Články

V zajetí igelitu

5 komentářů 2017-07-22 Přečteno: 772x

Snad představa, snad sen, snad přání…nebo realita?

Přála bych si, aby už byl horký letní den, abychom mohli vyrazit k vodě. Někam, kde je ticho, klid a průzračná voda. Jenže je začátek května a teploměr ukazuje 16 stupňů. I přes to vyrážíme na naše oblíbené místo – zatopený lom. Aspoň se podíváme, jaká bude letos voda.

Jenomže to netuší, co vše jsem večer předtím nachystala do kufru auta..Samé potřebné věci – catsuit, plynové masky, potápěčské brýle, pláštěnky, igelitové pytle a jeden z nich velmi velký, hmmm tam se mi vejde celý…

Přijeli jsme na místo a užívali si to krásné ticho, nikde nikdo. Lom obklopen ze všech stran stromy, které už se krásně zelenaly. Sedíme potichu na skále a pozorujeme tu nádheru. Modrá voda, skoro jako mořská a v ní spousta ryb..úžasný pohled..Vidím na něm, že by se šel potopit, jeho láska k vodě je úchvatná. Jenže je ještě příliš studená. To mi ale vůbec nevadí..

 „Něco jsem zapomněla v autě a vezmu deku, abychom mohli zůstat déle“, říkám.. Odcházím s úsměvem na rtu, vůbec netuší, co ho dnes čeká. To bude nádhera, těším se na jeho bezmoc v očích a touhu zároveň. 

Vezmu vše potřebné, ještě lepicí pásku, na tu bych zapomněla..Když se vracím na místo, nikde ho nevidím, což je dobře, můžu věci schovat za skálu. Když se vrací z druhé strany, už vidí v mých očích, že dnešek nebude všedním květnovým čtvrtkem.

„Budeš hodný chlapec a já si s tebou dnes pěkně pohraju. Pokud budeš naprosto poslušný, odměním tě tím nejlepším orgasmem, který jsi kdy zažil. Souhlasíš?“ „Ano, má paní“, sklopí oči a s bušícím srdcem čeká, co se bude dít. „Obleč si zatím catsuit, nasaď si brýle a počkej na mě na dece. A buď naprosto nehybný, nebo tě potrestám!“

Dívám se, jak se obléká, je krásně přilnavý a obepíná každou jeho křivku. Jeho mužství začíná tvrdnout a mě to vzrušuje..ještě je ale příliš brzy na cokoli. Uléhá na deku a já si jdu prohlédnout, zda mám vše, co potřebuji a pomalu domýšlím svůj plán. Je vzrušený, jeho srdce bije prudce, a i když se prakticky nehýbe, na můj vkus se mu moc třesou ruce, což si zaslouží trest!

„Tak ty mě nebudeš poslouchat?“, ptám se sklopena nad jeho hlavou. Jeden pohled do očí a rychle mu nasazuji igelitový pytel a silně utahuji. Začíná sebou zmítat, jak mu postupně dochází vzduch..hmm, nádherné. „Nehýbej se!“ Pomalu krotí svoje pohyby, ale v té extázi to jde špatně, jeho úd se zvedá a vypadá to, že brzy vybuchne. To mu však nedovolím, rychle rozvazuji a pouštím vzduch. „Takhle ne, to bys byl příliš brzy a lacino.“ Orgasmus si musíš zasloužit. 

Nechám ho vydechnout a poté rozkážu, aby se opět koncentroval. Beru pouta a svazuji mu ruce za záda. Nohy zatím ponechám, vím, že se bude hýbat a to znamená potrestání.. Leží na zádech a musí to trochu bolet, když má pod sebou ruce, ale to je to, co chci. Začínám ho hladit, od nohou přes hrudník, ruce a schválně se zatím vyhýbám údu. Stoupá, a on hýbe nohama, čím dál rychleji. „Nezlob mě, nebo víš, co tě čeká!“ Pohyby zmírní, ale ne úplně. Což je pro mě výzva a natahuji se opět pro pytel a lano a silně uvazuji. A hraju si s ním. Pěkně ho dráždím jazykem, ale velmi pomalu a zlehka…Nadzvedává se a kroutí, když v tom ho přisednu nohama a pořádně mu ho začnu sát. Cítím tepání a nával krve, také moje silné vzrušení. A opět co nejrychleji přerušuji. Nenene, ještě určitě ne. Odejdu a svlékám svoje oblečení, pod kterým mám také svoji latexovou kůži. Je nová, úžasně voní a má jednu výhodu. U jeskyňky je na zip až nad zadek, takže velmi praktická..

