Články

Submisivní čubka vol. 2

1 komentářů 2016-12-13 Přečteno: 689x

Jaké to je být čubkou už jsme si ukázali a teď je na čase to prohloubit, rozšířit a dostat se onomu magickému slůvku submisivní. Po prvním setkáni s Z. mi v následujících dnech ze sebe bylo dost špatně. Styděla jsem se, cítila se špinavá a zneužitá. Zároveň se na to nedalo přestat myslet. Několik následujících týdnů jsem prožila jako v mlžném oparu. Pak začaly negativní pocity ustupovat a chuť zkusit to znovu stoupat.

V náhlém pohnutí mysli jsem napsala Z. SMS a domluvila jsem si s ním další schůzku. Tentokrát jsem „do toho“ naskočila naprosto přirozeně, jako bych to dělala po sté a ne po druhé. Samotná penetrace rukou byla technicky bezchybná, ale nějak mi to ten den nesedlo. Až mnohem později jsem se naučila, jak je pro „tripovací“ fisting důležitá psychická pohoda a relaxace.

Následoval šok. Z. po mě začal chtít, abych to udělala já jemu! Přesunuli jsme se do jiné místnosti, které dominovalo zrcadlo cca 3 na 2 metry. Z. si odložil šaty, stoupnul si tak, aby byl v zrcadle vidět a prohlásil, že to má rád ve stoje. Pomohl mi navléct si rukavice a vysvětlil mi, jak se pracuje s J-LUBE, veterinárním lubrikantem původně určeným pro inseminaci krav. Rozjela jsem to pomalu, ale Z. se očividně připravil předem a moje ruka v něm zmizela asi za půl minuty. Začal se dožadovat druhé! Nevím, jak přesně popsat ten pocit, když se vidíte v obřím zrcadle, jak strkáte obě ruce do prdele chlapovi ve věku 50+ a po předloktích vám teče lubrikant smíchaný z krví. Asi nijak…

V příštích měsících jsem se vrátila do běžného života prostého jakéhokoliv sexu a snažila se pochopit, co se vlastně stalo. Absolutně se mi totiž nelíbilo být aktivní. Ne, že by mi to nešlo, ale nebavilo mě to a vůbec nic mi to nedávalo. A to je problém, protože základ skoro jakéhokoliv homosexuálního vztahu je vzájemné uspokojení. Jistě, existují čistě aktivní gayové, ale těch je tak málo, že jsem za celou dobu potkala jen dva a oba byli přístupní jen vanilka sexu. Drtivá většina mužů po mě „na oplátku“ chtěla, buď abych se nechala kouřit (lepší varianta) nebo chtěli, abych je souložila (a to fakt nešlo). Tento zdánlivě neřešitelný rozpor měl za následek, že jsem se začala chovat jako kurva. Nechala jsem se uspokojit a pak jsem prostě zmizela a už se neozvala.

Tak nějak to probíhalo až do mých devatenáctých narozenin, které jsem btw trávila na suicide fóru. Moje máma se odstěhovala do Irska za svým dementním plešatým přítelem a nastěhovala mi domů babičku jako „dozor“ (LOL). Dva týdny na to jsem poprvé zkusila pervitin. O drogách se podrobně rozkecám v samostatném povídání. Postačí říct, že perník měl zásadní vliv na zvýšení mého libida, intenzity prožitku, výdrže a především ochoty pouštět do stále extrémnějších sexuálních dobrodružství.

V září 2006 jsem prožila svoji první full-scale BDSM experience. Ta stejně jako 99% předchozích sexy epizod začala na Xchatu. Domluvila jsem se s jedním dominantem (jméno už si nepamatuju) z Ostravy a tvářila jsem se přitom jako stoprocentní gay sub. Nabral mě na autobusovém nádraží a odvezl mě autem někam do lesa. Pán se mě po cestě vyptával na celkem normální věci a já se při odpovídání dívala zásadně do země a každou větu jsem končila „Pane“. A za půl hodiny jsme dojeli na místo, které nejlíp vystihuje slovo les. Nic tam nebylo, jen stromy, stromy a zase stromy kam až oko dohlédlo.

Pán mi přikázal vystoupit a kleknout si na zem, dokud nepřichystá věci. Čekala jsem asi 3 minuty, poslouchala cinkání kovu o kov a koukala na nekonečné zástupy stromů. Poté jsem se směla otočit. Několik kroků od auta ležela rozprostřená deka a na ní se válely lana různých rozměrů, karabiny, osmy a kousek vedle ležel úhledně stočený kožený opasek, který vypadal, že zažil 1. Světovou válku. Dostala jsem příkaz svléct se do naha, přesunout se v kleku na deku, postavit se, předklonit a položit si ruce na nohy. Pán mi pak přivázal ruce k nohám a svázal i nohy navzájem. Už při vázání bylo hodně těžké udržet balanc, a když skončil, zdálo se to skoro nemožné. Poodstoupil a beze slova si mě prohlížel. Za chvíli se pohledu na svoji novou čubku nabažil, sklonil se pro opasek a demonstrativně mi ho rozmotal před obličejem. Potichu mě obešel a nic nedělal.

První rána nebyla moc silná, ale překvapila mě a málem jsem upadla. Ustála jsem to a vzápětí přiletěla další, silnější. A pak další, další a další. Od cca páté rány se intenzita úderu ustálila. Každý zásah s sebou přinesl přesně ohraničenou, horkou a pomalu se rozlévající bolest. Po 20 ranách jsem přestala počítat a začala se modlit, ať to skončí. Neskončilo. Po 40-50 ranách mě Pán chytil za vlasy a silou mě převalil dopředu. Sedl si mi obkročmo za krk, přeložil si opasek na dvakrát a začal mě přes zadek mlátit vertikálně. KURVA TO BYLA BOLEST! Nemohla jsem to vydržet a po druhé ráně jsem začala naplno brečet a řvát.

„Čím víc budeš řvát, tím víc dostaneš!“ řekl klidným a tichým hlasem Pán. A opravdu to tak bylo. Když se mi podařilo držet pusu, údery byly průměrné. Když jsem zakřičela nebo zavzlykala, následující rána byla aspoň o polovinu silnější. Absolutně jsem nezvládla údery počítat nebo jakkoliv jinak logicky myslet. Můj mozek byl naprosto zfetovaný bolestí a zároveň touhou vydržet to, protože mě přece nezlomí nějaký týpek hned na první lekci. A taky mě zajímalo, co bude dál, protože většina provazů zůstala nevyužitá…

To, že výprask skončil, jsem poznala podle toho, že nastalo ticho. Bolest byla po následujících několik minut stejná. Pán mě nechal ležet s vystrčeným zadkem a obličejem zabořeným v dece. Slyšela jsem, jak bere provazy a karabiny a jde někam stranou. Tyhle okamžiky „klidu před bouří“ jsou podle mě nejlepší. Člověk se bojí, neví, co bude, nemůže nic ovlivnit a je vydaný na pospas osudu. Vzrušení atakuje fyzické limity a napětí je tak silné, až ionizuje okolní vzduch. V ten moment se to ve mně zlomilo a začala jsem chtít víc. Ne víc bolesti, té bylo na můj vkus trochu moc. Ale ten pocit ztráty kontroly nad vlastním životem a odpovědnosti za sebe sama byl natolik povznášející a osvobozující, že jsem prostě nemohla nejít dál…

A jelikož už jsem dneska unavená, TO BE CONTINUED…


Mějte se a nemasturbujte tolik :-D


BDSM - líbí?

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Submisivní čubka vol. 2 1  Hannelore

Články