Články

Tulák po hvězdách

2 komentářů 2013-12-07 Přečteno: 2 300x

Ležel jsem v úplné tmě a tichu. Tělo obalené a svírané pevně latexovou kombinézou a korzetem. Chodidla v latexových prstových ponožkách přes latex vnímala každý dotek. Ruce natažené a připažené k tělu. Prsty se nemohly pohybovat ani nijak ovládat, byly uloženy v latexovém nafukovacím balonku, který dokonale fixoval jejich současnou polohu. Po nafouknutí balonku zůstaly uloženy vedle sebe, jeden vedle druhého. Na hlavě jsem měl nasazenou latexovou kuklu, která ji obepínala velmi pevně a dokonale přilnula. Kukla bez otvorů na oči a ústa, jen nosem jsem mohl vdechovat teplý okolní vzduch. Nafouknutý latexový roubík v mých ústech jen utvrzoval to, že jsem uvězněn a umlčen. Když jsem se pokusil pohnout rukama do boku, narazily na další zábranu, pružnou, ale pevnou. V análu mi vibrovalo vajíčko a na ocase mě tlačil dobře nasazený pás cudnosti. Pokus o pohnutí celým tělem mě ujistil o tom, že jsem uložen ještě v nafukovacím latexovém vaku, který jsem předtím obdivoval na prezentovaných obrázcích. To jsem ještě netušil, že vše to, co jsem obdivoval, bude použito a využito na mé latexové podmanění a udělá ze mě latexovou hračku. Okolní ticho mě ponořilo do úvahy, jak k tomuto stavu vlastně došlo…

Jako Londonův tulák po hvězdách jsem myšlenkami putoval zpět ve svých vzpomínkách, jak jsem se do takové situace vůbec mohl dostat. Času jsem měl zřejmě dost, nevnímal jsem ho. Ponořen do myšlenek se mi začínaly postupně promítat jednotlivé obrazy. Ještě jsem byl zřejmě trochu omámen, takže soustředění bylo horší…

Před několika měsíci jsem se seznámil prostřednictvím internetu s velmi příjemnou dámou. Seznámení přes jedno diskusní fórum naznačilo, že naše zájmy jsou velmi podobné. Řekl jsem si tedy, proč osobně nepoznat další zajímavou bytost. Má záliba v latexu a používání všech netradičních a neprodyšných materiálů není u mužů až tak neobvyklá záliba jako u žen. Přesto se občas nějaká zkušená najde, ta, která už ví, o čem to vše je a hlavně, jak to „funguje“. Nejen o tom mluví, ale sama to intenzivně i prožívá. To je to hlavní a dá se říci i podstatné. Tedy zpět ke schůzce. Domluvili jsme si schůzku na bezpečném, veřejném místě. Kavárna, jak jinak. Volný prostor, venku i zahrádka. Poznávací znamení jsme mít nemuseli, samozřejmě v dnešní době přece poslat foto emailem není problém. Byla krásná, zajímavá, černovlasá, věkem o cca 10 let mladší jak já. Rovněž nezadaná. Seděl jsem a čekal jsem u své kávy u stolku venku na zahrádce, když se přiblížil okamžik našeho setkání. Seděl jsem tak, že jsem mohl sledovat celou dobu její příchod. Jak se blížila k zahrádce, strhávala na sebe i pozornost okolí. Oblečená v elegantním kostýmku, tmavé sáčko se sukní lehce nad kolena, nádherné nohy obepínající punčochy, lodičky na vyšším kovovém podpatku. Lehký klapot jejích lodiček se přibližoval a ona elegantně „vplula“ na půdu kavárny. Aby mě uviděla a zorientovala se, postavil jsem se. Otočila hlavu, zahlédla mě, usmála se a vydala se mým směrem. Za ní otočilo hlavu několik mužů a ženy sedící v kavárně ji rovněž sledovaly pohledy.

