Články

Závislost / BDSM 1

2012-05-08 Přečteno: 5 103x

Závislost / BDSM

Co je vlastně závislost a kde je její hranice?

Jako závislost člověk považuje různé věci, jako jsou například kouření, drogy, alkohol, TV, jídlo, práce a jiné.

Co se stane, pokud propadnete závislosti jiné, než znáte? Takové, která Vás donutí udělat věci, které nikoho nenutí ani manželka a ani vaše šéfka. Začíná to v práci nadřízeným anebo podřízeným. Udělejte si pohled na svoji osobu jakoby s nadhledem. Jako když někdo popisuje klinickou smrt a vznáší se nad vlastním tělem.

Co vlastně zjistíte?

No Já bych řekl, že budete ohromeni a to hodně z reálného života co prožíváte. Najednou poznáte, že mnohými zavrhované praktiky Dominanta „DOM“/ Submisivního „SUB“ se přímo dotýkají Vás. Jak jsem to myslel? No pokud nadřízený (-ná) přikáže vykonat něco co není přímo vaše práce – poslechnete? Nebo ji začnete tvrdit, že to není vaše práce? Tady je to prozatím v pořádku, je nadřízená a vy podřízený (-á) , ale co když poslechnete na první pokyn ji zajdete uvařit kávu, nebo koupit oběd. V tento okamžik se mění role na SUB, který rád poslechne a ještě přinese něco sladkého. Pokud jde o opačný případ, že nechcete poslechnout, tak vše zařídíte jinou cestou. Máte také podřízené kolem sebe a poručíte to jemu. No a samozřejmě se necháte obsloužit také. Hlavně jako DOM si vyberete ten lepší kousek a horší dáte nadřízenému (-né).

Je to až tak jednoduché a prosté?

Určitě ne, protože to co je podstatou DS vztahu je odpovědnost na obou stranách. Ve vztahu k SUB se musí jeho majitel starat o bezpečnost a také vytvářet pravidla. Co jsou pravidla v tomto vztahu je popsáno nesčetně krát a proto bych jenom opakoval již dávno napsané či řečené. Zaměřme se raději na vztahy jako celek, kde jsou určené předem hranice, které se můžou po vzájemné dohodě posunovat. Udělat něco takového ve vztahu normálním, jak říkáme Vanilky, tak to se nám může jenom zdát. Jako by někdo chtěl dát hranice pro poslušnost a pro práci doma? Někde to funguje, že mají rozdělenou práci, starají se i chod domácnosti a mají přesně určené, kdy se budou milovat a kdy jenom hladit.

To vám nic nepřipomíná?

Nedělal člověk na vojně něco pro jiného člověka?

Neučí se tohle ve škole?

Nedonutí snad zaměstnavatel chodit včas do práce?

Vysvětlení

Nechtěl bych, aby všechno tohle vyznělo ve prospěch vztahu DOM/SUB, ale dávám jenom příklady co nás potkává v běžném životě a někteří nás považují za nějaké zrůdy. Kdybych měl možnost, tak bych napsal i scénář k filmu a nebude to samá krev, okovy, důtky, mučení či jiné SM lahůdky. Dal by se ukázat svět, ale tak jak ho prezentují média. Je to přece na každém z nás, zda uvěří jedné nebo druhé straně. To je bohužel skoro nemožné, protože najít nějakého režiséra a přesvědčit ho o tom…no čas ukáže.

Chtěl bych dnešním zamyšlení popsat svůj příběh, jak se člověk dostane do nádherného světa možností, které zůstanou většinou hluboko utajené pře světem za zdí jednoho domku.

Začátek příběhu a vlastně možná i toho vašeho

Můj příběh začal před mnoha a mnoha lety. Chodil jsem s holkou z jednoho městečka a byl to bezstarostný život. Co bych si mohl ještě přát, protože jsem byl panic a slečna taktéž. Chtěl jsem o to panenství, nějak přijít a ona měla zábrany v tom poprvé. Přemýšlení tenkrát sklouzlo do uvažování co pro ni udělat, aby se zbavila toho strachu. No Já zase toho, že jsem slyšel ohledně prvního „odpanění“ hrozné historky. Bude tam krev, většinou holka kluka opustí, nechce delší dobu sex a hlavně má před očima tu první soulož. Moc kamarádek co znám to vyprávělo a nechtěl jsem to zažít také.  Většina náš tehdejší vztah považovala za chlapský a chladný. Pusa sem tam a mazlení to bylo jenom přes spodní prádlo, ale sem tam zajela do mého, i když Já nesměl. Jednou jsem tak seděl na sedačce a uvažoval nahlas, co by si mohla přát. Přišla z nápadu, že by chtěl a opravdové pouta. Jejím snem bylo stát se policistkou, ale to jsem nevěděl, co bude následovat a ona to podle všeho netušila také. Jako správě zamilovaný až po uši jsem jí chtěl splnit sen a sobě také. Že budeme konečně spolu a Já mám dokonce být ten spoutaný. Důvodem byl její sen, který bych přisuzoval tomu, že zrovna v televizi ukazovali zásah policejní jednotky.

Příprava na první nákup

Co dokáže chlap udělat pro ženskou a co dokáže podstoupit pro splnění touhy. No co vám budu vyprávět, hned jak jsem dojel domů, tak jsem začal uvažovat, kde bych je mohl sehnat a koho požádat o jejich sehnání. Kamaráda jsem měl u policie, ale nebyl to až tak dobrý nápad. Než jsem ho potkal, tak to trvalo pět dlouhých dní, to byla doba. Jenže jsem se od něj dozvědět, že on sám musí pouta kupovat ve vzdáleném městě 35km od našeho města. Prý pokud je ztratí, nebo mu je někdo ukradne, tak za vlastní si je kupuje, protože nechce zažít ostudu.

Takže jsem měl adresu a teď se tam budu muset dostat. Ještě jsem neměl 18 roků a ani na motorku řidičák.  Musel jsem nasednou na autobus, nebo na vlak. No musel? Nemusel, pod záminkou koupě něčeho jiného jsem nasedl do auta svého otce, který jel ráno do práce a on mě tam zavezl. No kdyby tušil proč tam jedu asi by mě nevzal. Ráno v pět hodina jsem musel vstát a o půl šesté jsem odjížděl pro dárek k narozeninám. Netrvalo to moc dlouho a stal jsem před podnikem svého otce a netušil co tu budu dělat do třech hodin odpoledne. Cíl jsem měl, ale obchod otvíral až kolem deváté hodiny. Co budeš tady dělat? Zaznělo od otce. No projdu se a pak půjdu do obchodu nakupovat dárek pro maminku. Pravda je, že než jsem došel do prvního obchodu, tak jsem si představoval, co bude dělat s těmi pouty. Kalhoty byly nadité k prasknutí a to vše způsoboval kousek kovu, pro který jsem šel. Nejdřív jsem našel obchod, ve kterém se prý prodávají pouta, byl to obchod „Lovecké potřeby“. Měl jsem v kapse peníze, které mě kamarád řekl, že to bude stát. Cena bylo sto padesát korun československých. Na dveřích mě naštvala cedule s otevírací dobou a cedulkou pod ní. Stalo tam otevírací doba od devíti do sedmnácti a pod tím červeně napsané vstup od osmnácti let.

No jsem tak blízko a tohle tam dají na dveře. Je to snad videopůjčovna pro dospělé? Přesto jsem si řekl, že za každou cenu to musím koupit. Šel jsem do města a procházel se mezi obchody a uvažoval jsem, co řeknu prodavačce, pokud se zeptá na občanský průkaz. Nakonec jsem si řekl, nějak to dopadne. Hodiny ubíhali a moje nadšení v kalhotách nebylo vůbec žádné. Dokonce jsem ani nepostřehl, že je už dávno po deváté hodině a mohu jít nakupovat zakázané.

