Články

Únos

2010-12-23 Přečteno: 6 583x

Stál jsem před obchodním domem. Byl pěkný slunečný den a protože bylo jaro slunce ještě nesálalo. Koukal jsem do výlohy a přemýšlel, proč jsem byl poslán zrovna sem. Kvůli drobnostem, které jsem mohl zaopatřit kdekoliv jinde. A ne se táhnout tak daleko, zrovna do krajského města, kde bylo po cestě mnoho hypermarketů a podobných velkých obchodů. A proč zrovna v určenou dobu. Vždyť věci ze seznamu, který jsem dostal, se daly koupit kdykoliv. No, nemělo cenu uvažovat o důvodech a rozhodnutích Paní. Prostě si to přála pořídit tady a teď.

 

Den, tedy večer, předtím jsem na email obdržel stručnou a jasnou zprávu. „Můj latexový otroku. Zítra ráno odjedeš do krajského města, zajdeš do hypermarketu XY, kde je vinotéka a koupíš 2 lahve mého oblíbeného vína. Pak v papírnictví nakoupíš 5 ks stříbrné lepicí pásky šířky 7 cm á 50 m a 5 ks potravinové folie. Nejdříve však vedle hypermarketu v železářství s rozšířeným sortimentem nakoupíš 2 ks igelitových rukávů o délce 2,5 metru. Po nákupu si sedneš v kavárně a vyčkáš dalších pokynů. To bude mezi 10 a 10:30 hod. Takže nakupuj tak, abys splnil termín!! Tvá Paní a Vládkyně.“

 

Ráno jsem vyrazil tak, abych byl na otvírací dobu před železářstvím. Celkem mě překvapil sortiment. Opravdu bohatý. Je vidět, že má Paní zná tento obchod asi důvěrně. Po nákupu jsem spěchal do obchoďáku. Už od rána plno lidí, ale to mi ani tak nevadilo. Pořídil jsem zbytek a začal vyhlížet kavárnu. Pěkná, útulná, pěkně na konci nákupní zóny, aby lidé měli už klid po nákupech a mohli si sednout u horké kávy pak probrat i své problémy. Dosedl jsem, zkontroloval čas. Bylo pět minut před desátou. No paráda, stihl jsem to naprosto ideálně. Když ke mně přišla servírka, objednal jsem si kávu. Malé preso. To bohatě stačí. A sklenici vody ke kávě. Čas pomalu ubíhal a já raději vyndal mobil a položil ho na stolek, aby mi neunikla žádná zpráva od mé Paní.

 

Na displeji mobilu se ukázala obálka. Nová zpráva. Netrpělivě jsem otevřel zprávu a četl.

 

„ Vstaň a za chvíli se dozvíš další instrukce.“

 

Rozhlédl jsem se po okolí a pomalu se postavil. Co měl asi tento pokyn znamenat? Netušil jsem. Okolní zvědavci se na mě podívali a asi uvažovali, co budu dál dělat. To jsem bohužel nevěděl. Předstíral jsem, že něco hledám po kapsách. Při tom jsem se rozhlížel opatrně okolo a čekal. Vypadalo to, že mě má Paní asi odněkud pozoruje. Koutkem oka jsem zahlédl, že se do kavárny blíží celkem zajímavá žena v dlouhém koženém kabátě. Dlouhé havraní vlasy, kozačky na vysokém podpatku mizející pod kabátem.

 

Přišla až ke mně, podívala se na mě, posadila se naproti mně a řekla: „Můžeš se posadit.“

 

Koukal jsem na ní překvapeně, vůbec jsem jí neznal a neměl tušení, o co jde. Má Paní zkouší asi nějakou novou hru. Na překvapení. Pomalu jsem se posadil a čekal, co se bude dít dál. Ta dáma vsunula ruku do kapsy kabátu a vytáhla dvě věci. Obálku s dopisem pro mě (podle jména na obálce) a malý váček s překvapením. Položila obě věci přede mě, podívala se na mě a řekla: „Čti a drž se toho, co napsala tvá Paní.“ Pak si zavolala číšnici a objednala si rovněž kávu a sklenici vody. Pomalu jsem vzal obálku, rozlepil a četl.

