Články

Tulák po hvězdách - dokončení

1 komentářů 2014-02-16 Přečteno: 2 371x

Čas plynul zcela mimo mou realitu, nevnímal jsem ho, jen vibrace uvnitř mého nitra mi připomínaly, že nejsem vůbec pánem situace. Žádný pohyb nebyl možný, přesto, že jsem byl uložen „v prostoru“ a mé tělo se vznášelo mezi dvěma bublinami, svaly mi ztuhly a odmítaly poslušnost. Zkusil jsem se hlasitě přihlásit a oznámit, že jsem tu. Ale roubík dobře tlumil veškeré mé pokusy. Vyšlo ze mě pouze tlumené mručení, které utlumil nejen roubík, ale i maska a cocoon.

Začal jsem plně vnímat okolí, účinky omamné látky zcela pominuly. V duchu jsem si vyčítal, že jsem se nechal nachytat jako malý kluk. Možná to, že jsem se tak dlouho nepotkal s tak příjemnou ženou, omezilo můj smysl pro opatrnost a uspalo mou pozornost. Což, jak se ukázalo, se mi nevyplatilo. Skončil jsem jako latexová hračka pro Madam, která si se mnou může nyní dělat, co chce. V duchu jsem sice po tom toužil, ale nečekal jsem, že ta chvíli nastane zrovna v tomto okamžiku. Zkusil jsem se pohnout v cocoonu. Nešlo to, opravdu držel skvěle. Dokonalá bondáž. Nechal jsem dalších pokusů a uklidnil se. Přemýšlel jsem, co bude dál.

Z přemýšlení mě vytrhl klapot podpatků, který se přiblížil k mé hlavě. Nejdříve jedny kroky a po nich následovaly i druhé. Z tlumeného rozhovoru bylo jasné, že se jedná o dvě dámy. Za chvíli se jedna naklonila nade mnou, já uslyšel zvuk rozepínajícího se zipu a v oblasti rozkroku vnikl do cocoonu chladný závan. Zároveň ruka uchopila můj ocas a koule v cb a lehce popotáhla. Cuknul jsem sebou, což bylo důvodem k smíchu, který jsem zaslechl.

„Tak se naše hračka už probudila,“ konstatovala jedna z dam.

Pak začaly rozepínat zip kolem dokola cocoonu a chvíli nato vnikl do cocoonu chladnější vzduch. Zároveň povolilo sevření latexu okolo mě. Stejně má fixace byla dokonalá a já musel čekat, co bude se mnou dál. Čísi ruce mi sundávaly masku s roubíkem a zároveň druhé ruce povolovaly balonky na mých rukou. Za chvíli jsem ležel bez masky a balonků a proti mně stály dvě dámy. Má Paní ještě s jednou, pro mě cizí dámou. Byl jsem bez roubíku a zmohl jsem se jen pomrkávání, protože denní světlo mi hned po době strávené ve tmě nedělalo příliš dobře. Trvalo mi chvíli, než jsem se rozkoukal. Postupně postavy byly zřetelnější. Dámy mi pomohly vstát.

„Tak co, už dobré?“ zeptala se Paní, když viděla, že trochu vrávorám.

„Pokud ano, jdi do koupelny a můžeš si ulevit. Opláchni si obličej a vyndej si vibrační vajíčko. Catsuit si stejně nesundáš. Pak se osuš a vrať se sem.“ Přikázala a ukázala na dveře koupelny.

Ta nádherná chvíle strávená v koupelně mi udělala moc dobře. Skutečně catsuit byl uzamčen u krku zámkem, takže šlo pouze opláchnout obličej. Klec rovněž pevně seděla na místě. Osušil jsem se a vyšel ven z koupelny. Obě dámy pohodlně seděly proti mně na sedačce. Měl jsem možnost si konečně prohlédnout druhou dámu. Byla asi stejně vysoká jako Paní a oblečena podobně v latexovém oblečení, jen na rozdíl od Paní byl její latex temně vínové barvy s černými doplňky. Boty na vysokém podpatku byly rovněž dokonalé a podtrhovaly její výšku.

Paní ukázala na zem před sebe.

„Sem a kleknout,“ řekla přísně Paní.

Poslechl jsem její příkaz. Klekl jsem si před ně a čekal. Hlava skloněná a oči zabodnuté do podlahy před sebou.    

„Včera večer jsi vypadal, že si chceš užít, když jsi neodmítl mé pozvání,“ pokračovala,“ale asi jsi netušil, že to už bude plně v mé režii.“ Podívala se na dámu vedle ní.