První nákup pout a zážitek z něj

Došel jsem dovnitř do obchodu a první co jsem zjistil, že jsem tam úplně sám, ani jeden nakupující a paní na mne kouká, jako na nějakého smrada co jde něco ukradnout. Přitom to byl pultový prodej a do regálů se tam ani člověk nemůže podívat. Na stěnách pušky, luky, samostříl a sem tam nějaká trofej. No nic s chutí do toho a obrátil jsem se na prodavačku. První jsem si vzpomněl na slova maminky a pozdravil jsem. Prodavačka odpověděla na pozdrav, co bych chtěl.  Já jsem se podíval přímo do oči prodavačky a trochu jsem zalhal. Prý sem jezdí kamarád, který pracuje u policie a požádal mě o koupení pout. Než stačila něco říct, tak jsem dodal, že potřebuje od nich doklad. Jinak mu to nikdo neproplatí. Paní prodavačka se sehnula dolů pod pult a to co vytáhla na něj, mne docela dostalo. Byl to takový ten bílí plastový prádelní koš a byl z jedné poloviny naplněn pouty. Bez řečí vytáhla jedny pouta a ptala se, zda si nechci nějaké vybrat. Já jsem řekl, že ne. Důvodem bylo naběhnutí kalhot, jako když vjede blesk do kalhot. Možná, že bych se tam trochu přehraboval a prodavačky by je mohla jedny zacvaknout na zápěstí a pohrát si. No možná jsem udělal chybu, ale byl jsem rád, když jsem ze sebe vykoktal, že bych se nerad umazal od oleje a požádal jsem o sáček na ně. Poté už následovala zkouška funkčnosti pout, zasunutí klíčků do obou náramků a zaplacení skoro promočenou bankovkou z kalhot. Byl to zážitek, který si pamatuju dodnes. Netušil jsem, že nebude jediný. …………..

Trofej nebo osudové seznámení s budoucností?

Tak pouta jsou koupené a Já vycházím vítězně z obchodu a v ruce svírám igelitový sáček s pouty a samozřejmě s účtenkou. Jsem ještě tak rozrušený, že jsem málem kousek od obchodu vešel na přechod a ona svítila červená. Z obchodu jsem vyšel kolem desáté hodiny a netušil jsem, co budu dělat. Strčil jsem poloprůhledný sáček do kapsy u kalhot a vyrážím. Šel jsem si sednout do parku mimo dosah zvědavých očí, co jsem asi hned udělal. Jak jsem dosednul na lavičku, tak okamžitě ruku do kapsy a už tahám sáček s pouty ven. Nejdřív jsem si je prohlédnul v sáčku jenom otvorem. Fascinovalo mě, kolik mají malých zoubků na pohyblivé části, poté jsem pouta v sáčku zkusil zmáčknout, kam se až stáhnou a jakou ruku mohou spoutat. Jako nedůvěřivec jsem pro jistotu vyzkoušel klíčky od pout v zámku, protože bych se nerad vracel do obchodu a vysvětloval, proč je mám na rukou. Co když je ta prodavačka vyměnila a čeká na to? Nevyměnila, měl jsem je testované a teď bych je rád odzkoušel na svojí ruce. Byl to pořádný kus železa a docela studený.  Strčil jsem ruku do sáčku a zevnitř se ozvalo jemné zacvakání. Měl jsem jednu ruku spoutanou, ale zdálo se to trochu volné. Tak jsem nejdřív otestoval znovu klíček a pouta jsem otevřel. Paráda funguje to a jsou parádní. No jo a co když pouta utáhnu těsně na ruku? zaznělo mojí hlavou. No to se dá hned otestovat, tak jsem dal ruku mezi čelisti pout a zmáčknul jsem. To nebylo ještě ono, byla stále vůle mezi rukou a čelistí, která sice nekompromisně uvěznila ruku, ale ještě něco bylo v nepořádku. Zmáčknul jsem horní a dolní část mezi prsty pořádně. Pouta se zakousli do ruky, jako Pitbul do kostičky. Najednou jsem měl pouta pevně utažené a nemohl jsem rukou ani pohnout. Byl to pocit bezpečí a zároveň i pocit rozkoše. Co teprve bude, až pouta zacvaknou na rukách a klíče bude držet moje holka. Dostal jsem se trochu do transu a vůbec jsem netušil a ni si nevšimnul opuchající ruky v poutech. Jak jsem ucítil mravence v ruce, tek jsem se ze svého snění probudil. Rychle pouta odemknout a bych nepřerušil průtok krve. Vzal jsem do druhé ruky klíček a zasunul do zámku pout. Chtěl jsem otočit, ale zámek nešel odemknout, nekompromisně jsem vytáhnul ruku ze sáčku a snažil jsem z kovového sevření vytáhnout ruku. Toto „dobrovolné vězení“ se ani nepohnulo, snažil jsem se tahat za každou část pout, abych ji dostal ven, prostě jsem začal panikařit. Po marném zápasu s pouty, který trval snad pět minut, jsem začal uvažovat, kam zajdu a co řeknu, když je budu chtít sundat. Co když mezitím ruka odumře? Co když mě vezmou jako nějakého darebáka, že utekl nějakému policajtovi. Je to hrozné, pokud se to stane. Pak jsem začal uvažovat jinak, jednak jsem se uklidnil, protože pokud by mě někdo pozoroval, tak by řekl, že jsem blázen. Poté jsem začal uvažovat, jak vlastně takové pouta fungují. Něco málo jsem si o systému západky přečetl a také o tom jako jsou pouta chráněné proti otevření. Vzpomenul jsem si, že je to vlastně na principu západky a že pouta se zavírají směrem dospodu a proti otevření působí stejně jako klín pod dveře. Dveře přece musím také zarazit směrem na klín, abych je zajistil proti zavření, a při odjištění musím dveře zase ještě víc otevřít. No ono se to lehce řekne a hůř udělá. Protože tam místo klínu a dveří máte ruku a pokud se to nepovede, tak už napuchlá ruka bude ještě víc sevřená. Tak jsem to teda risknul a zasunul klíček do zámku. Dal jsem ruku v poutech mezi kolena, začal otáčet klíčkem a lehce tlačit kolena k sobě. Klíček se na začátku ani neznal k pohybu, ale jak jsem přimáčknul kolena k sobě pořádně, tak projela bolest v ruce až do mozku a cvak. Pustil jsem kolena od sebe a pouta jako by zázrakem se otevřela (pozdějším podrobným studiem, jak vlastně funguje ten mechanismus jsem se ujistil svojí logikou, že jsem postupoval správně). No co bych mohl po tak hrozné zkušenosti udělat? No vzal jsem pouta, dal je do sáčku a následně do kapsy u kalhot. Šel jsem s otcem na oběd a poté jsem šel konečně koupit ten dárek pro maminku. Celou dobu jsem kontroloval ruku, která měla pořádný šrám od pout. Naštěstí i přes velké vedro jsem ten den měl dlouhý rukáv……..

Čekání na první opravdové spoutání

Měl jsem pouta doma a čekal jsem na den „D“. Jako kluk, který většinu času tráví venku, který pokud má čas je na internetu, tak má čas na další vyhledání informaci co a jak. Už ve dvanácti letech si hráli kamarádi a Já s představou, že jedna parta budou zloději a druzí policajti. To ovšem potkává většinu kluku tohoto věku, protože nemají co dělat a jenom létají kolem domu a snaží se nenaštvat rodiče. Zas na druhou stranu něco udělat na potvoru těm druhý a takzvaně se předvádět. Tohle považuji za první odpanění s ohledem na svazovaní. Vždy mě fascinoval jeden kamarád, který pokud někoho svázal, tak se z toho nedostal. Já jsem moc svazovat nemohl, protože z mého spletitého zauzlení se snad dostala „malá holka“. Kamarádi si dělali srandu, že jsem na úplně levý.