 

„Paní Linda se nyní postará o dohled nad tebou. Od teď ji budeš poslouchat na slovo a vykonáš všechny její příkazy, jako bych je udělovala já sama. Její slovo je mé slovo!! Jestliže se dozvím, že tomu tak nebylo, víš, co tě čeká! V sáčku je CB, až dočteš tento dopis, zeptáš se Paní Lindy na její přání. Pokud nějaké bude mít, vykonáš ho a pak odejdeš na WC, kde si nasadíš CB, uzamkneš zámkem a klíček předáš Paní Lindě. Jako důkaz uzamčení uděláš foto a po příchodu z WC ukážeš Paní Lindě. Tvá Paní a Vládkyně.“ Po dočtení dopisu jsem se podíval na Paní Lindu. „Mám se Vás zeptat, zda máte nějaké přání, které mohu splnit.“ „Ano, dej mi přečíst ten dopis,“ řekla Paní Linda. Podal jsem jí dopis. Pozorně si ho přečetla a na tváři se jí ukázal úsměv. Evidentně ji dopis potěšil. „Od teď nechci slyšet jiná slova než ano Paní a ne Paní. Žádné otázky. Prostě budeš poslouchat, co řeknu. Pokud budeš povídat něco jiného, budu ti počítat trestné body, které ti vyúčtuje Tvá Paní…anebo nakonec i já. Jasné?“ „Ano Paní,“ nezmohl jsem se na jinou odpověď. „Teď půjdeš na WC nasadit CB. Ale ještě předtím, než ho nasadíš si pohoníš 10 minut ocas. Jen pár otrockých. Jistě jsi rozuměl. Pak teprve po ochabnutí nasadíš. A žádné stříkání, poznám to! Odchod!“ „Ano Paní,“ sebral jsem ze stolu sáček a odkráčel na WC.

 

Našel jsem si volnou kabinku a začal s vykonáním příkazu. Na hodinkách zmáčknul stopky a ručička se rozeběhla. Nejdříve první otrocký, pak druhý….třetí jsem neudržel. Ani vůle nepomohla. Stáhl jsem hrůzou půlky k sobě. Představa, co mě asi čeká byla příčinou toho, jak mi rychle po výstřiku ochabl ocas. Rychle jsem nasadil CB, udělal pár záběrů na mobil a s provinilým výrazem se oblékl a odkráčel k Paní zpět do kavárny.
Ta už na mě čekala. Natáhla ruku a já pochopil. Vložil jsem klíček od CB do její dlaně. Káva byla dopita a nezbývalo než zaplatit. Zavolal jsem obsluhu a zaplatil. Pak jsem čekal na další pokyny. „Vezmi věci a následuj mě.“

Ke svým věcem jsem přibral ještě její věci a následoval ji do podzemního parkoviště. Protože bylo ještě dopoledne, parkoviště bylo celkem prázdné. Její vůz stál zaparkován úplně na konci schován v šeru. Celou cestu jsem přemýšlel nad tím, že se mě nezeptala ani na foto ani, jestli jsem náhodou nestříkal. Moje štěstí, protože jsem neměl odpovídat jinak než ano, ne, byla to celkem výhoda. Došli jsme k autu. Byl to černý prostorný offroad. Tmavá skla. Pěkné nablýskané auto, ale dost nápadné. Zmáčkla dálkové ovládání, auto zablikalo a zámky se otevřely. Přišli jsme těsně až k autu. Paní ukázala na zadní dveře.

 

„Otevři dveře a za zadní sedadlo odlož věci na zem. Na zadním sedadle leží i taška, kde máš nachystané věci na převlečení. Vlez dovnitř do vozu a začni se převlékat. Až budeš oblečen, stáhneš okénko.“ Udělal jsem, co bylo řečeno. Vstoupil jsem do vozu, vzadu bylo dost místa. Otevřel jsem tašku a v ní byl černý latexový catsuit s připojenými rukavicemi, šlapkami a kuklou. Pak obojek, pouta na nohy a ruce. A velký kuličkový roubík. Vysvlékl jsem své věci a pomalu začal s převlékáním. Nasoukal jsem se do catsuit a pomocí připojené šňůrky zapnul i zip na zádech. Pak nasadil pouta na ruce a nohy včetně obojku. Na závěr nasadil roubík. Ten jsem moc nedotahoval, kvůli troše pohodlí. Své věci jsem odložil do prázdné tašky. Stáhnul jsem okénku, abych se ukázal Paní. Ta stála před vozem a když slyšela zvuk stahovaného okénka, otočila se. Usmála se. „Takhle ti to sluší. Vystup z vozu.“ Vystoupil jsem z vozu ven, aby mě viděla celého. V okolí nikdo nebyl, ostych ze mě spadl. Prohlédla si mě. Pak vytáhla z kapsy malé zámečky a zajistila pouta na rukou, nohou a obojek. Pak si prohlédla nasazení roubíku. Zjistila, že je povolený a dotáhla řemínek o jednu dírku a rovněž uzamkla zámečkem proti uvolnění. Na závěr její pohled sklouzl do mého rozkroku. Rozepnula zip a vytáhla ven koule a můj ocas v kleci CB. Pozorně si ho prohlédla.