„Co ty na to Petro?“ Dáma vedle pokývala hlavou.

„Sledovala jsem tě celou dobu a vypadalo to tak,“ pousmála se Petra.

Zvedl jsem hlavu, abych si pořádně prohlédl Petru. Obě se na mě dívaly a kupodivu mi tolerovaly to, že jsem si je prohlížel. Paní vstala a v ruce držela latexovou kuklu a kuličkový roubík. Přišla až ke mně a kuklu mi nasadila. Vzadu zapnula zip a upravila mi ji na obličeji, aby perfektně sedla. Měla otvory pro oči, nos i ústa. Pak mi vložila do úst roubík a vzadu dotáhla řemínek. Nato vstala Petra a ta pro změnu držela v rukou obojek a pouta na ruce a nohy. Ty mi nasadila, pouta uzamkla a spojila řetízky na vzdálenost asi 20 cm.

„Vstaň a budeš nás obsluhovat, aby sis zasloužil trochu naší pozornosti. A nemyslím, že se ti to bude moc líbit a bude to odpovídat tvým představám.“ Obě se zasmály a podívaly se na sebe.

„Upozorňuji tě, že každý prohřešek bude potrestán,“ řekla Petra a v očích jí probleskly plamínky nadšení. Vstala, vzala mě za ruku a dovedla mě k pultu, kde bylo nachystáno občerstvení. Zároveň jsem dostal latexovou zástěru služky a na hlavu ozdobnou krajkovanou latexovou čelenku, která ladila se zástěrou.

„Nachystej nám kávu a víno. Pro mě bílé a pro tvou Paní červené, jasné?“ Pokýval jsem hlavou, že jsem rozuměl.

Zatímco jsem chystal občerstvení, obě dámy se bavily. Nachystanou kávu a víno jsem položil na kovový tácek a pomalu, abych nic nerozlil, jsem servíroval dámám v sedačce.

„Jsi nějaká pomalá, služko, takhle by to rozhodně nešlo. Pěkně zrychli,“ řekla Paní a obě dámy se daly do smíchu.

Naservíroval jsem na stolek kávu a víno a postavil se opodál, abych počkal, co si budou dále přát. Paní se na mě podívala a řekla: „Přeci zde nebudeš jen tak stát, jen se u nás taky posaď.“ V duchu jsem si pomyslel, jak je Paní hodná, že zde nemusím jen tak stát.

Nato Paní vytáhla zpoza sedačky malý taburet. Z jeho středu trčelo nahoru celkem dlouhé černé latexové dildo. Oči mi málem vypadly, když jsem ho spatřil. Došlo mi, že s tím odpočinkem to nebude tak jednoduché. Paní se na mě podívala a ukázala na taburet.

„Posadit a hned! A pěkně ať ti zmizí v díře.“ Ukázala na dildo.

Zavrtěl jsem hlavou na znak odmítnutí. To jsem však neměl dělat. Paní pomalu vstala a přišla ke mně. Chytla mě za obojek a nasadila na něj vodítko. Pak mě celkem drsně odtáhla na vodítku do vedlejší místnosti. Rozsvítila, protože zde nebyla okna. Byla to malá místnost, tmavá komora. Přede mnou stálo bondážní křeslo. To bylo tvořeno jen prostým otevřeným rámem na sedáku, kde se dalo jen posadit jediným způsobem, a to, že stehna kopírovala sedák a přední nohy křesla byly opatřeny řemeny a kruhy na upevnění nohou. Opěradlo bylo tvořeno jen dvěma vertikálními opěrkami, spojenými hranolem, opatřeným ocelovým úchytem a karabinou. Nahoře na křesle byla upevněna další pouta pro fixaci zvednutých rukou. Tam mi připoutala ruce a nohy dole k nohám židle, když předtím rozpojila řetízky. To bylo poslední, co jsem viděl. Z opěradla sundala škrabošku a nasadila mi ji na oči. V tom okamžiku jsem se ocitl v úplné tmě. Kolem pasu mě ještě zajistila širokým koženým řemenem kolem křesla. Nemohl jsem se hnout ani o kousek. Protože jsem měl roztažené nohy, měla nyní dokonalý přístup k mému rozkroku. Dildu jsem neunikl. Za několik okamžiků jsem na svém análu ucítil chladivý a pálivý lubrikační gel a hned prsty vnikaly do mého nitra. Když si pohrála s mým análem, zasunula do něho nafukovací dildo. To, že je nafukovací jsem poznal za několik okamžiků. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká dál.