Přišla k mému stolu, usmála se a podala mi ruku. Ruka směřovala hřbetem nahoru, z toho gesta bylo patrné, že nečeká pevný stisk, ale jemné stisknutí prstů a polibek podávené ruky na důkaz toho, že je pro mě váženou osobou a v podstatě nadřazenou osobou. Pochopil jsem to gesto a opětoval požadované. Lehkým úklonem k ruce a letmým polibkem na hřbet ruky se naplnila má role, role podřízenosti. Počkal jsem, až se posadí a rovněž jsem se usadil.

„Budeme na sebe jen koukat nebo mi něco objednáš?“ zeptala se tiše, ale dostatečně zřetelně a důrazně. To vše podpořila svým milým úsměvem. Hned mi došlo, že je vhodná doba ji začít oslovovat Paní či Madam. Objednal jsem jí kávu a sklenku bílého vína. Náš rozhovor se stával postupně důvěrnějším. Postupně jsem k ní začal cítit hlubokou důvěru. Rozuměla mým názorům, mým fetišům, jako bychom se bavili o jakékoli běžné každodenní věci. Brala vše s nadhledem, bylo vidět, že má zkušenosti, ale nevěděl jsem samozřejmě jak velké. Přesto mě pozorně poslouchala a sledovala mé reakce na její postřehy. Zajímala mě stále více. Odpoledne nenápadně přešlo do večera a my si stále povídali a příjemně se u toho bavili. Následovala další káva a nakonec jsem objednal raději celou láhev vína. Víno bylo báječné, uvolněnost nás obou se zvyšovala, nálada stoupala a stoupala i má zvědavost na ní samotnou. Když se přiblížila závěrečná hodina kavárny, číšník naznačil, že se blíží konec a já tedy zaplatil. Dopili jsme a pomalu se vydali k východu. Nabídl jsem jí, že jí samozřejmě doprovodím. To s radostí a úsměvem přijala. Venku byl vlahý a příjemný večer a druhá věc, která byla nabíledni, bylo to, že bydlela celkem blízko od kavárny. Pomalou chůzí osvětlenými uličkami starého města jsme se blížili k jejímu domu a bytu. Došli jsme před vchod do domu, zůstali jsme stát a já byl trochu v rozpacích. Schůzka se mi líbila, znali jsme se dost dlouho, sice jen po netu. Nicméně osobní schůzka se líbila asi nám oběma. Mně tedy rozhodně. Když jsem poodstoupil od ní, lehce jsem vzal její ruku do své dlaně s tím, že jí políbím hřbet ruky na rozloučenou a vzdálím se jako pravý gentleman. Stiskla mi lehce, ale pevně ruku a naznačila, že ještě nebude konec naší schůzky.

„Děkuji ti za milý, pohodový a krásný večer. Mám doma ještě nějaké víno, nechceš si dopřát ještě jednu skleničku u mě?“

Chvíli jsem zaváhal, krásná a zajímavá žena mě zve do svého obydlí. Ne, že bych očekával nějaké vzrušující pokračování, ale přesto bylo stále o čem mluvit.

„Děkuji za pozvání Madam a rád přijímám,“ odvětil jsem.

Otevřela dveře do domu a po schodech jsme po osvětleném schodišti vystoupali do prvního patra. Šla přede mnou a já vnímal kočičí pohyby a vlnění její úžasné a perfektní postavy. Byla si toho vědoma a dávalo to najevo tím, že každý její pohyb směrem nahoru po schodech byl skutečně dokonale promyšlený. V prvním patře měla svůj byt. Zastavili jsme se před dvoukřídlými dveřmi bytu. Když odemkla dveře bytu a vpustila mě dovnitř, byl jsem už v předsíni z jejího obydlí okouzlen. Nečekal jsem, že ve starém domě může být tak krásný, prostorný, stylový a luxusně vybavený byt.

„Běž do obývacího pokoje tady za dveřmi, převléknu se a nachystám nějaké občerstvení. Hned jsem u tebe a budeme pokračovat v debatě.“ A zmizela mi z dohledu.

