Články

Submisivní čubka vol. 3

2016-12-27 Přečteno: 459x

EDIT: Asi jste si všimli, že nepadlo asi slovo o stop signálu. To je tím, že žádný nebyl. Součástí mého prožívání submisivity je vědomí, že nemám kontrolu nad ničím, tedy ani nad svým životem jako takovým. Je to hardcore, ale je to tak. Proto už to taky nedělám tak často, málokdo je se mnou ochotný zajít tak daleko. A ohledně drog, pervitin jsem naposledy měla 29. 12. 2011, takže můžu s klidným svědomím prohlásit, že jsem čistá.

Pán mě táhlým pohybem nakopnul a obrátil mě tak na záda. Ve vší tichosti mě rozvázal a postavil. Sama jsem stát nedokázala, takže mě opřel o bok auta a přikázal mi, ať se nehýbu, což jsem kvitovala s povděkem. Obešel auto a vytáhnul něco z pod sedačky. Neviděla jsem co. „Otoč se, polož paže na střechu a rozkroč se!“ syknul na mě Pán, když se vrátil. Bylo mi jasné, co přijde. Pak udělal tu nejdebilnější věc, jaká se mi kdy stala. Zarazil mi na sucho do zadku ten nejlevnější nejvíc shit bakelitový vibrátor a naprosto nehorázným způsobem mě natrhnul! Nadskočila jsem, otočila se, užila si další bolest, když ze mě ten kus plastu vyšel a z plných plic jsem na toho idiota zařvala: „To si se snad posral!“ Koutkem oka jsem zahlédla, že onen bakelitový zázrak je z půlky od krve a šáhla jsem si mezi nohy. Krvácela jsem, a to hodně. Blbec tam pořád stál jak opařený a já jsem pokračovala ve řvaní: „Co čumíš? Sbal si ty krámy a odvezeš mě do nemocnice. DĚLEJ!“ Zatímco jsem začala z deky sbírat svoje oblečení a navlíkat ho na sebe, začal se koktavě omlouvat a blekotat něco, o tom, že ho to strašně mrzí. Vrhla jsem na něj zlý pohled a mezi zuby jsem nasraně procedila: „Omluvy až potom, teď to tady sbal a jedem!“ Začala jsem tleskat rukama do rytmu a křičet „RAZ, DVA! RAZ, DVA! JEDEM!“ To ho probralo a běžel odvázat provazy, které navázal mezi nedaleké stromy.

Ještě, než jsme vyjeli z lesa, krvácení se celkem uklidnilo. Bolest však byla pořád stejná a moje nasranost rostla. Nakonec jsem se rozhodla do nemocnice nejet, strach z trapasu byl větší než ten z případných zdravotních komplikací. Požádala jsem Pána (i když teď už spíš klauna), aby mě odvezl zpátky na nádraží. Ochotně souhlasil, chvíli tiše řídil, pak se a mě podíval a řekl „Znovu se Ti omlouvám, pokud chceš, můžeš mi to oplatit.“ Nechápavě jsem se na něm podívala a on pokračoval „Dneska je kousek od Opavy jedna taková party, budou tam subíci i dominanti, nechceš se přidat?“

Touha po odplatě byla větší než bolest z natrženého konečníku. Souhlasila jsem a vyrazili jsme směr Opava. Po cestě jsme dál nemluvili, a když jsme přijeli na místo, k jedné z mnoha vil v satelitním městečku, byla už tma. Pán mě představil hned, jak jsme vešli dovnitř. Osazenstvo vily tvořily 4 muži středního věku, středně opilí a se středně červenými tvářemi z toho, jak si navzájem dávali facky. Pozdravili jsme se a jeden z nich, patrně majitel, mi nabídl drink. Prohodili jsme několik zdvořilostních frází a pak se mě zeptal, jestli si nechci odložit šaty. Když jsem se svlékala, pán a všichni ostatní kromě hostitele někam zmizeli.
Nahá jsem se posadila na sedačku, požádala jsem o další whisky s ledem a pokračovala v tlachání o ničem. Drink jsem do sebe nalila celkem rychle, a poté, co jsem odložila prázdnou skleničku na stůl, hostitel vstal a rukou mi pokynul, abych také vstala a následovala ho. Přes několik místností jsme došli až do kuchyně, kde se nacházeli ostatní. Můj teď už definitivně bývalý pán klečel nahý na zemi, přivázaný za ruce k žebrům topení a ústy nuceně uspokojoval ostatní. V ten moment byla veškerá moje víra v jeho dominanci pryč. Hostitel stojící za mnou mě vybídl, ať se taky nechám „pokouřit“.