No proč jsem to zrovna vzpomenul? 

Protože počátky internetu mě dovedli do světa svazování v dnešní sobě pojmenované i u nás jako Bondage. Hledal jsem sice stránky ohledně spoutání pouty, ale to bylo pouze v zahraničí a všechno v Anglickém jazyce. To sice nedělalo, až zas takový problém ohledně překladu, ale bylo to hlavně znázorněné na obrázkách a to byla někdy moje záchrana. První nadšenci, kteří založili stránky se zaměřovali na svazování. Časopis se dal pouze koupit v novinové podobě a už snad si ani nevzpomenu na název, ale mezi dostupnými texty jsem se soustředil na server IMOBIL.

Na co jsem při čekání narazil

Zaujala mne tam povídka s názvem „Moje igelitka“. Název říkal něco o igelitce, a proto jsem tuto textovou část dvakrát přešel bez čtení. Jak jsem si přečetl velmi krátké povídky a tento web teprve vznikal, tak se dostalo na tuto povídku a byl jsem zase ztracen. Hledal jsem povídky kde je člověk spoutaný pouty a žena si užívá, ale tohle bylo tisíckrát lepší. Lepší než samotný zážitek z pout, které jsem měl prozatím jenom na jednom zápěstí. Povídka pojednávala o klukovi, který chtěl dojít na to, proč se jedné holce posmívají její spolužačky a ona to špatně nese. Přitom to byla docela pohledná holka, ale byla sama a nechtěla s nikým ani chodit. Byl to přesně ten samí případ, co jsem Já. Zajímal se o holku, která byla něčím zvláštní a odlišnost se bere u holek jako úchylka. To slovo jsem neslyšel poprvé „úchylka“, ale prozatím jsem si pouze představoval starého chlapa, co osahává malé děti a přitom si dělá dobře. Její úchylka, byla slabost pro igelit a to ji vyřazovalo ze společného života ve dvou. Po přečtení první části povídky jsem, bych rozhodnut, že se pokusím někdy naplnit své touhy v životě. Měl jsem je od mala zamknuté v hlavě, že bych chtěl svoji holku svázat, lehounce dráždit a nakonec ji také pořádně uspokojit. Jsem přece chlap! To samé bych klidně podstoupil i Já. To jsem ovšem netušil, že to zrovna budu Já a nebudu si přát nic jiného. Budu chtít cítit moc partnerky, která si sváže moje tělo do igelitu a bude uspokojovat svoje touhy. 

Moje touhy vzrůstali, jak se blížil den „D“ což byla oslava narozenin a „přespání“ u mojí holky………

Touha po DS vztahu

Tak jak jsem lehce a nenásilně zabředával do touhy a praktik DS vztahu, tak jsem si ani nevšimnul, jaký to mělo vliv na okolí. Nekoukal jsem ani nalevo ani napravo. Chtěl jsem to jediné přijít s mojí holkou o to nejcennější, co jsem jí mohl nabídnout. Jo a co to vlastně bylo? No to jsem ani nepředpokládal, byla to moje mysl, moje vůle a moje svoboda. Chtěl jsem jí dát úplně vše včetně oddanosti k ní.

Co s nakousnutou touhou?

V mezidobí, než se tomu tak stane, tak jsem si začal zkoušet pouta. Nejdřív jsem si je nasadil na ruce před tělem, ale to nebylo ono. Chtěl jsem být bezmocný, i když mám klíče a hrůzu z návratu rodičů, že mě najdou někde spoutaného a bezmocného. Také s ohledem na neprokrvení končetin a odpoledne by bylo už pozdě. Riskoval jsem hned druhý den po dramatickém nákupu. Vzal jsem pouta a nasadil si je na jedno zápěstí. Druhé jsem zacvaknul jenom na první zub a snažil se je odemknout.  To se povedlo a vedlo to jako den před tím k tomu, že jsem je zacvakl víc. Důvodem, bylo vytočení ruky hřbetem k druhé ruce a bezproblémové vytažení z pout. Druhý stisk jsem udělal trochu větší, ale nechal jsem tam ještě jeden centimetr vůle. To už byl problém, nemohl jsem zastrčit klíček, natož s ním otočit. Panika trvala jenom moment a potom jsem si vlezl do chodby před velké zrcadlo. Tam jsem se tak dlouho kroutil, až jsem viděl pořádně za otvor, kde má klíček svůj vchod. Otevřel jsem pouta hned, ale protože žádný člověk nemá ruce za tělem déle než pár sekund při oblékání košile, bundy nebo kabátu, tak jsem musel ten den přestat. Je to hrozný pocit, pokud se nemůžete z něčeho dostat a přitom máte klíč od svého vězení……..

Zdánlivost je pomíjivá, ale touha věčná

Na nějakou dobu jsem s pokusy se spoutat, tak jsem musel přestat. Důvodem byla škola a také nebylo dost času na nějaké experimenty. Chodil jsem normálně do školy a nějak jsem trochu zapomenul na pouta. No zapomněl? Jenom do setkání s policejní hlídkou, která kontrolovala na náměstí auta. To byl tak nádherný pohled, když se policistka musela nahnout nad kapotu auta a překontrolovat parkovací lístek. Sakra, to byl pohled. Sukně se napnula a opasek s předpisově složenými pouty se nadzvednul. To trvalo věčnost, než přečetla hodinu a minutu na parkovacím lístku. To se zdálo ovšem jenom mě a okamžitě moje pánské ústrojí zareagovalo. Dokážete si asi představit, upnuté kraťasy a zvětšující se jejich přední část? No jediné maskování, byla igelitka a to znamenal okamžitý návrat do mého druhého Já. Proč se tohle muselo stát! Letěl jsem domů, jako bych čekal na opožděné dárky z vánoc. Cesta byla nekonečná a přitom z města to trvá jenom osm minut. Cestou jsem si přehrával stále stejný obrázek a to pouta …pouta …..pouta. Konečně jsem dorazil domů a hned jsem šel do skříně v pokojíčku. Vytáhnul jsem z pod oblečení igelitku s pouty a účtem. No jo a je to tady, protože jsem se těšil celou cestu, tak jsem ani neuvažoval nad následky a pouta vyndal z igelitky. Jedna strana pout, okamžitě mířila na moje levé zápěstí. Jak se dotkla pohyblivá část zápěstí, tak se z rychlím zacvakáním v západkovém mechanizmu protočila a obejmula celou ruku nad zápěstím. Jako kluk jsem ucítil vzrušení na takové úrovni, že jsem přestal uvažovat o nebezpečí a toužil být spoutaný.  Takže následovalo, rychlé nastavení druhé části pout, do již spoutané ruky a ruka se jako blesk přesunula dozadu za tělo. Pravou ruku jsem si dal za záda z druhé strany a v pominutí jsem narazil na zápěstí pravé ruky. Ozvalo se znovu zacvakání a bylo to. Co jsem to provedl! Nevěřil jsem vlastním uším a pokusil jsem se roztrhnout pouta. Hm pokusil……….        

