. Hádes- moc na hlas nemluv, on to uslyší. A kdo?- ptám se. Hádes- mikrofon,co jsem ti připojil na obojek. Každé slovo, které řekneš slyší étéčko a udělá Ti z něj elektrický impuls. To není jediné překvapení pro Tebe, to další jsi poznala a ukáže na krabičku, ze které vedou kablíky k mým spánkům. Když budeš zlobit a nebudeš poslušná, tak to červené zase zmáčku a víš, co by se stalo.

Já už nechci- zakřičím strachem a zjišťuji, jakou chybu jsem udělala, protože s výkřikem projíždí do těla ostrá bolest, jako by mě do prsou něco kouslo a klín se stáhl křečí tak, že mě to donutí opět vykřiknout a následuje další prudká bolest v prsou. Hádes- jo ještě jsem Ti neřekl, že jsem zase zapnul to zesilování, a tak to bude pokaždé horší. A zase se směje s vědomím, že i jeho hlas má vliv na impulsy. Z hrdla se mi ozve hrozný výkřik ze silnější bolesti než před tím. Vidí mé vytřeštěné oči a říká, že bude jen šeptat, ale i to cítím víc, než slyším. Zvedá se z postele a vidím, jak vkládá do přehrávače cédéčko, dodává, že je to jeho oblíbená hudba a prý doufá, že mě se bude také líbit. Přidá hlasitost a mé tělo začne hrozný tanec přesně podle hudby a dotoho si sama zhoršuji bolest svým hlasitým křikem, který se dere z úst úplně sám. To se nedá poslouchat! - vykřikne Hádes, co nejhlasitěji a popadá opět ten veliký roubík a cpe mi jej do úst. Nekonečně dlouho trvá, než slyším poslední tony té skladby a bolest už je tak silná, že se nedá vydržet a najednou zase tma...

Stejné probuzení, jako minule a tisíce mravenců pracuje jako nikdy. Hudba hraje potichu a Hádes sedí u mě na posteli a říká- Už budu zase jemnej kočičko, neboj. Ale to Ti povídám, nechci vidět žádný orgasmus. Bere do ruky robertka, který hlasitě vrní a vkládá jej do mé mušličky a pracuje v ní jako robot a já vím, jak to za chvíli dopadne a prosím Hádese, aby nemačkal ten červený knoflík, protože nevím, zda to vydržím. To je jen na Tobě- odpoví Hádes a dodává - až Ti to dovolím, tak nic mačkat nebudu, ale jestli si to dovolíš sama, tak zmáčknu. Jako důkaz, mi pokládá tu krabičku na mou rychle se zvedající hruď a pokračuje v tom pekelném dráždění, všude tam, kde jsem nejvíce citlivá a étéčko mu v tom hraní jemným brněním pomáhá a slastně mění rytmus toho brnění v mravenčení a naopak.

Neee- potichu říkají má ústa. Tělo se mi začíná chvět, tím, co stále silněji cítím, že se nevratně proti mé vůli blíží. No tak, no tak- říká Hádes a pomalu chystá svůj prst na tlačítko. Tak a je to, bleskne mi hlavou a tělo se napíná v slastných křečích,toho výbuchu, který přišel. Zdálo se mi, že ten slastný orgasmus trvá nekonečně dlouho, jen, dokud jsem neotevřela oči a neviděla Hádese, jak jeho prst dopadl na červené tlačítko, prudký úder mi prošel hlavou a byl tak silný, že mé tělo opět vypnul do oblouku a pak jsem dopadla zády zpět na postel. Hádes- trochu jsem ubral,abys nedopadla, jak minule a aby sis to užila. Sice slyším Hádesův hlas, ale mé tělo se neustále poškubává, v hlavě je neustále tma a prázdno a jen můj dech připomíná maratonce.  Trvá to chvíli, dech se uklidňuje, v hlavě se vyjasňuje a já začínám vnímat své okolí.