 

„Ty jsi stříkal, zmetku. Myslela jsem si to, že nevydržíš. Takže máš první trestné body, pro svou Paní. Já se ti odměním hned. Otoč se a předkloň se!!“ Je zle…provedl jsem její příkaz. Zip v rozkroku se rozepnul více dozadu. Ucítil jsem tlak na mém análu. Pak trochu chladu od lubrikantu. Anální vetřelec byl zasunut dovnitř. Trochu jsem si oddechl…jen na chvíli..než Paní dofoukla jeho správnou velikost. Byl jsem naplněn. Pak Paní zpět vrátila zip a tak zajistila ještě kolík na svém místě. Na závěr mi k sobě sepnula ruce zámkem. „Narovnej se a otoč se zpět ke mně.“ Pak chytla mé koule do své dlaně a zmáčkla je. Bolest mi projela celým tělem. Vzala klíček a odemkla mé CB. Koukal jsem vyděšeně. Co chce asi dělat? „Vidím, že jsi málo promazal ocas v klícce. Musíme to napravit.“

 

Odněkud vytáhla malý kelímek s růžovou mastičkou. Prstem zajela dovnitř a nabrala trochu masti. Pak mi s ní přetřela odhalený žalud. Pálivá až kousavá bolest mi projela žaludem. Horko se mi rozlilo po ocase a šířilo se do celého těla. Viděla mou reakci a moc jí to pobavilo. Nasadila zpět klec CB. V tom okamžiku bych dal cokoliv, abych tu mast dostal pryč. Zmohl jsem se jen na řvaní do roubíku. „A za to, že jsi stříkal bez mého souhlasu, mám pro tebe speciální překvapení. Speciální druh přepravy, budeš jak v peřince, neboj.“

Chytla mě za ruku a odvedla ke kufru auta. Ten otevřela a já viděl, že v kufru leží velký latexový pytel na zip a poutací řemeny. „Vlez dovnitř a skrč se na podlaze.“ Poslech jsem Paní a vykonal její příkaz. Na to ona přes mě přehodila horní díl rozepnutého latexového vaku a ten upravila tak, abych v něm byl celý. Pak mi ještě spoutala řemeny nohy k sobě a řemen od nohou spojila s okem na obojku pomocí řetízků a zámků. Měl jsem nohy skrčené a přitažené k obličeji. Nemohl jsem se pořádně pohnout a ani natáhnout nohy. Pak zip od vaku zatáhla směrem k hlavě. Ještě předtím mi na oči dala pásku, takže jsem zůstal ve tmě. Hlava mi zmizela vevnitř a kolem mě se rozprostřelo ticho a úplná tma. Vnímal jsem, jak postupně stahuje i další řemeny kolem mého těla, které byly do té doby roztaženy pod vakem. Vnímal jsem tlak utahovaných řemenů. Během chvíle byl ze mě zcela nehybný balík. Tlumené bouchnutí dveří kufru bylo znamením, že se mnou skončila. Další zaklapnutí dveří znamenalo, že nastoupila do auta. Po chvíli se vůz rozjel.