Panika

Pokusil se někdo roztrhnout železo?  Já teda ano a mohu říct, že to rozhodně nejde. Řekl jsem si, že stejně mám klíč, tak to zase otevřu. Jak jsem byl naivní, ale byl jsem zrovna ve svém krásném světě a neráčil jsem uvažovat o ničem jiném. Problém nastal asi tak do dvou minut, protože jak je někde vzrušení, tak jsou také následky. Tohle bylo ze začátku příjemné a moc jsem to prožíval. Byl to orgasmus, jako když proletí kolem Vás stíhačka a nechá pouze stopu spálené země. Prostě a jednoduše, vzrušení opadlo a jediné co zůstalo, tak nebyla spálená země, ale potupné a za okamžik studené mokro ve slabinách. Nastalo osvobozování z pout a Já si uvědomil, že jsem vlastně klíčky nevytáhnul ze sáčku a ten jsem nechal na zemi v pokojíčku. Tak s nadílkou v kraťasech a s pouty na rukou jsem ještě nikdy nevstával. Bylo to docela komické, studilo to a Já nějak nemohl stoupnou. Pokud si to vyzkoušíte, tak mě dáte určitě za pravdu. Nebudu zde popisovat, jak dlouho to trvalo a že jsem si přesunul mokro do nohavice kraťasů a přitom ještě si lehnul i na pouta. Ta se samozřejmě vahou mého těla, ještě více utáhla kolem zápěstí. No nakonec se to povedlo a po kolenou jsem se dostal k igelitové tašce a po chvilce jsem držel klíčky od pout. Z předchozího vysvobozování jsem věděl, že musím se dostat k zrcadlu a tam je otevřít. Takže jsem se opřel hlavou o válendu, na které jsem ležel a užíval si. Po napnutí břišního svalstva na se zapřením nohy o stěnu jsem si stoupnul. Odešel jsem k zrcadlu a začal se zase kroutit, abych našel ten zatracený otvor. Už jsem měl tak mokré kraťasy, že jsem se nedokázal ani na sebe podívat a soustředění jsem zaměřil na právě nalezený otvor zámku. Hurá, zaradoval jsem se, když jsem zastrčil klíček od pout do zámku. Teď stačí otočit a budu zase svobodný. Vydechnul jsem úžasem a ještě jednou se podíval na svoje ruce v poutech za zády. Byl to krásný pohled a přitom jsem byl úplně spokojený. Nahmatal jsem klíček a otočil s ním. Pouta se ale nepohnula ani o milimetr. Co se stalo ??? ……….

Panika vzrůstá

Kde jsem udělal chybu a proč to pořád nejde otevřít? Polil mě pot hrůzy a nechápal jsem, co budu dělat. Tak mám dvě možnosti:

První možnost je, že jsem obráceně zasunul klíč do zámku. To jsem, ale okamžitě zavrhnul, protože jsem při zkoumání zámku zavrhnul tuto možnost.

Druhá možnost, tak na tu jsem naštěstí došel hned poté. Zase jsou zacvaknuté moc a je potřeba zatlačit na pouta koleny. No jo co fungovalo před tím, tak teď to nepůjde. Kolena mám trochu moc nízko a ještě je nedokážu otočit na druhou stranu. Co budu dělat? Věděl jsem, že za půl hodiny dojdou rodiče domů, protože jsem si všimnul, že jsou už tři hodiny. Mohl bych zavolat kamarádovi a tem by mě mohl osvobodit. Přece jsem s nim podnikal, jako malí kluk hru na policajty a zloděje. Hlavně je to dobrý kamarád a nikomu to neřekne. Zkusil jsem vytočit jejich číslo s pouty na rukou a skoro po slepu za zády. Bohužel, kamarád to nebral a vůbec nikdo se tam ani neozval.

Panika na třetí

Panika tentokrát nebyla velká a už jsem se skoro smířil s nálezem syna v poutech. Nakonec jsem si řekl, že udělám ještě jeden pokus. Našel jsem kleště v nářadí a nasadil klíček do zámku. Nádech, natočení k zrcadlu a nasazení kleští na klíček. Druhý nádech a otočení kleští proti směru hodinových ručiček.  Nebylo nic slyšet, ale ucítil jsem povolení kovového sevření a následný tlak krve do ruky. Ještě jsem moment stál nevěřícně před zrcadlem a najednou to docvaklo i mě. Jsem propuštěn…hurá.

Svoboda a dohoda

Otevřel jsem i druhou část pout a rychle je schoval do skříně pod oblečení. Ruce byly rudé, protože znovu obnovení průtoku krve šlo tlakem.

Kraťase jsem okamžitě sundal a šel se osprchovat. Jediné z čeho jsem měl starost, zůstal otisk po poutech na rukou. Ten nezmizel ani po osprchování. Opravdu jsem byl tak naivní? Našel jsem si potítka na tenis a nasadil na ruce. Rodiče jsem jenom pozdravil, jak došli domů a šel jsem za kamarádem. Ten už byl také doma a tak jsem ho zavolal ven. Povykládal jsem mu, co se stalo a on se smál. No abych pravdu řekl, tak jsem se přitom musel smát také. Nakonec jsem se s ním dohodl na zkoušení pout společně. Přece jenom to bude bezpečnější a nebudu přitom tak zmatkovat. To jsem nevěděl, co odstartuji. Dohoda zněla hned na další den. Jeho rodiče nebudou doma a on byl také celí natěšený. Ještě nikdy neměl v ruce na tož na ruce pouta. Byl to kluk sice hodně chudý postavou, ale měl samé jedničky a Já mu je záviděl. No každý má na něco halu a Já s učením nebyl zrovna kamarád.

Takže jak dopadne první asistované spoutání ??????...........

Co může člověk čekat od kamaráda

Tak jak to všechno dopadlo? No bylo to zajímavé, protože od naší dohody jsem moc nemohl spát.  Neustále jsem si představoval, jak mě kamarád spoutá a co by všechno mohl dělat. Strach přecházel ve vzrušení a zase ve strach. Jak to všechno dopadne, tak to se dozvím, až to dopadne. Ohledně školy jsem se nedokázal ani vžít do vyučování a snil jsem svůj sen. Naštěstí to byl den, který měl pouze vyučování dopoledne, a nebylo to hlavně tělocvik. To bych musel vzít asi tepláky po matce, abych nevzbuzoval pohoršení. Konečně zazvonil zvonek a Já mohl jít domů i s kamarádem, který končil stejně. Kousek od domu jsem se rozloučil, a že se setkáme u něj doma za deset minut. Přiletěl jsem domů a okamžitě letěl batoh do rohu pokoje. Moje tělo letělo i s rozumem ke skříni a ruce pod oblečení k igelitce. Vytáhnul jsem igelitku a hned jsem jí dal do kapsy. Jenže jsem si uvědomil, co mě může potkat za nehodu s kalhoty do školy. Takže ještě malá oprava. Vzal jsem si silnější slipy a na ně ještě šusťáky, které jsou docela nepropustné (aspoň jsem v to doufal).