Chvílema jsem zavírala oči nebo jsem civěla do topení a trpělivě jsem čekala, až to skončí. Tehdy jsem ještě nechápala, proč se mi to nelíbí. Cítila jsem jen odpor a bylo mi trapně z toho, jak se na mě ostatní dívají. Naštěstí to netrvalo dlouho a jeden z mužů prohlásil, že „kurva už si užila dost“ a že je čas na trest. Spolu s hostitelem pána-kurvu odvázali a šlo se zpátky do haly. Tam jsem konečně dostala příležitost pomstít se zkaženou D/s session. Svázali mu ruce před sebe a položili ho přes pohovku. Dostala jsem do ruky opasek a v tu chvíli si uvědomila, že vlastně nevím, jak se to dělá.
Požádala jsem hostitele, aby mi to předvedl. „Jasně, ukaž“ nabídl se ochotně. Přeložil si pásek na půl v ruce a nejdřív udeřil pomalu a lehce. „Vždycky musíš vědět, kam se chceš trefit“ poučil mě a švihnul rychle a mnohem silněji. Kurva zasténala bolestí a já jsem požádala o pásek. Prvních pár ran bylo neohrabaných, nedařilo se mi opasek držet při úderu napnutý. Po asi deseti ranách jsem se dostala do určitého rytmu a celkem se mi dařilo trefovat se tam, kam jsem chtěla. „A teď na stehna!“ vykřiknul jeden z mužů. Po prvním úderu zůstala na stehně červená skvrna a podkožní krvácení. Chytlo mě to a začala jsem toho zmrda mlátit hlava nehlava. Řval opravdu nelidsky a ostatní mě za pár minut trochu přibrzdili.

Když ze mě vyprchaly agresivní emoce, ukázal se být výprask celkem monotónní činností. Nebudu chodit okolo horké kaše. Prostě mě to nebavilo. Necítila jsem z toho žádný pocit nadvlády nebo dominance. Spíš mi vadilo, že já se namáhám a zmrd se zatím válí a užívá si výprask. Posledních asi 15 ran jsem vyloženě odbyla, prohlásila jsem, že mi je trochu špatně a že už bych ráda jela domů. Nikdo s tím neměl problém a jeden z návštěvníků vily mi nabídl, že mě odveze na nádraží do Opavy. Při jízdě vlakem zpátky do Havířova se mi honily hlavou dvě věci: „Co se to kurva stalo?“ a „Jak se zbavím toho zkrvaveného spodního prádla?“.
Následující týdny jsem si začala ujíždět na perníku čím dál tím víc. Asi nejvíc času jsem zfetovaná trávila na xchatu a podobných záležitostech. Tak 80% času jsem s dívčím profilem balila lesby, což mě uvrhávalo do čím dál větších depresí, protože i když mi nějaká holka dala svoje číslo a opravdu se chtěla sejít, tak to stejně vzhledem k mému postiženému fyzickému stavu nebylo možné (teď při psaní brečím, a hodně…). Zbývajících 15% času jsem vystupovala jako gay a balila muže, 2% jsem snažila jako „hetero-kluk“ balit holky a 3% času jsem jen tupě čuměla na sklo.

Tak to šlo necelé dva měsíce. Takové ty normální životní věci jako škola nebo vztahy s nefetujícími kamarády šly úplně do kytek. A pak jsem na konci října na webu s kouzelně romantickým názvem pervitin.cz potkala A., což byla cis-hetero (tedy normální) holka jedné vesnice kousek od Ostravy. A. vypadala, no jak to říct, prostě jako kluk. Neměla skoro žádná prsa, ani boky nebo zadek, a i v obličeji byla dost androgynní. Náš vztah byl založený na piku, sama mi řekla, že se se mnou seznámila jen proto, aby měla s kým fetovat. To, jak jsme si navzájem málem zničily duševní zdraví a spadly jsme do těžké závislosti, si nechám na jindy.