 

Netuším, jak dlouho jsme jeli, ale celé tělo mě začalo tím natřásáním bolet. Řemeny splnily svou roli, držely tělo v balíku. K tomu kolík v análu a CB na ocase, natřeném pálivou mastí. Vůz zastavil a ozvalo se zaklapnutí dveří. Zvuky zvenku napovídaly, že jsme dorazil na místo, kde Paní byla očekávána. Slyšel jsem nějaké hlasy, ženské hlasy, ale to bylo tak vše, co jsem mohl rozeznat. Kufr auta se po chvíli otevřel, pásy někdo uvolnil a mé tělo si konečně trochu ulevilo. Zvuk rozepínaného zipu mi napověděl, že se blíží mé vysvobození. Tedy doufal jsem. Pak mi něčí ruce uvolnily řetízek spojující nohy s obojkem a já se mohl trochu protáhnout. Dostal jsem vodítko na obojek a tahem za vodítko jsem pochopil, že mám vylézt z kufru auta. Protože jsem nic neviděl, pomalu a váhavě jsem tápal. Ruce jsem měl stále spoutány za zády. Tažen na vodítku jsem poslušně následoval osobu, ženu, která mě hlasem navigovala a dávala příkazy.

 

„Pozor schod, pozor práh…půjdeme dolů….stůj.“ Registroval jsem, jak se otvírají nějaké těžké dveře. Vešli jsme do místnosti, kde jsem cítil velké teplo. Dotáhla mě dovnitř místnosti. „Stůj.“

 

Sundala mi pásku a já stál uprostřed místnosti slabě osvětlené, takže jsem neměl problém s oslněním, když mi sundala pásku z očí. Přede mnou stála štíhlá žena, celá oblečená v červeném latexu. Na hlavě latexovou kuklu s otvorem na oči a ústa. Na rukou a nohou pouta spojená řetízkem, která ale umožňovala v podstatě neomezený pohyb. Rozhlédl jsem se okolo. Poměrně tmavá místnost, vybavená postelí a sprchovacím koutem v rohu místnosti. Kovová postel stála u stěny a na policích kolem byly různé pomůcky na trápení otroků. Stěny místnosti byly potaženy černým igelitem. Podlaha byla z černých gumových čtverců. „Sedni si na postel,“ řekla a rozdělala mi pouta na rukou. Posadil jsem se na postel, začínal jsem cítit teplo přes latex, pomalu mi začaly stékat čůrky potu po těle. Z očnic masky mi kapal pot do klína. Služka poodešla k polici a vyndala z ní velký vak, ze silnějšího průhledného igelitu a po bocích s oky na šněrování. Ještě vyndala igelitovou kombinézu a latexový páskový postroj s kovovými kroužky. Vše přinesla k posteli, položila vedle mě.

 

„Nejdříve si oblékni kombinézu, pak postroj, se kterým ti pomohu a nakonec si vlezeš do vaku.“ Pochopil jsem, že nemá cenu odmlouvat. Začal jsem s oblékáním kombinézy. Šlo to poměrně lehce, jen se po jejím oblečení zvýšila intenzita mého pocení. Služka mi ještě odemkla zámky na poutech a po oblečení kombinézy opět nasadila a uzamkla. Byl jsem dobře uzavřen, což se projevilo dalším zvýšením pocení a kombinéza se zevnitř pomalu zapařila. Na závěr rozepnula zip v mém rozkroku a vytáhla ven můj ocas v CB. Pak služka rozložila na posteli igelitový vak. Podívala se na mě a ukázala prstem na něj. Bylo jasné, co myslí. Pomalu jsem se soukal do vaku. Když jsem byl v něm, služka ho upravila na mém těle. Vak měl opět v rozkroku zip, který nastavila tak, aby byl umístěn nad CB. Nechala ho však tentokrát zapnutý. Potom přeložila volné kraje vaku doprostřed a oka na krajích sešněrovala pevným provazem. Kolem krku byl pevný obojek, další obojek, který dokonale uzavíral vak kolem těla. Z toho pak již nebylo úniku. Vypadal jsem jako mumie. Nakonec přinesla plynovou masku, kterou mu natáhla na obličej a pořádně utáhla řemínky na boku.