Návštěva u kamaráda, pokud se dá hovořit o návštěvě

Tak pouta do kapsy a letím za kamarádem k němu domů. On mě přivítal doma a bylo poznat na něm stejné vzrušení jako u mne. Tak kde je máš? Zněla, jeho první otázka. Podal jsem mu igelitku s pouty a čekal na jeho reakci. On se pomalu podíval do tašky a opatrně je vytáhnul. To byla krása, když je držel v ruce a mě měl tuto nádheru zbavit svobody. Byl chytřejší než Já a tak si je nejdřív vyzkoušel. Vzal prst a žduchnul do horní čelisti jedné strany pout. Pouta nádherně zacvakala a zase se uzamkla. Vzal klíčky a jako by mě nevěřil, zkusil klíček do obou zámků. Vše je připraveno, tak teď dojdu o svobodu a budu spoutaný. Nebudu se starat o osvobození a hlavně budu v pohodě. Bohužel se otočil s prosbou, že bude první. No co se dá dělat, když to chce vyzkoušet, tak proč mu to nedopřát. Vzal jsem pouta do ruky a přikázal jsem mu „ Otoč se !“. Poslechl na první rozkaz a přitom to netrvalo ani sekundu. Jeho rozhodnutí bylo se nechat spoutat, to je tak nádherné „ někoho spoutat“ a ještě dobrovolně. Vzal jsem jeho levou ruku nad zápěstím a druhou jsem nasadil rychle pouta. Chtěl jsem mu to udělat stejně, jako to dělají policisté, ale nebylo to moc vzrušující.  Dokonce očekávané vzrušení někoho spoutat, bylo jako když děláte něco co nechcete. Proč se to stalo? Na to jsem čekal pouze do tohoto dne, který změnil moje uvažování o BDSM do té doby mě skoro nic neříkající název. Stalo se něco ? ptal jsem se svého kamaráda a ten se na mě pouze podíval s divným výrazem ve tváři. Zeptal se jenom, zda ho můžu osvobodit. Nechápal jsem ten pohled a byl jsem trochu na rozpacích. Má vůbec cenu se nechat spoutat kamarádem? No, jsem tu a zkusit to mohu. Vzal jsem klíčky a podal jsem kamarádovi do ruky. Zkus se osvobodit sám, po těchto slovech se podíval na mě a s pošklebkem převzal klíčky. Pokoušel se osvobodit, ale protože ani jeden z nás nebyl zkušený kouzelník, který se každý den snaží uniknout z pout, tak se mu to nepovedlo i když se pokoušel do bolestivé křeče svých rukou. Řekl jsem mu, že se mu nedivím, že jsem se z toho nemohl dostat také. Vzal jsem mu klíče a zasunul jsem do zámku. Pokus se s ním otočit, chtěl jsem, aby se mohl osvobodit sám, tedy odemknout. Kamarád se dostal prsty ke klíčkům a otočil v zámku, tak to jsem doufal, že mu to udělá radost. Řekl, že to sice bylo dobré, ale že mu to moc neříká a má raději něco pevnějšího. Proboha, co může být pevnější, něž kovové pouta???........

Zákeřný první úskok kamaráda, který byl ve výsledku nádherný

No prý pokud bych chtěl, tak že mě to předvede. Neustále jsem váhal, co mu mám říct, ale nakonec jsem mu odpověděl, že bych chtěl nejdřív to, na čem jsem se dohodl. Tak nastav ruce, bez ohledu na naši předešlou rozmluvu. Udělal to stejně, jako nějaký policista a vzal mně ruku, aniž bych dal ruce za záda. Cvaknul na jedno zápěstí pouta a prudce mně zkroutil ruku dozadu za záda. Vzal druhou ruku, která doposud byla jako opařená u těla a zacvaknul ji do pout. Byl jsem spoutaný, jako nějaký zločinec. Znovu se zeptal na otázku, kterou položil před momentem a myslel to vážně. To jsem poznal záhy. To co donesl mně dostalo, protože to byl provaz. Chytnul mě a donutil kleknout. Nakonec jsem byl břichem na zemi ani netuším jak. Začal mě svazovat nohy a přitom mě říkal, co cítil v těch poutech. Byl to sice docela dobrý pocit, než zjistil, že spoutaná osoba má pouze ruce za zády, ale to není zbavení svobodného pohybu. Jsou to prostě jenom ruce spojené kouskem kovu a nikde nic. Při tomto vykládání mě dokonale svázal nohy, ale kdyby jenom kotníky. Dokonale omotal celé spodní končetiny a v místech nad koleny a pod koleny udělal pořádné zauzlování provazů. Kotníky jsem měl svázané samozřejmě také, ale to nejhorší mě teprve čekalo. Donesl druhé klubo provazů a ještě si zašel pro nůž. Pouta jsem měl stále na sobě a k tomu svázané nohy. Nebylo to vůbec nepříjemné, ale hrůza z dalšího svazování byla na místě. Problém byl hlavně dole pod svázaným tělem a to znamenalo i tlak na moje ústrojí. Bylo naběhlé a docela sebou už trhalo, tak jsem mezi lapáním po dechu z přicházející erekce uvažoval, jak to dopadne. V ten moment zazvonil zvonek domovního telefonu dvakrát. To bylo znamení od rodičů, že jsou dole před vchodem a že si má rychle uklidit svůj nepořádek doma. Přišel na řadu po ruce připravený nůž, který rychle rozřezal moje vězení a poslední kousek vězení otevřel klíč. Dostal jsem do ruky pouta s klíčkem, sáčkem a byl jsem postavený před dveře z druhé strany. Jiný by zmatkoval, ale můj kamarád ne. Vše proběhlo tak rychle, že než jsem se vzpamatoval, tak se za mnou ozvalo „on není doma?“. Rodiče zrovna vystoupili z výtahu…………                            

Co dělat, když někoho přistihnou při činu? 

Matka mého kamaráda se zeptala znovu, protože nedostala odpověď. Je ten náš kluk doma? Probudila mne druhá otázka z nádherného snu. Ano je odpověděl jsem. Tak proč neotevře? Protože jste zrovna zazvonili a nebyl ještě převlečený na ven. No tak tu počkej a on hned dojde. Za minutu byl přede dveřmi a chtěl jít za barák. Tam se mě ptal, zeptal na moje pocity při tom jeho poutání a následném svazování. Prostě jsem mu řekl všechno po pravdě a přitom mně nenutil. Byl to nejlepší kamarád, a proto jsem si to mohl dovolit, i když udělal něco, co jsem nechtěl. Teda myslel jsem si, že jsem to nechtěl a to bylo proražení všech ledových ker v mém životě. Začal jsem mít rád bezmoc, nebylo to vůbec nepřirozené a vůbec hnusné. Jo hnus je to slovo co používají lidé, kteří mají na tento druh života názor zastydlého puberťáka nebo dříve vychovaného k poslušnosti. Kteří jsou vychovaní, že vše až po svatbě a milování je vlastně pouze při plození dětí. Přece zábava není jenom hrát karty nebo jít s přáteli do divadla či kina.  Dohoda s kamarádem, byla jednoznačná. Po svých pocitech z první opravdové bezmoci jsem měl jasno, že tohle bude provázet můj život aspoň po nějakou dobu.

Poznání kruté pravdy

No už je to 18 let a pořád se nemohu nabažit. Čas od času říkám, že je to Pandořina skříňka a neměl jsem ji raději otvírat. Všechno je jako bezedná propast, která nejde naplnit a jít dál.

Druhé setkání s kamarádem a jeho nápady

Kamarád mě vzal znovu do jejich bytu a tentokrát se pojistil ohledně rodičů. Neodjel s nimi za babičkou, která bydlela dost daleko na to, aby se znovu povedlo zazvonit matce v tom nejlepším. Vše bylo připraveno, zkontrolováno telefonem, že jsou rodiče u babičky. Proč to tak kontrolovat, protože to mělo být první svazování, které se bude odehrávat za zamčenými dveřmi. 

Den „D“ a hodina „H“ nastala

Já čekal na znamení a v momentě jsem stál před vchodem do domu. Příprava ohledně oblečení byla stejná, protože jsem netušil, kam to povede. Jenom mě pustil dovnitř bytu a hned zamknul. Ještě jsem zahlédl, jak nechává klíče v zámku.  Tak vše je připraveno a můžeme začít.

Můj první pokus o svazování kamaráda

Chceš mě svázat nejdřív TY? Ozvalo se. No nebyl jsem dobrý ve svazování, ale proč to nezkusit a vůbec má u mě vroubek ještě z poslední návštěvy. Měl připravené provazy z prádelní šnůry a bylo jich dost na svázání obou těl. Tak jsem začal svazovat nohy. Udělal jsem první chybu, že jsem udělal jen jednu otáčku kole m kotníků a potom pokračoval dál. Byl jsem holt nezkušený a prozatím svazováním nepolíbený.  Omotal jsem postupně celé nohy jedním provazem a měl jsem pocit z dobře vykonané práce. Ruce jsem nespoutával pouty, protože chtěl raději provazy a to jsem respektoval. Vzal jsem druhé klubo provazů a začal jsem svazovat horní končetiny. Omotal jsem ruce a zase jsem neudělal křížení provazů. Sakra, proč jsem se věnoval svojí holce, která čekala na dárek k narozeninám, a přitom jsem si nenastudoval svazování. No pokračuji dál ve svazování horní části těl a přitom jsem zahlédnul, že se nějak rozmotávají nohy. Co jsem mohl dělat, tak jsem nějak zapomenul utáhnout horní část provazů a snažil se je natáhnout k nohám. To mělo za následek, že to bylo odfláknuté.