„Vykoledoval sis odměnu, ještě budeš toužit po tom malém dildu, co bylo na taburetu,“ řekla a já cítil, jak se mé útroby začínají plnit kapalinou.

„Dva litry snad budou stačit,“ zasmála se. Můj křik do roubíku nevnímala.

„Neboj se, za chvíli tě přijdu zkontrolovat, jak si vedeš. Za okamžik klaply dveře a já osaměl v místnosti. Jen zvětšující se tlak v mém podbřišku mě ujistil, že je to skutečnost.

Přemýšlel jsem o tom, zda jsem si raději neměl sednout vedle nich a dělat jim společnost. Nakonec mě to přeci jen stálo trest za neuposlechnutí příkazu. A dildo bylo nakonec v mém análu a ještě k tomu i s tím, že přes něj do mě vtékala kapalina. V podbřišku jsem cítil nepříjemný tlak, který sílil. Jak kapalina roztahovala můj vnitřek, nemohl jsem se soustředit na nic jiného. Ani nevím, kolik minut uplynulo od té doby, co jsem osaměl, když se tlak ustálil. Z toho se dalo usoudit, že jsem vyčerpal celý obsah připravené kapaliny.

Najednou jsem zaslechl blížící se klapot podpatků. Dveře se otevřely a proti mně stála Madam Petra. V ruce držela nějaké předměty.

„Přišla jsem se podívat, jak si vedeš,“ řekla a její pohled nejdříve sklouzl na nádobu již bez tekutiny a pak na mě.

„Vidím, že jsi už absolvoval trest,“ zasmála se a přidřepla si přede mě. Opřela se o má roztažená stehna a sledovala mé reakce. Pak vedle sebe položila, co přinesla. Neviděl jsem, co to je, ale tušil, že to bude další forma trápení pro mě.

Začala nejdříve hladit můj uzavřený ocas v kleci, pak mě nejdříve jemně sevřela koule do dlaně, aby je tvrdě zmáčkla. Můj řev do roubíku vnímala jen jako dušené zamumlání. V ruce se jí objevil klíček od zámečku mého cb. Jemným cvaknutím otevřela nejdříve zámek, pak sundala klec. Nakonec kroužky kolem kořene. Osvobodila můj ocas. Bohužel jen na chvíli. Jednou rukou opět sevřela pevně mé koule a druhou nasadila kožený postroj na mé koule a ocas.  Koule byly rozděleny dalším řemínkem od sebe. Vše pevně dotáhla a nedbala nic na můj řev do roubíku. V té chvíli jsem zcela zapomněl na tekutinu, která roztahovala mé vnitřnosti. Ale opět na chvíli. Když skončila s mým ocasem a koulemi, začala si hrát s mým análem.

Podívala se mi do očí: „Teď stáhneš opatrně půlky k sobě a já ti vytáhnu dildo z tvého análu. Ne, že pustíš jen kapku. Kapalinu udržíš v sobě. Jestli ne, tak si mě nepřej.“

Pak mi ukázala jiný anální kolík, který vypadal jako zátka.

„Tohle vrátím zpět, abys udržel to, co máš v sobě. A dovolím ti pak vstát, jasné?“

Pokýval jsem hlavou. Celá operace proběhla velmi rychle. Vyměnila kolíky a postupně mě odpoutala z křesla a pomohla vstát. Pak mě za obojek odtáhla do pokoje a donutila kleknout před Paní.

„Doufám, že jsi už poučen o tom, že když něco řeknu, myslím to vážně.“

Klečel jsem před Paní a jen bázlivě kýval hlavou na důkaz souhlasu.

„Teď běž na WC a můžeš vykonat potřebu a své špinavé vnitřnosti vyčistit. Máš na to 15 minut, pamatuj. Pak přiběhneš sem a poklekneš před svou Paní. Běž! A na závěr sprchu. A nezapomeň si rovnou promazat a připravit anál.“

Ani chvíli jsem neváhal a spěchal na spásné WC, abych ulevil svým vnitřnostem. Sprcha, i když přes latex byla příjemná. Když jsem se osušil, spěchal jsem hned zpět, abych pokleknul před svou Paní a nyní poslechl už každý její příkaz. Ponaučení bylo skutečně poučné. Už nikdy nebudu odporovat, říkal jsem si v duchu.

Přiběhl jsem před Paní a poslušně poklekl k jejím nohám a čekal na další pokyny.