Přicházím k němu a vidím překvapení a chtíč v jeho očích..tak se mi líbí. A to vůbec neví, čeho jsem schopna. Postavím ho na nohy a nechám ho chvíli si mě prohlížet. Pak nasadím černou kuklu, která je dostatečně velká na to, aby mu zakryla obličej i s brýlemi, má jen otvor na ústa. Tak a teď je zahalen do tmy. Fouká lehký, ale teplý vítr, je nádherně. Pod námi je sestup do vody. Říkám mu, aby mě dobře poslouchal a šel za mnou. Sestoupíme níže, kde je prostor o velikosti ležícího dospělého člověka s asi 10cm vody. Je to jediný přístup do vody, odtud jeden krok a jste v hloubce 8 metrů.

Zavedu ho na okraj, nasazuji si brýle a říkám: „Teď se pořádně nadechni!“ Myslím, že tomu ještě pořád nevěří. Chytnu ho pevně za zadek a hodím ho do vody….

Vteřinu za ním skáču já. Je to ohromující pocit. Okamžitě klesá ke dnu a panikaří. Chytnu ho pevně, ale ještě nepouštím nad hladinu. Hraju si s jeho údem a dost tvrdě a rychle. Za pár vteřin ho nechám vyplout a nadechnout. Myslím, že je v šoku.

Doplavu s ním na okraj skály, kde se pohodlně opře zády, hlavu nad vodou, ale zbytek těla pod ní. Je vážně ledová…úd mu ochabuje a tak se nadechuji a nořím k němu, zajedu mu do klína a saju..Stáhnu jej pod vodu tak, že se nestihl nadechnout a chci ho vidět se zmítat…má výdrž a tak dorážím, ale nechci mu povolit uvolnění..vyplavu i s ním, vydýcháme se a nechám ho na kraji odpočinout..

Stojí přede mnou, jako živá hračka, která se bojí. Zvedám mu jednu nohu a naviguji ho do průhledného pytle, který je větší než on sám. Zase mu stoupá vzrušení a tep. Vezmu gumové lano a zavazuji pevně nad hlavou. Hmmm, takhle je to skoro perfektní, chvilka a bude z něj moje gumová hračka, voňavá, bezvládná a zcela na mě závislá. 

Chvíli ho nechám vnímat vůni plastu a pak opatrně vyříznu díru na jeho mužství a jen co ho vystřelí ven, okolí pomalu a pečlivě zalepím páskou, aby neprošel žádný vzduch. Beru speciální sponu, která mi zajistí, že ani nad hlavou se mu tam žádný vzduch nedostane. Zavírám sponu a ukládám jej na skálu, do té trochy vody. Pravda, studené. I přes to ho má stále vztyčeného a nedočkavého. 

Svážu mu nohy a sleduji, jak mu postupně dochází vzduch. Po chvilce je z něj vakuová, krásná, kroutící se bytost, odevzdaná, s bušícím srdcem a tvrdým údem.. Zvedám ho do sedu a pootáčím zády k hladině. To už nemá snad žádný vzduch a brzo by se udělal. Ještě chvilku, říkám si.. Povolím sevření pytle, pustím jen trochu vzduchu, opět zavírám sponu a podkládám ho zakloněného hlavou pod vodu.

Teď už i já nemůžu vydržet to vzrušení z celého odpoledne, z bezmoci, krásy vody, jeho těla, přírody, možnosti, že nás někdo uvidí a hlavně té omamné vůně latexu, potu, extáze….

Nasedám na něj a pomalu se hýbu a užívám každého okamžiku..Kontroluji ho, zda zvládá. Tohle nebude trvat dlouho. Rychle ho zvednu, oddělám sponu, stáhnu pytel do výše jeho ramen a říkám: „Naposled se pořádně nadechni!“

A pak už se jen divoce zmítáme propojením našich těl, zahalených v černé, lesklé a omamně vonící kráse…

Děkuji za to, že jste dočetli až sem a webmasteru za důvěru ve mě vloženou. 

Zase někdy, Vaše Loginka ;-)


Plastové materiály (igelit, PVC) - vzrušují Tě?

Vzrušují Tě plastové materiály (PVC, igelit, latex)? Pro svoji vůni, lesk, dotek, vzhled? Obléci si nějaké oblečení z těchto materiálů? Či partnera / partnerku?

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
V zajetí igelitu 5 loginek Loginka
2 měsíců, 5 dnů V zajetí igelitu

Foto galerie


Články