Totální průser

Kamarád se zeptal, zda ještě budu pokračovat třetím provazem a Já jenom pokrčil rameny. Podle všeho jsem byl hotový a tím moje první svazování skončilo. Jenom se usmál a trochu otřepal jako mokrý pes co vyleze z vody. Všechna moje práce se rozpadla jako domeček z karet. To byla potupa!

No nic, tak teď jsi na řadě TY. Usmál se kamarád a začal rozmotávat provazy. Mě proběhlo hlavou, že to třeba dopadne stejně i u mne…….

Řada přišla na moje tělo

No příprava provazů trvala snad půl hodiny a ještě jsem dostal nadané, že jsem to tak zauzloval.  Provazy nakonec jsou přece jenom připravené a Já snad připravený na to co mě čekalo. Kamarád řekl, že si mám lehnout na břicho, že nejdřív mě sváže ruce. Začal je svazovat za zády pouze tím, že je omotával dokola kolem zápěstí. Zaradoval jsem se, že bude jednoduché se z toho dostat. Moje radost trvala jenom krátký moment, protože vše zakončil smyčkou mezi rukama.  Po první smyčce následovala druhá a po zatažení za provaz se utáhla ta první.  Poté následovala další smyčka a to byl konec svobody. Já blbec ho ještě poslech a snažil se při utahování pohnout rukama. Provaz se zařezal do zápěstí a nešlo s rukama ani pohnout. Udělal suk na zápěstí a pokračoval jedním ovinutím mojí pravé ruky, než se dostal na loket. Tam udělal smyčku a drobný uzel. Následovalo stejné omotávání nad lokty, jako u zápěstí. Jenže tentokrát nejdřív udělal jenom lehké omotání nad lokty, asi čtyři závity a najednou zatáhl za provaz. V momentě jsem měl lokty skoro u sebe. Udělal ještě další čtyři závity a znovu utáhnul. Lokty se mu nepovedli dostat až k sobě, ale zřejmě s tím počítal, protože dovnitř mezi lokty udělal postupně závity od jednoho loktu k druhému a zase je utahoval. No mít prsa, tak bych konkuroval těm uměle vytvořeným kráskám. Hrudník trčel jako při nástupu vojenské stráže. Volné konce provazu zužitkoval na přitažení tak napnutých rukou k páteři. To udělal ovšem důmyslně, protože zbytky omotal přes prsa. Pokud jsem se pohnul, tak jsem ucítil, jak se svázané ruce v loktech rovnají a přitom se stahuje kolem hrudníku provaz. Z této bezmoci jsem byl hotový a to ještě nebylo všechno. Při bolestivém stahování za provaz jsem se udělal. To byla hrůza, jenom se k tomu přiznat. Doufal jsem, že je konec a Já si budu moc odskočit na záchod.  Jenže teprve v tuto chvíli došly na řadu nohy. Začal od kolen, abych se potom nemusel moc nadzvedávat. To byla věčnost, než je svázal a přitom mě neustále napomínal, že se ještě nemám snažit vysvobodit. Prý na to bude dost času, protože mám hromadu času. Konečně se přesunul ke kotníků a Já zase otestoval svoje svázané kolena. To ho trochu naštvalo, a proto řekl slova pro Suba. Nech toho, nebo tě svážu ještě jinak! No jako na potvoru se mu zdálo po svázání nohou, že jsem se zase pokusil vyprostit. Co řekl, tak to dodržel. Měl ještě dost provazu, vzal nohy u kotníků a přivázal je provazem k pasu. Podle všeho ještě zbyl kousek provazu a ten skončil protažení přes vrh kotníků se smyčkou a dále natažený až k zápěstí, kde vše pevně zasukoval.

Podvolení osudu a neočekávané

Postavil se nade mně a pronesl. Máš hodinu na rozvázání a neruš mě. Jdu si něco udělat dobrého k jídlu. Bylo mě jasné, že se nemohu z tohoto úvazu dostat. Škubal jsem sebou jak pominutý a přitom jsem se udělal podruhé. V mém spodním prádle toho bylo už moc a tak to začalo téct do šusťáků. Bylo to krásné a nechtěl jsem se vůbec nechat osvobodit. Jenže jsem byl také docela promáchaný od sperma a chtěl jsem se jít převléct. Tak jsem na něj zavolal, že bych chtěl pomoct s osvobozením. Došel za nějakou dobu se sklenicí vody a řekl, že jediné co mě může dát, tak trochu vody. No co jsem mohl dělat ve své pozici a hlavně byla pravda ohledně žízně. Tak jsem kývnul hlavou a otevřel pusu. Protože jsem byl svázaný „do kozelce“, ale smyčka kolem krku chyběla, tak jsem i přesto musel při otevření úst přivřít oči.

Ochutnávka v podobě roubíku

Ovšem na to on čekal a místo vody jsem dostal utěrku jako roubík. Byl tam velký suk, který sotva prošel přes zuby. Vzadu ji uvázal na suk. Jenom pronesl, že mě říkal o hodině a ne o pár minutách. Přece se nedřel nadarmo, aby mně hned rozvázal. Netušil jsem, jakou dobu jsem ležel takto svázaný, ale byla to věčnost. Utěrka byla úplně promočená a nebylo to vůbec dobré kousat do něčeho takového. To co se odehrávalo v tom čase, byla beznaděj a rozkoš. Při dalších orgazmech, se střídal strach se slastí z bezmoci. Znovu a zase znovu jsem chtěl roztrhnout provazy a při vyvrcholení jsem chtěl, aby pouta ještě někdo utáhnul. Bylo to jako droga, která přivádí k neustále dalším touhám po něčem tak krásném ………

Kontrola mého vězení

Nakonec přece jenom došel a zkoušel pevnost svého díla. To mne dokonale probudilo do reálného světa. Začal mě rozmotávat, ale hodně nerad, protože to musel být krásný pohled na moje tělo. Jako první co udělal, vyndal utěrku z úst s komentářem, že jsem ji teda hodně promočil. To ještě nezjistil, co bylo pod tělem, protože to jsem cítil hodně dlouho Já sám a bylo to hodně studené, i když jsem tam zase přispěl. Další co udělal, tak mě uvolnil úvaz, který způsoboval takzvané svázání do kozelce. Zeptal se, jak se cítím. No jak se může dobře zabalený balík cítit. Odpověděl jsem ale po pravdě, že moc dobře, a potom se snažil vždy rozvázat kousek. Testoval si, zda se z toho dostanu. No asi bych Vás nudil, kdybych neustále psal, že jsem se z toho nemohl dostat. Moje osvobození trvalo ještě hodně dlouho, protože vše skončilo, až se dostal na začátek k zápěstí „kterým začal svazování“. Jak jsem si stoupnul, tak jsem okamžitě šel na záchod a snažil se očistit. Použiju citát z povídky, kterou mám moc rád a on použil stejnou lest s vodou jako žena v povídce.  Citát „ Byl jsem unavený, ale spokojený“.