„Máš štěstí, že jsi to stihl v termínu. Nyní budeš pokračovat v naší obsluze. Ale za to, že jsi neposlouchal, dostaneš tyto krásné kozačky, aby ses nám líbil.“

Ukázala vedle sedačky, obě dámy se na sebe podívaly a pousmály se.

Posadil jsem se vedle sedačky a vzal do chvějící ruky pár vysokých kozaček. Podpatek nebyl až tak vysoký, přesto, když jsem v životě nikdy nechodil na vysokých podpatcích, padl na mě celkem strach. Váhavě jsem začal s obouváním. Vysoké podpatky se mi moc líbily, ale na ženách. Podtrhovaly jejich nádhernou chůzi a vykreslovaly dokonalé nohy. Na mě to asi tak vypadat nebude. Nazul jsem si je a zapnul zipy na vnitřních stranách. Opatrně jsem se postavil a…zavrávoral. Nečekané. Chůze po špičkách, když jsem se opřel o paty, kotníky měly co držet. Vyvolal jsem výbuch smíchu u obou dam.

„No vidím, že budeš muset ještě hodně cvičit. Tak se předveď a udělej si tu procházku, ať si trochu zvykneš,“ řekla Paní a pro zdůraznění mě tentokrát přetáhla svým bičíkem po zadku.

Pak vzala vodítko od mého obojku do ruky a pomalu mě odvedla na druhou stranu pokoje. Tam byl u stropu přidělaný kovový kruh. Od kruhu visel dolů řetěz. Paní odpojila vodítko a připnula řetěz za očko zámkem k obojku. Pak poodstoupila a v ruce se jí objevil ovladač. Zmáčkla tlačítko a kruh u stropu se dal do pohybu. Když se řetěz u mého krku napjal, musel jsem ho následovat. Táhnul mě a já musel stíhat jeho pohyb, aby mě nakonec nevláčel po zemi za krk. Musel jsem chodit v podpatcích pěkně dokola. Byla to trenažér, který mě měl naučit chodit v podpatcích. Krok za krokem, kolem dokola a znovu a znovu. Nohy mě bolely, kotníky trpěly a já jen mohl funět do roubíku a v duchu si opět vyčítat, jak jsem se nechal nachytat na slibný večer. Tak jsem absolvoval první půlhodinový výcvik chůze ve vysokých podpatcích. Pomalu jsem si zvykal na svou roli služky.

Když je to přestalo bavit, Paní mě odpoutala a dokonce mi dovolila sundat ty hrozné boty. Byla to úžasné úleva. Nahnaly mě opět do kuchyně, kde jsem jim připravil občerstvení a já se mohl rovněž najíst, když mi byl na dobu jídla uvolněn roubík. Musel jsem však mlčet.

Mlčky jsem jedl to, co mi Paní přidělila. Zbyl na mě dokonce i chlebíček se šunkou a sklenice džusu. A mohl jsem se posadit u pultu. Sledoval jsem však pozorně Paní, zda něco nepotřebuje, abych mohl okamžitě přiběhnout. Nechtěl jsem opět riskovat opakování tortury. Moje smysly byly vybičovány na maximum.

„Za pět minut tě chci vidět u mých nohou, budeme pokračovat ve tvém výcviku.“

„Ano Paní, rozuměl jsem,“ stačil jsem odpovědět.

Za pět minut jsem klečel na čtyřech u jejích nohou na vyhrazeném místě.

„Mám chuť tě trochu potrápit,“ řekla, když stála nade mnou.

„Vstaň a jdi do vedlejšího pokoje. Tam uvidíš poltrovanou kozu, přehneš se přes ní, připoutáš si nohy ke koze a počkáš na můj příchod.“

Vstal jsem a odporoučel se vedle. Teď mi bude spočítán ten odpor proti tomu sezení na kolíku. Dovedl jsem si představit jak.

Ve vedlejší místnosti stála dřevěná koza, která měla hřbet polstrovaný. Dole na nohách byly kurtovací pouta na ruce a nohy. Rozhlédl jsem se a uviděl na vedlejším stolku podnos, na kterém leženo několik uměláků v různých barvách a vedle nich postroj na strap-on. Polil mě studený pot. To si snad ani nezasloužím. S touto myšlenkou jsem se přehnul přes kozu, když jsem si upevnil nohy do pout a čekal na příchod Paní. Ta věděla, že čas než přijde, bude mým utrpením ještě dříve, než dojde na samotný trest a její zábavu. Opora mě tlačila na břiše a já měl dostatek času přemýšlet, co bude dál… Čím jsem se tak provinil, že budu potrestán. Nakonec jsem došel k závěru, že jako latexová hračka a sluha Paní to bude jen pro její zábavu a mé ponížení.