Osaměl jsem. V obývacím pokoji byla černá rohová kožená a hlavně dost prostorná sedačka. K tomu prosklený konferenční stolek, kde ležely nějaké reklamní časopisy. Usadil jsem se do sedačky a mé oči bloudily po okolí. Pohled sklouzl i na stolek, na hromádku časopisů. Zvědavě jsem nakoukl a mezi ryze ženským čtením bylo skryto několik časopisů na křídovém papíře s tématikou latexu. Latexové oblečení na útlých dívkách, naleštěné oblečky. Další časopis byl trochu silnější a zaměřený na bondážní tématiku, nicméně byl opět o latexu. Spoutané dívky v latexovém oblečení upoutaly plně mou pozornost. V tu chvíli jsem přestal asi na chvíli vnímat, přeslechl jsem její příchod. Zaznamenal jsem její vůni, a mém zorném poli jsem náhle uviděl černé lodičky na vyšším podpatku. Sklonil jsem časopis a zvedal jsem pomalu hlavu. Oči z lodiček pomalu klouzaly výše, přes lýtka, kolena a stehna, pokrytá latexem, tedy v černých latexových punčochách a sukni. Přes boky a pas rovněž v latexu, upnutém sáčku. Na rukou latexové černé rukavice, ve kterých držela podnos s kávou a dvěma skleničkami na víno. Fascinující pohled. Odložil jsem otevřený časopis, vstal a vzal beze slova z jejích rukou podnos a položil ho na stolek.

„Donesla jsem ti ještě kávu a karafu s vínem najdeš ve skříňce,“ řekla a ukázala na barovou skříňku opodál.

Došel jsem k ní a přinesl karafu s červeným vínem ke stolku. Mezitím se ona posadila do křesla a rozložila skleničky a tak jasně ukázala, kde je její a mé místo. Nalil jsem jí a sobě víno a pohodlně se usadil. Kávu jsem nečekal, ale uvítal jsem jí.

„Vidím, že tvůj zájem o latex je skutečný,“ řekla, když její pohled sklouzl do mého plného rozkroku. Usmála se a já se trochu zastyděl. Opravdu mě to velmi vzrušovalo, a nejen ty obrázky, ale její skutečná krása a nádherné lesklé latexové oblečení, které jen podtrhovalo dokonalost její postavy.

„Moc Vám to sluší Madam,“ řekl jsem, když jsem pohledem hltal doslova každý kousek jejího oblečení.

Podívala se na mě trochu jiným pohledem, doslova žhavým, v očích jí probleskly plamínky zájmu a dalo z nich vyčíst, nad čím asi přemýšlí. Přesto to nedala plně najevo.

„Pojď si sednout blíž sem ke mně, ukážu ti jiné obrázky,“ řekla a přesedla si na pohovku. Pak na boku pohovky z dalšího stolku vyndala další, silnější časopis. Tentokrát se jednalo o katalog i s názornými obrázky. Podle názvu na obalu časopisu bylo vše zasvěceno přímo heavyrubber. Těžké nafukovací a bondážní obleky, bondážní rukávy a vaky. Zrak mi přecházel sem a tam. Nevěděl jsem, kam se dříve podívat. Přemýšlel jsem, jaké by to asi bylo, mít to oblečení a pomůcky na sobě. Vydržel bych to? Listovali jsme spolu časopisem a upíjeli víno. Bylo to příjemné.

„Nezapomeň na kávu, aby ti nevystydla, to by bylo škoda,“ připomenula mi tichým hlasem.

„Ano Madam, děkuji za připomenutí,“ v tom vzrušujícím listování bych úplně zapomněl a je fakt, že studenou kávu pít rozhodně vůbec nemusím. Upil jsem z výborné kávy a usmál se na ní. Ona úsměv opětovala a pokračovali jsme listováním v dalších časopisech.

Kávu jsem pomalu dopil. Byla výborná, s nějakou jemnou příchutí. Pak mi ještě začalo stoupat víno do hlavy a já se cítil více a více uvolněnější.