 

„Tak teď jsi připraven pro mou Paní. Očekávej její příchod.“ Služka odešla a já zůstal v místnosti sám. Ani jsem netušil, zda jsem byl jen zapůjčen jiné Paní nebo vyměněn či vydán někomu pro jeho pobavení. Spoután ve vaku jsem se zmohl jen na jedno...pocení. Vrstva latexu a igelitu, která pokrývala mé tělo byla dokonale vzduchotěsná. Pot se ze mě doslova řinul. Cítil jsem pramínky v masce na obličeji. Pot mi postupně zaplnil uši. V potu jsem se doslova koupal. Do místnosti opět někdo vstoupil. Postava se přiblížila k mé hlavě, až jsem ji spatřil v zornících masky. Naklonila se nade mě. Byla to Paní Linda. Kdo jiný. I když jsem tak s trochou naděje očekával svou Paní. „Tak otroku, tvá Paní neměla tolik času a protože musela odcestovat, svěřila tvůj víkendový výcvik do mých rukou. Abys poznal, že jsou i jiné formy latexového výcviku. Třeba s kombinací igelitu, to ještě neznáš, jak jsem slyšela.“

 

Koukal jsem vyděšeně přes zorníky masky. To by mi snad Paní neudělala, nechat mě napospas ještě k tomu na víkend neznámé Paní. Ale udělala… Paní Linda se na mě opět podívala a postřehla můj děs v očích. Usmála se.

 

„Vidím, že tě to taky potěšilo. No zatím si odpočni a pomalu začni přemýšlet, co tě asi čeká. A tvá fantazie může být velmi pestrá, věř mi.“

 

V místnosti o ozval zvuk elektromotoru k navijáku. Má postel se začala v přední části trochu nadzvedávat až se pomalu naklonila do úhlu 45 stupňů. Přesně abych viděl na Paní Lindu a na pomůcky, které chystá na můj výcvik. Ležel jsem pevně spoután, umlčen roubíkem a jen se díval. Paní Linda postupně přinášela různé pomůcky a oblečky z latexu a igelitu. K tomu i několik barevných strečových fólií. Postupně je stavěla nebo pokládala na stolek přede mnou, abych dobře viděl. A ještě než je odložila předvedla mi jak budu pomůcku používat. Ukázka análních kolíků, vibrační vagíny a latexových bondážních oblečků ve mně nechala hluboký dojem. Začal jsem sebou cukat v domnění, že se mi podaří snad vysvobodit a zmizet odsud. To samozřejmě Paní Lindu velmi pobavilo a na závěr mi předvedla šukací stroj v akci, včetně všech rychlostních stupňů, které se dají na něm nastavit. Pak pomalu opět sklopila prostřednictvím navijáku postel do horizontální polohy.

 

„Tak tě nechám chvíli tvým fantaziím a za hodinku až budeš připraven si pro tebe s komtesou přijdeme.“

 

Pak jsem vnímal jen klapot jejích bot, když odcházela. Měla pravdu v tom, že má fantazie pracovala naplno. Přehlídka všech pomůcek udělala své. Představa, že vše předvedené bude na mě použito….no hrůza. Na druhou stranu mě vzrušovalo to nepoznané. Šukací stroj jsem viděl jen na videích a vždy si to moc užívaly…tedy ženy si to užívaly…v mužském provedení to byl skutečně trest. Znásilnění mašinou…brrrr. Čas ubíhal pomalu a má fantazie pracovala na plné obrátky. V igelitových obalech jsem se potil a cítil jak čůrky potu stékají po mém těle. V dálce jsem zaslechl klapot dvou párů bot. Pomalu mělo na mě dojít. Přicházela Paní se svou komtesou.

 

„Tak otroku nastala tvá chvíle ponížení. Budeš vycvičen podle mých postupů a věřím, že tvá Paní bude spokojena.“ „Odvaž ho a připrav pro výcvik.“ Pokynula komtese a sama se postavila tak, aby na celou akci viděla. Komtesa mi rozvázala řemeny a lano a postupně se tak dostal do vaku vzduch. Jak příjemné. Chlad jsem cítil pouze přes latex a igelit. Když jsem byl postaven vedle postele, Paní přistoupila ke mně.

 

„Na kolena!“

 

Poslušně jsem poklekl, se skloněnou hlavou. Paní sáhla dozadu odemkla a rozepnula mi roubík, který pomalu vyndala. Kulička mi pořádně rozevřela pusu a měl jsem ztuhlou čelist. V duchu jsem jí děkoval.