Registroval jsem, že se otevírají dveře. Klapot podpatků mě probral z letargie. Můj trest se přiblížil. Paní se postavila přede mne. Chytla mě rukou pod bradou a nadzvedla hlavu.

„Tak co s tebou uděláme, když jsi stále tak neposlušný. Potřebuješ pořádnou výchovu,“ řekla a zajistila mé ruce pouty.

Pak poodešla ke stolku, kde byl podnos s uměláky. Do postroje vložila jeden z nich. Pak se otočila a přišla zpět ke mně. Proti mému obličeji trčel červený připínací penis. Doslova jsem se otřásl hrůzou. Paní mi rozevřela pusu a pomalu mi připínací penis vložila do otevřených úst. Pak pomalu začala zasouvat do hloubi krku. Začal jsem se dusit a sliny mi tekly z úst. Měl jsem plná ústa a nemohl dýchat, začal jsem sebou cukat a zvedat se z kozy. Rukou mě zatlačila zpět a vytáhla mi z úst připínáka.

„Určitě se ti to moc líbilo, kouřit mi připínáka,“ zasmála se.

Obešla mě a zmizela z očí. Za chvíli jsem cítil, jak mi chladný lubrikant vniká do análu a prsty Paní ho pomalu roztahují. Dovnitř vnikal jeden prst a pak druhý a třetí se prodíraly do mého nitra a opatrně roztahovaly můj anál. Uvolňovala ho na svou jízdu připínákem. Ta chvíle za chvíli přišla. Když ho nasadila na můj anál a pomalu přitlačila. Vykřikl jsem. Na chvíli přestala. Vnímal jsem její ruku na mé hlavě, prsty mi lehce zvrátily hlavu dozadu. To mi pootevřelo ústa a v nich se ocitl hned roubík. Chuť gumy a tvar penisu mě jasně daly najevo, že teď mé zvukové projevy budou nadobro utlumeny.

„Nebudeš rušit mého hosta,“ řekla tlumeným hlasem a přirazila. Vykřikl jsem, ale roubík utlumil můj křik. Paní začala intenzivně přirážet a umělák do mě vnikal tempem, které jí vyhovovalo. Když na chvíli přestala, v duchu jsem děkoval. Byl to jen okamžik, chvíle na to, aby vyměnila dildo za větší. Ani mi ho nemusela ukazovat, změnu velikosti jsem pocítil za chvíli. Sice znovu promazala anál, ale změnu velikosti jsem opět pocítil. Tempo přirážení se zvětšovalo a zmenšovalo. Když viděla, že už mám opravdu dost a mé ponížení bude dostatečné, přestala. Věděla, že budu v tomto okamžiku slíbit cokoliv a zrovna tak budu vděčný za každou maličkost, kterou mi Paní dopřeje. Věděla to a nemýlila se. Vytáhla dildo z mého análu a poplácala mě po zadku.

„Tak vidíš, tvůj odpor byl úplně na nic. Stejně jsem tě dostala tam, kam jsem chtěla. Nechám tě chvilku oddechnout.“

Zhluboka jsem oddechoval nosem. Než Paní odešla z místnosti, odpoutala mi ruce i nohy od kozy.

„Nejpozději za pět minut ať jsi opět u mých nohou,“ řekla s úsměvem na tváři a odešla.

Narovnal jsem se, stáhnul půlky k sobě, abych si nepřipadal jak znásilněná děvka. Opravdu jsem se poučil. V duchu jsem si přísahal, že raději než tohle, budu poslouchat na slovo. S pokorou jsem vyšel z místnosti a šel zaujmout svou pozici k jejím nohám.

Opřel jsem své čelo o zem a natáhl předloktí před sebe. Tak jsem čekal na další rozmar své Paní. Potřeboval jsem na chvíli zklidnit svou mysl a tělo. Když jsem pocítil její ruku, jak přejíždí po mých zádech, jemně a pomalu tak, abych vnímal přes latex každý dotek, pochopil jsem to splynutí mezi Paní a jejím otrokem. O toho okamžiku jsem byl zcela v její moci, připraven udělat pro její blaho cokoliv…

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Tulák po hvězdách - dokončení 1 guml

Foto galerie


Články