Články

Večer v bazénu - breathplay

11 komentářů 2013-08-27 Přečteno: 2 125x

Ve veřejném bazénu nerada budím plaváním pod vodou přílišnou pozornost, ale moře je daleko a trénovat se prostě někde musí. 

Mám ráda venkovní bazén pod skokanskou věží, když je v něm lidí tak akorát. Pomůže chladnější počasí a přicházející tma. Po hladině se ze strany na stranu pomalu sune s hlavou nad vodou několik postarších dam, připomínajících majestátní flotilu ledoborců, pár pánů různého věku se mezi nimi proplétá svižnými prsařskými tempy či trochu neohrabaným kraulem a v rohu u schůdků se k sobě decentně tulí hezký mladý pár – sluší jim to a já té hubené holce v modrých bikinách trochu závidím toho kluka, její dokonalou postavu i její dlouhé tmavé copy.

Ale mně patří modře vykachlíkované dno a celý ten úžasný třpytivý prostor mezi ním a hladinou. 

Těch třiatřicet metrů od skokanských prken na druhou stranu k věži už jsem dnes pod vodou zvládla desetkrát. Nadechnout, potopit se dolů do tří metrů a plavat pomalými, plynulými tempy podél dna na druhou stranu, do pětimetrové hloubky pod skokanskou věž. Vynořit se, vydýchat a to samé zpět. Když je tahle rutina hotová a tělo je rozpotápěné, mohu si dopřát pár figur v pětimetrové hloubce – kotrmelce, výkruty, barakudy. Chodím sem skoro každý večer, dohlížející plavčík už si na mě zvyknul, a dokud se pod vodou vydržím hýbat, moje kousky toleruje.

Teď už na mě plavající pánové otáčejí své pohledy zcela nepokrytě a přes rameno své vlasaté přítelkyně po mě pokukuje i ten krasavec z rohu bazénu.  Rozpaky zmizely, zájem mě začal těšit. Voda mě obklopuje a hladí, stávám se její součástí. Plíce začínají pálit a hlásí se o vzduch, ale na to jsem zvyklá a vím, že mám ještě spoustu času, než budu muset opravdu zamířit nahoru pro nádech. Chtěla bych si stáhnout plavky, lehnout si na dno obličejem k hladině, ústy pomalu vypouštět vzhůru kroužky vzduchu a s rukou hluboko v rozkroku slastně vzdorovat kontrakcím a čekat na příchod svého vodního pána, dokud neztratím vědomí.  

To ale nejde – teď ještě ne.  Ještě budu čtvrt hodinky způsobně plavat sem a tam. Pak plavčík vyzve lidi k odchodu, světla zhasnou a já, schovaná ve stínu pod skákacím prknem, tiše vyměním plavky za zátěžový obojek, který mám zatím uložený v igelitce ledabyle pohozené na břehu. Několikrát se zhluboka nadechnu, vykopnu nohy nad hladinu a budu padat dolů do otevřené náruče magického nočního bazénu…

Diskuze o článku Nové téma

Témata # Autor Poslední příspěvek
Večer v bazénu - breathplay 11  igelit blacksmooth
3 let, 7 měsíců
Večer v bazénu - breathplay

Foto galerie


Články