Je ticho, Hádes u mě sedí a s úsměvem mi hledí do očí a říká- Ta neposlušnost Tě jednou zabije, milá kočičko. Ty se prostě nedovedeš ovládat. Najednou slyším, jako by u chaty zastavilo auto a chci vykřiknout o pomoc, ale Hádesovi najednou zvoní telefon,on jej zvedá a říká- Jo jdu Ti otevřít. Já jsem pochopila, že volání o pomoc je zbytečný. Hádes se zvedne a řekne- máme návštěvu. A jde pryč.

Vidím, jak do místnosti vchází krásná mladá a štíhlá žena, asi tak kolem 28let, tmavé delší vlasy a Hádes vstupuje hned po ní. Tak to je moje pacientka?- říká a jde k posteli. Dále povídá- Ahoj,já jsem Tvá záchrana, ten saďour Ti tady asi pěkně ubližuje a já Tě z toho musím vyléčit. Mluví na mě velice milým tišším hlasem, bere do ruky tu černou krabičku s červeným tlačítkem a pootočí na ní nějakým knoflíkem se slovy, ať jsem v klidu, že od něj mě už trápit nenechá a palcem štíhlé ruky stiskne to proklaté červené tlačítko. Úder, jako žádný před tím a okamžité ticho a tma.

Ani nevím, po jaké době se zase probírám, snad jen po několika minutách a u mě na posteli sedí Ona, je oblečená jako doktorka i se stetoskopem v uších a jeho chladným koncem poslouchá mé srdce. Říká- holka má srdce, jako zvon, a tak můžeme pokračovat v léčbě. Odpojuje ze svorek na bradavkách kablíky a odpojuje i ty hrozné zubaté svorky. Prudká bolest mi projíždí bradavkami. Asi to bolí- říká ona tím milým hláskem a dodá- to je dobře, že to tak bolí, aspoň nebudeš vnímat to, co Tě teď čeká. Zvedá ze stolku misku, ve které je velké množství něčeho zabalené , bere do ruky první kousek, rozbalí ho a z obalu vyndá první jehlu. Bez nějakého váhání, mi z malého spreje, stříkne chladivou alkoholem zapáchající tekutinu na mou bradavku a tu hned uchopí prsty v latexové lékařské rukavičce a říká, ať se nebojím, že je opravdová doktorka, ostrá bolest protíná bradavku a já s menším výkřikem opět omdlévám.

Po chvíli se probírám a ona mi říká- Tak jsem Tě nechtěla budit a zatím jsem si to tady hezky dodělala. V tu chvíli si uvědomuji tu hroznou bolest v bradavkách a s vypětím všech sil, zvedám hlavu, abych se podívala, co se stalo a hned se mi chce zase omdlít. Bradavky jsou jako jehelníčky a vedou k nim zase kabely.

Hádes- no a pak, že já jsem saďour- říká a konce kabelů zase dává do zdířky étéčka a to podává ženě do ruky. Hádes - Jo zapoměl jsem Vás představit. To je naše hračka a toto moje kolegyně domina . Víc už neslyším, protože se mi z úst vydral výkřik z hrozné bolesti a prsa se mi napjala tak, že snad explodují. Venku je pořád ještě světlo, ale zase ta tma.....

Vzkaz pro mě Hannelore od Hádese: Pokud se Ti to zdálo už moc drsné, přepni na jiný program.

Drahý Hádesi, opravdu se mi to tak drsné nezdálo, abych přepínala jinam, naopak se mi to neskutečně líbilo a Ty mě neustále překvapuješ svou bohatou fantazií. Děkuji za svolení to znovu přepsat do svého pohledu s případnými úpravami. A moc děkuji za tyto fantazie,které se mi dostávají až pod kůži, až se mi o tom i zdá.

Drazí čtenáři, snad jste po přečtení na tom aspoň podobně,jako já. Jen Vás musím opravdu varovat, bez odborného dohledu to ani nezkoušejte!!! Je to vážně moc nebezpečné!!!

Předem se omlouvám za drobné chyby, mé vzrušení mi neumožňovalo kontrolovat, zda není někde chybička.

S pozdravem spoluautorka Vaše Hannelore

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články