Důležité je, že jsem s A. přišla o své „mužské“ panictví. Nudný děj přeskočíme a přejdeme rovnou k tomu, jak jsem jí prstila u ní doma na gauči. To mě opravdu bavilo, vidět jak její tělo reaguje i na ten nejjemnější pohyb mých prstů a tlak mojí dlaně. Pak došlo na samotný zásun se mnou v penetrující roli. Byla jsem v ní několik sekund a rázem mi došlo: „To je všechno? Tohle je maximum, jaké můžu zažít jako hetero týpek?“ Naivní radost ze ztráty panictví vystřídal zmatek a trapně divný pocit jakési nepatřičnosti. Kdyby se to vyjeté A. nelíbilo natolik, že mě začala povzbuzovat výkřiky, tak bych se asi sebrala a beze slova bych odešla pryč. Na celé záležitosti mě nad vodou drželo jen, jak moc si to užívala a že jí můžu udělat dobře. Moje vlastní fyzické pocity fluktuovaly od neutrálního k naprosto ohavnému pocitu znechucení ze sebe sama a z vlastní existence…

Přesuňme se o další dva měsíce dál na silvestra 2006. Mezitím došlo s A. k pár dalším pokusům o vanilkový sex, některé se povedly více, jiné už méně. Taky jsem ji párkrát podvedla s jinými muži, ale celkem nic zásadního. Nějakým řízením osudu jsme já a A. skončily na oslavě Nového roku na chatě spolužačky s nižšího ročníku někde v Beskydech. Samozřejmě nemohl chybět náš věrný kamarád pervitin aneb jak na Nový rok, tak po celý rok… Neboť jsme byly jediné užívající, tak jsme se vyjely v soukromí našeho pokoje. Asi po hodině nás společenská konverzace s ostatními omrzela a požádala jsem diskrétně hostitelku, jestli bychom se nemohly uklidit někam do soukromí.
Když se za námi zavřely dveře pokoje na opačné straně chaty, okamžitě jsme se na sebe vrhly. Když mě A. začala kouřit, tak jsem si vsugerovala, že mám strap-on, že nic necítím a celkem to šlo přežít. Po chvíli jsem navrhla, že na oplátku to udělám pusou já jí. Poprvé v životě jsem opravdu z blízka viděla ženskou vagínu (porod fakt nepočítám) a byla krásná. Neklesnu k laciným klišé o voňavých růžových štěrbinkách, tak úžasnou ji A. zase neměla, ale takovou perspektivu jsem získala až mnohem později. Od decentního lízaní pysků a poštěváčku jsem pomalu přešla k prstění a A. očividně neprotestovala, ani když jsem v ní měla 4 prsty a divoce jsem jí s nima šukala.

Všimla jsem si nějakého krému ležícího na skříňce a dostala jsem nápad. A. se nejdřív můj nápad s fistingem moc nelíbil, ale další čára ji nakopla tím správným směrem a za chvíli už ochotně roztahovala nohy. Krém byl jako lubrikant na hranici použitelnosti, ale s trochou trpělivosti jsem do A. dostala celou ruku. Fistit vagínu jednadvacetileté holky, která to ještě nikdy takhle nedělala, byl naprostý úlet. Moji levou ruku naprosto těsně obepínala její tkáň, nezbyl ani milimetr místa. Šlo o téměř dokonalé fyzické spojení. Do jejího těla se přenášel každý můj pohyb, i ten nejjemnější. Ona mi zase dávala na oplátku vědět, co a jak moc se jí líbí, pomocí záchvěvů a záškubů svojí pochvy. Pohybovala jsem rukou pomalu dopředu a dozadu a lehce s ní přitom otáčela na obě strany. Nechtěla jsem nic uspěchat, aby si to poprvé mohla naplno užít.
Takhle pomalu jsem si hrála několik minut a A. začala pomalu a opatrně nadbíhat proti mě. Začala jsem rukou víc otáčet ze strany na stranu a to přivedlo do varu. Naprosto nekontrolovaně skákala a šukala se o mojí ruku. Udělala se asi po minutě a její orgasmus trval neuvěřitelně dlouho. Velkou silou sevřela vagínu okolo mojí ruky, takže jsem nemohla ven a jen s sebou škubala a hekala. Začala se mi odkrvovat ruka, ale to nebylo důležité. Jediné, co existovalo, byl nádherný pocit z toho, že jsem A. poslala na orgasmickém žebříčku tak vysoko.

Když naše společná extáze odezněla, rozhodly jsme se skončit a vrátit se k ostatním. Do půlnoci jsme se ještě stihly pohádat a každá jsme okamžik Nového roku strávila někde jinde. Ležel přede mnou dosud neznámý rok 2007, ale už jeho začátek předznamenal jeho další průběh…

Diskuze o článku Nové téma



Články