Články

Skutečnost?Hádejte...

1 komentářů 2017-05-25 Přečteno: 525x

Tato povídka bude inspirována trochou skutečností, trochou sněním a trocha fikce. Snad se Vám bude líbit.. Udělejte si kafe, či čaj a začtěte se..

Ležím zcela nahá na manželské posteli, schoulená v klubíčku a pláču. Mé tělo se otřásá vzlyky, že jsem zklamala Jeho. Důvod? Vytvořila jsem si na ruce další jizvu, oproti předchozím větší. Potřebovala jsem sebe potrestat a trochu uniknout tomu, co mě tížilo na hrudi.. Slyším kroky, rázné, rychlé. Vím, kdo jde. Otvírají se dveře ložnice a v přítmí vstupuje on. Usedá na kraj lůžka a povídá: ,,Zklamala jsi mě a moc." Rozbrečím se ještě víc. Na to povídá, že tohle si zaslouží potrestání, ať s ním jdu dolů do jiné místnosti a nesmím se obléknout. Bojím se, stydím, ale vím, že trestu neuniknu. Bere mě za ruku se slovy, že ho to mrzí, ale trest bude tvrdý, abych si zapamatovala první pravidlo- neubližovat si.

Poslušně jdu s ním. V té místnosti mi přikáže si lehnout na lavici, kde mě připoutá, abych se nemohla hýbat, nohy roztažené. Bere malou krabičku, ze které vedou dva kable,  na kterých je na konci čtvereček. Přikládá mi to jeden na poštěváček, druhy na tříslo a zapíná se slovy- tohle si zapamatuješ, čubinko. První, co cítím, je příjemné brnění, které ihned přechází do silné bolesti, kdy se neovládnu a začnu nahlas bolestí vzdychat. Intenzita těchto elektrických výbojů stoupá a klesá, jak otáčí knoflíkem. Chvílemi je to příjemné, když dá čtverečky na bradavky, poté zase hodně nepříjemné, když to dává mezi nohy. Prostě trest, na který nezapomenu. Tím ale nekončí. 

Dává mi chvíli oddych, kdy mě odpoutá, přehne přes lavicí, zadnicí k němu a přikáže mi, že se nesmím ani hnout. Slyším, jak něco vytahuje a najednou... rána. Není to úplně silná rána, spíš jsem se lekla. Poznávám důtky. Přidává ran i na intenzitě, kdy úplně poslední rána je tak silná, že vykřiknu bolestí. Končí se slovy- zasloužila sis to čubinko a pokud se to bude opakovat, že si ublížíš, či porušíš jiné pravidla, budu příště o moc tvrdší. Upadám vysílením na zem a On mě zvedá, vede ven na zahradu, ukrytou očím sousedů, tam mám stát a čekat.

Hrozně se stydím, ale poslušně stojím a čekám. Přichází s dekou v ruce. Natahuje jí na zahradě na zem a já dostávám příkaz, lehnout si na deku břichem dolů a opalovat se. Zadeček mě ještě štípe od výprasku, kundička mi brní, ale jsem ráda za možnost oddechu. Nechává mě samotnou, s tím, že mám půl hodinku klidu a přemýšlení nad sebou. Mám pocit, že mě z povzdálí pozoruje, ale nemám odvahu se zvednout. Přemýšlím, zda ta jizva stála za takový potrestání. Jenže si pořád myslím, že jsem musela si ublížit. Pomalu se vkrádá do hlavy myšlenky, že trest byl zasloužený. Chvílemi zavzdychám bolestí,ale zadnice se uklidňuje. Cítím, že poštěváček mám oteklý, ale už tolik nebolí.

Vrací se On, nazvedám k němu hlavu, už nepláču. On povídá, abych se otočila na záda. Plním příkaz, instinktivně si dávám ruce přes prsa a jeho reakce je, abych ruky dala pod hlavu. Plním to. Mám roztáhnout nohy. Nerada, ale plním i toto. Opět usedá ke mě a vytahuje vibrátor- veliký a silný. Nageluje mou jeskyňku a začne jej tam zasouvat a posléze v jeskyňce vibrátorem i hýbe a postupně i zrychluje. ze začátku to bolí, na takové rozměry nejsem zvyklá. Pozvolna bolest přechází a nastává silné vzrušení. Takto mě přivede k orgasmu. Potom vibrátor vytáhne, zeptá se, zda se mi to líbilo a po mém souhlasu vyndá obojek, který mi nasadí (je široký,nemohu moc hýbat hlavou) a říká: ,, Po zbytek dne zůstaneš nahá a s obojkem na krku,aby sis uvědomila, jak moc ses provinila."

Odpovídám: ,,Ano Pane." Začíná pro mě nekonečné odpoledne, plné studu, úkolů od Pána- práce v domácnosti... ale i příjemných pocitů. Ano, Pán mě má ve své moci a já jsem mu plně oddána....

Pokračování příště?

S pozdravem Hannelore

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Skutečnost?Hádejte... 1 gumisex

Foto galerie


Články