Úspěch v rozkošném zkoumání dalších možností

Následovalo ještě několik společných setkání ve třech nebo čtyřech (tj. Já, kamarád, provaz, roubík), které vždy barvitě zpestřil, nějakou další pomůckou. To vše následovalo po narozeninách.  Poté vše skončilo na delší dobu, protože jsem chtěl, zapomenou na pevné sevření provazů a absolutní nadvláda nad tělem někoho jiného. Ovšem než se to stalo, tak nastal den narozenin mojí přítelkyně.  Už dávno jsem věděl, že pouta nebudou sice nic moc, ale řekněte holce, že chcete svázat anebo ji chcete svázat. Co byste odpověděli na takový návrh. Něco jako, že ty se podělal, nebo že je konec vztahu, nebo by Vás mohla také nakopat někam. 

Konečně narozeniny

Tak tedy ten den nastal a Já donesl k narozeninám dárky včetně těch pout, které si sama přála. Moje zděšení bylo, když pouta po vybalení ukázala svojí matce, která se nad tím ani nepozastavila. Prostě její dcera chtěla se stát policistkou, tak to neřešila. Nastávající večer, byl plný očekávání, co se stane, mezi mou a mojí láskou. Podvečer se vlekl jako týden před výplatou a ne a ne se přesunout do ložnice. Dokonce maminka šla spát k babičce, abychom se mohli odvázat. No odvázat, panic a pana na nic. Konečně skončil film v televizi, který chtěla vidět. Já se mohl těšit na večer plný vášně a sexu s pouty. …………..

Velký sen se konečně plní

Tak jsem se přesunul směrem k ložnici a čekal na příchod svojí přítelkyně. Ložnice byla sice prostorná, ale uvnitř bylo hodně nábytku. Z důvodu venkovního pouličního osvětlení, které bylo vhodně umístěno na protější stěně domu, krásně osvětlovalo celou ložnici. Dostal jsem jenom příkaz, abych zatáhnul venkovní žaluzie, aby se mohla promenádovat nahá.  Asi jsem svoji holku nepopsal dostatečně dobře a tak bych to učinil nyní. Jednalo se o holku co se chtěla odmalička vyrovnat chlapům a hlavně v oblasti síly. Z tohoto důvodu začala chodit do posilovny v deseti letech a pokračovala i nadále. Pokud mně někdo potkal s ní, tak vždy předpokládal, že jdou dva kluci. Je pravda, že měla 172cm a váhově kolem 90kg. Váha byla hlavně ve svalech, ale vždy to sváděla na těžké kosti. No prostě, když byla vysvlečená, tak vypadala jako hospodský rváč. Ne nadarmo jsem si mohl rýpnout do někoho na zábavě a přitom mě nikdo neublížil. Stačilo zavolat na svojí holku J

Návrat do přítomnosti

No to jsem pěkně odbočil od očekávaného večera. Takže jsem zatáhnul žaluzie a je pravda velice dobře odvedená práce. Tak jak bylo krásné světlo v ložnici, tak byla tma jak v pr….. . To potvrdilo i moje koleno, které narazilo do stolku uprostřed místnosti. Sotva jsem se dostal na postel, tak jsem se chtěl začít svlékat, ale k tomu nedošlo. Vešla do ložnice a měla na sobě pouze černé tričko s nápisem policie. To bylo vše, co jsem zahlédl, protože na chodbě bylo světla dost. Řekla jenom, že mě chce svléct sama. Nejdřív si tě musím pořádně připoutat, ale prozatím netuším k čemu. Při těchto slovech zacvakla jednu část pout na moje levé zápěstí. To je hezké, Já natěšený a ona uvažuje nad tímto. To snad mohla vymyslet už dřív, protože tam snad spala každou noc. No nic, tak jsem se snažil ve tmě pátrat, o co by mohla přicvaknout pouta. Z povídek jsem znal, že se dá připoutat na postel, ke stropu, ke sloupu, k židli, ale copak tu něco takového je? Pamatoval jsem si , že postel je válenda a sloup tu žádný není. Židle tu sice byla, ale jednalo se spíš o křeslo bez možnosti provléknout ruce opěradlem. To je hrozné, aby nadržený chlap ještě uvažoval. Ten přece myslet může pouze na jedno jediné, alespoň to tvrdí vždy ženy.

Nápad za milión

Slava, nakonec mě napadlo topení …bylo sice trochu dál od postele, ale postel jde vždy posunout. No skoro vždy, protože kolem postele bylo dost krámů a večer by byl pryč, než by to někdo uklidil. Dal jsem tedy návrh, že se natáhnu a ruce budou ve vzduchu. Souhlasila a konečně po natažení rukou zacvakla i druhou část pout na pravé zápěstí. Konečně jsem byl spoután a doufám, že si to užiju. Odzkoušel jsem pevnost pout, které jsou u trubky od topení. No trochu jsem zabral a posunul se na posteli směrem k topení. Dokonce jsem tak zabral, že jsem měl hlavu ve vzduchu. Její ruce mně chytily v pase a strhly zase na postel. No říkal jsem, že má dostatek síly. Věděla, že pouta jsou pevné a nemám šanci se z toho dostat. Tak se nejdřív zaměřila na moje kalhoty a začala je pomalu rozepínat. Nejdřív zip a potom knoflík. Netuším, proč to většina holek dělá obráceně, než každý chlap. Asi čekají, že naše chlapství vypadne z kalhot a nemusí se namáhat s rozepnutím nějakého knoflíku. Jak pomalu rozepínala kalhoty, tak naopak trhnutím sundala kalhoty. Dokonce jsem měl pocit, že když chytla nohavice a trhnula, tak shořelo pár chlupů na nohách.  Moje chlouba, se ukázala v plné kráse, protože jsem byl jednak vzrušený a ještě jsem chodil naostro.

Menší zaváhání

Koukla se nějak vyděšeně na náplň kalhot a chopila se svého trička. No přece jenom mám na rukou pouta a nemohu obstarat její vysvlečení sám. No mám ještě tričko Já a to snad sundá roztrhnutím, přece jenom jsem čekal více akce. Nakonec se rozhodla, že mě ho jenom přetáhne přes hlavu.  Jak to udělal, tak měla celé moje tělo k dispozici. Začátek mazlení s mojí tělesnou schránkou byl slibný. Začala vymýšlet nahlas, co by mohla udělat. Donést med a některé části potřít. Med trochu nechat zaschnout na jistých místech a následně jazykem po malých vrstvách odstranit. No představa to byla úžasná, ale jenom pronesla něco o ulepeném prostěradle a praní. To bylo jako kopanec do rozkroku. No naštěstí jenom na moment, protože si vzala do rukou mužství a začala kouřit. Nejdřív jemně dráždit jazykem a po troškách sát. Zvyšoval tlak a bylo to stejné jako u jejich svalů. Snad v posilovně se dá posilovat i tato část těla. Byla to nádhera a udělal dokonalou práci. Moc to potěšilo a chtěl jsem pokračovat dál. Při vrcholu jsem vystříkl snad na strop. Roztoužené moje tělo, chtělo konečně poznat soulož s holkou. No k tomu se také schylovalo a nezadržitelně se svým klínem přibližovala k mojí pánevní kosti shora.  Já byl napnutý jako luk. Pouta se zařezávala do zápěstí a mně to vůbec nevadilo. Naopak to způsobovalo rozkoš stejnou, jako když jsem byl svázaný kamarádem. Chtěl jsem, aby nasedla a rajtoval na jako zdivočelém koni. Už už se nadzvedla a chtěla dosednout.