 

„Očisti mi svým jazykem boty a pořádně si dej záležet.“ Sklonil jsem hlavu až k botám a začal jazykem leštit její nádherné kozačky. „A líbej mi kotníčky, to se ti bude taky určitě líbit.“ Pokračoval jsem jazykem po kozačkách a při pohybu kolem kotníků změnil lízání za líbání. Po několika minutách jsem měl úplně ztuhlý jazyk. V duchu jsem se modlil, ať už přijde pokyn k ukončení. Ale ten nepřicházel, naopak. „Přidej a pěkně přitlač, ať to stojí za to. Vidím, že ti budu muset pomoci.“ Vzduchem zasvištěl krátký bičík a dopadl na můj zadek. Cuknul jsem sebou, což jí pobavilo. „Komteso, připrav kolík, ten větší, ať má potěšení ještě větší.Zadek už má připravený.“

 

Pak jsem uslyšel zvuk rozepínaných zipů od obou catsuitů, igelitového a latexového. Kolík chtěl vystřelit z mého análu, ale nafouknutí mu bránilo. Komtesa ho pomalu vyfoukla a vytáhla, na chvíli se mi ulevilo. Ale opravdu jen na chvíli. Komtesa hned vložila nový, zdál se stejné velikosti jako ten původní, ale jen na chvíli. Než začala přifukovat. Postupně jsem cítil rostoucí tlak v análu. Přestala dofukovat a spustila vibrace. Pak oba zipy pomalu zapnula a zajistila tak kolík na svém místě.

 

„Přestaň se mi válet u nohou a vstaň.“

 

Zavelela Paní. Postavil jsem se, sklopil hlavu a oči k zemi. Paní mi do úst tentokrát vložila nafukovací roubík a trubičkou pro dýchání uprostřed. Pomalu dofoukla, než byla spokojena s tím, jak vyvaluji oči. „Připaž ruce.“

 

Ze zadu ke mně přistoupila komtesa a rolí strečové fólie. Přiložila ji na má záda a pomalu mě začala fólií obtáčet. Postupně mě ovíjela od hrudníku směrem dolů. Když skončila u kotníků, utrhla fólii a začala obtáčet krk a mou hlavu. Stále jsem naštěstí viděl, co se se mnou děje. Pak komtesa vzala do ruky stříbrnou pásku, kterou jsem měl za úkol koupit v marketu podle pokynů Paní. Teď mi bylo jasné, k čemu byla určena. Komtesa postupně páskou zpevnila kolem ramen, loktů, kolen a kotníků své dílo. Pak vzala jeden z igelitových rukávů, který s Paní přehodily na mě tak, že jsem stál a kolem mě byl rozevřený igelitový rukáv. Pak obě rukáv stáhly k mé postavě tak, aby stříbrnou páskou mohly začít omotávat mé tělo. Vše spělo do fáze, že se ze mě stane dokonalá a bezmocná mumie. Páska od kotníků stoupala směrem nahoru a jejím utahováním vznikala dokonalá stříbrná mumie. Když se s páskou dostaly až k má hlavě, odtrhla Paní kus pásky a přelepila mi oči. Ocitl jsem se v úplné tmě. Slepý, hluchý, umlčený roubíkem s vibrujícím nafouknutým kolíkem v análu a CB na ocase. Pak jsem jen cítil, jak se zbytek rukávu uzavírá nad mou hlavou a páska omotává můj obličej. Stál jsem a čekal, co se bude dít dále.

 

Když byly hotové se svou prací, vnímal jsem záblesky. Asi fotoaparátu, když si pořizovaly snímky své úžasné práce.

Pak se mnou začaly manipulovat. Pomalu mě položily na postel. V rozkroku jsem cítil malý závan vzduchu. Jedna z dam se zřejmě rozhodla, že mě ještě potrápí. Najednou jsem pocítil úlevu. Bylo mi sundáno CB z ocasu. Konečně, pomyslel jsem si. Bohužel ne nadlouho. Někdo mi hladil ocas, až se postavil. Pak jsem cítil, jak mi některá z nich podvazuje koule a na ocas mi bylo cosi nasazeno. Vibrační vagína. To jsem poznal samozřejmě až po zapnutí.

 

Něčí ruka mě náhle pohladila po tváři a podle hlasu jsem poznal Paní Lindu. Naklonila se k mé hlavě. „Užij si to, je to teprve začátek. Máme před sebou ještě celou noc…a pak i den...“

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články