Madam ke mně mluvila a ukazovala další obrázky. Pomalu jsem začínal ztrácet přehled o tom, co říká a začal být unavený. Víno a příjemně strávený den vykonaly své. Nejraději bych se pohodlně natáhl na sedačku, ale na návštěvě by to nebylo vhodné. Na chvíli jsem se oklepal a probral k poslednímu tahu.

„Madam, je mi teplo, mohli bychom trochu na vzduch, abych se probral, promiňte,“ poprosil jsem Madam.

„Ale jistě, neboj se a udělej si pohodlí. Vidím, že káva začala účinkovat,“ usmála se a pohladila mě laskavě po tváři. Její hlas pomalu mizel v dáli. Vzala mě lehce v podpaždí, naznačila, abych se postavil, což se mi nakonec povedlo. Začal jsem vidět dvojitě. Najednou jsem ji viděl dvakrát, soustředil jsem se a zjistil, že nevidím dvakrát, ale k Madam přibyla ještě jedna dáma. Podobně oblečená jako Madam. Cítil jsem rychlý pohyb rukou po mém těle, rozepínání knoflíků a zipů, kalhoty se svezly ke kotníkům, košile mi byla stažena dolů. Za chvíli jsem stál nahý uprostřed pokoje.

Na scéně se bez hlasu objevila ještě další osoba, která přivezla na servírovacím stolku latexové oblečení. Začaly mě postupně soukat do jednotlivých dílů oblečení. Nejdříve silná a pevná latexová kombinéza a korzet, pak latexové prstové ponožky. Na ruce mi nasadily latexové nafukovací balonky, které dokonale zafixovaly prsty na rukou. Po nafouknutí balonku zůstaly uloženy prsty pevně vedle sebe. Na hlavu mi nasadily dokonale padnoucí latexovou kuklu s připojeným nafukovacím roubíkem, který mi zavedly do úst, a kukla tak hlavu obepnula velmi pevně. Byla bez otvorů na oči jen s otvory na nos. Pak dofoukly latexový roubík v mých ústech, aby mě dokonale umlčel.

Na zem rozložily těžký cocoon ze silného latexu. Byl jsem jak omámený. Vše jsem plně vnímal, ale nemohl jsem nic dělat, bránit se proti jakékoliv manipulaci. Byla to ta příchuť v kávě. Proto Madam trvala na tom, abych si vypil kávu.

Vzaly mě podpaždí a přivedly k rozloženému cocoonu. Uložily mě do jedné půlky a jedna z nich sedla na můj hrudník zády k mé hlavě. Pak mě chytla pod koleny a nadzvedla nohy. Druhá mezitím rozepnula zip catsuitu v mám rozkroku, promazala můj anál chladivým gelem. Pak jsem ucítil, jak do mě zajíždí nějaký předmět. Silné vibrace, které za chvíli následovaly, mě v tom jen utvrdily. Pak jsem ucítil chladivý gel na ocase a koulích. Lehká manipulace v mém rozkroku měla jen jediný účel. Nasadily mi kovový pás cudnosti. Od toho okamžiku jsem byl plně v jejich moci. V análu mi vibrovalo vajíčko a na ocase mě tlačil dobře nasazený a uzamčený pás cudnosti.

Paní se ke mně naklonila. Pohladila mě po tváři, latexové rukavice klouzaly po latexové kukle. Po těle mi běhal mráz…

„Neboj se, přeji ti dobrou noc, zítra si pohrajeme, má latexová hračko.“

Pak ustoupila a přehodily přes mé tělo druhou půlku cocoonu. Můj vnější svět zmizel v úplné temnotě. Zvuk zapínajícího se zipu a cvaknutí vypínače kompresoru, který začal pomalu doplňovat komory cocoonu mě ujistily, že svoboda mého pohybu skončila a jsem vězněm pro jejich další zábavu. Pomalu jsem se začal propadat do dlouhého latexového snu…

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Tulák po hvězdách 2 guml  latexx
3 let, 4 měsíců
Tulák po hvězdách

Foto galerie


Články