Studená sprcha pro mou touhu

V tom jsem slyšel něco, co změnilo náš další společný život. Pronesla něco v tom smyslu, že netuší, co má dělat dál a moc se bojí krve.  Ten moment jsem nelitoval, že jsem koupil opravdové pouta, protože bych ji zaškrtil. Pouta tomu však zabránila a Já mohl pokračovat v životě dál. Chvilku jsem sebou v poutech házel a stále dokola si opakoval, že to snad není možné a že se ještě probudím z toho hrozného snu. Ovšem sen to nebyl a večer skončil tím, že mně sundala pouta.  Protože jsem nemohl jet domů, tak jsem tedy zůstal přes noc. Požádal jsem ji o jednu laskavost, že bych byl rád spoutaný přes noc a dokonce to splnila bez mrknutí oka. Chytla mě ještě jednou za ruku a nasadila pouta. Měl jsem ruce za zády a tak jsem usnul. Netuším, zda kontrolovala moje ruce přes noc, ale protože jsem usnul a nebylo to zrovna vyčerpáním.

Tak jsem rozhodl co nejdřív kontaktovat kamaráda a pokračovat……….v tom co mám rád…….

Kamarád snad jediná záchrana

Tak se také stalo a Já zavolal kamarádovy. No byl potěšený, že chci pokračovat a zrovna plánoval. Další setkání se bude konat u Tebe, protože moji rodiče jsou doma moc brzo a Ty bys měl také něco zařídit. Tyto slova mně dostaly do varu a to jsem netušil, co mezi tím prvním pořádným svazování vymyslel. Chtěl po mně sehnat chloroform, že to bude potřebovat pro moje svazování. Po těchto slovech nějak vyschlo v mém ústním otvoru. Proboha, co chce vyvádět a jak to všechno skončí?? Tak to si budu muset nechat vysvětlit, než se sejdeme znovu a tentokrát u nás doma.  No to trvalo, než jsem ho mohl vytáhnout ven, protože měl zaracha z důvodu špatných známek na střední. Nakonec, po týdnu mohl na půl hodiny ven a Já se hned začal ptát.

Otázky, které vyvolávají touhu znát odpovědi

Proč chceš chloroform? Odpověď byla jednoduchá. Nechtěl, abych věděl, jak bude svazovat a co bude dělat. No to druhé mně docela zarazilo, protože mě mohl udělat, co by chtěl a Já nic nezmůžu. Začal jsem si představovat, co všechno se může stát a co ještě by mohl provádět s poddajným omámeným tělem. Vzpomněl jsem si na povídky, kde se kluk napil alkoholu a v něm bylo něco na spaní. To se potom holka nestarala, co se mu líbí a co ne. Udělala z něho otroka, který měl podvázaný penis a v zadku nafukovací kolík. Do úst dostal velký roubík a přes hlavu neprůhlednou masku. Ruce i nohy spoutané provazem či pouty a podobně.  Docela mně to vzrušilo a ještě popohnalo k dalším přípravám a nákupům.

Jdu nakupovat další vybavení a druhá cesta pro pouta

Šel jsem do obchodu a chtěl koupit pořádný provaz, teda horolezecké lano. To jsem ovšem nevěděl, že pořádné vybavení je docela drahé a nedalo se tenkrát koupit v každém městě. Obchodník doporučil zajed do většího města, protože by musel tam on a cena bude větší o jeho náklady. Nu co se dalo dělat, tak zajedu do města, kde jsem kupoval pouta a snad tam najdu i obchod s tímto zbožím. Joj pouta! Měl jsem je rád, ale po narozeninách už nejsou doma. To musím napravit a koupit si svoje vlastní. Naštěstí jsem měl nějaké peníze, které jsem ušetřil na kapesném a tak jsem mohl nakupovat. No jenom něco, ale to snad bude stačit. Jel jsem tedy znovu s otcem do práce, kde jsem zase šel do toho fantastického obchodu a chtěl zahlédnout ten prádelní koš plným pout po okraj.

Zážitek v obchodě s pouty a prodavačkou

No neměl jsem Já smůlu? Došel jsem po deváté hodině do obchodu, kde byla zase ta samá prodavačka a nějak si mě přeměřila pohledem. No snažil jsem se nečervenat, ale pozdravem „Dobré odpoledne“ jsem to nějak nevylepšil. Koukla znovu a zeptala se, co to bude. Já odpověděl, že jsem tu zase pro to samé před měsícem. Trochu jsem zalhal, že kamarád je nechal u svojí přítelkyně a ta mu je nechce vrátit. Bohužel potřebuje další a Já jsem zase jel sem. Samozřejmostí byla účtenka. No co se zeptala prodavačka, tak to jsem nečekal. Chcete si je vyzkoušet? Trochu jsem se zakoktal a úplně zčervenal. Co co že? To ne, Já to nechám na Vás …odpověděl jsem s úsměvem. Bylo to dvojsmyslné, ale to jsem si uvědomil, až zacvakla pouta na mém pravém zápěstí, kde jsem držel peníze. Normální reakce je, začít se bránit druhou rukou a na to čekala. Já jsem tak blbej. Strčil jsem jí ruku rovnou do cesty, kde čekala druhá část pout a ta se ocitla na levém zápěstí. Co se to stalo? Prodavačka v ruce držela klíček a jenom s lehkým úsměvem ho podala. Beze slov vyměnila klíček od pout za peníze a šla ke kase. Stále jsem byl jako opařený a vůbec jsem nebyl schopen reakce. V kalhotech se něco pohnulo a bylo to moje. To mně probudilo ze snu. Sice jsem četl povídky, kdy prodavačka obslouží i svázáním kupujícího nebo spoutáním, ale až do dnes jsem to ještě nezažil. No neříkej nikdy, protože se to může stát i Tobě. Chtěl jsem se osvobodit za pomocí klíčku, ale nějak to nešlo. Důvodem byl divný klíček, který jsem nikdy neviděl a u prvních pout jsem měl jiný. Byl jsem donucen ukázat ruce nad pultem a klíček jsem vrátil prodavačce. Co když vytáhne další pouta a připoutá mně někde ve skladě? Nestalo se tak a prodavačka se omluvila za žert. Prý chtěla zjistit, zda jsem rád spoutaný a to se nepotvrdilo. Hm, proč nepotvrdilo? Byl jsem vzrušený a moje chlouba stála rovně, jako svíčka v kostele na oltáři. Jenom škrknout a došlo by k neštěstí. Teda došlo by k výstřiku, stejně jako když vytryskne v Karlových Varech ta hrozně zdravá voda. Vzala klíček do ruky a chytila mně za zápěstí. Otevření pout ji trvalo snad sekundu a hned je dala do sáčku. Ještě jednou se omluvila a podala sáček s pouty, klíčkem a účtem. Já to ovšem nevydržel a naklonil se trochu přes pult. To co jsem jí řekl, tak to byl šok i pro ni. Při předání, jsem jí pošeptal „ Já mám opravdu rád pouta a ještě raději jsem spoutaný“. Následoval dlouhý pohled „mojí“ prodavačky za mnou a Já si ji konečně prohlédnul. Byla to sice šikovná holka, ale tak o třicet let starší než bych potřeboval. Náš oční kontakt rozdělil vstupní otvor do prodejny. Škoda, problesklo hlavou, když jsem šel po chodníku od prodejny, protože to mohlo být zajímavé a ten koš s pouty tam měla. Následoval obchod s horolezeckým vybavením, kde jsem měl koupit lano na svazování. Ten byl asi dvacet minut chůze od čerstvého zážitku. Celou cestu jsem si říkal, že jsem hlupák, ale snad to někdy zopakujeme a třeba budu kupovat další pouta. No třeba? To bylo víc než jasné, že je budu potřebovat. ………

Jak jsem nakupoval provazy

Došel jsem do obchodu s horolezeckým vybavením a tam čekalo překvapení. Lan tam byla hromada a jedno krásnější než druhé. To si člověk ani nedokáže představit, jaké složení barev se dá vyrobit. Našel jsem krásné lano, bylo celé bílé a na okrajích byla červená nit. Vypadalo úžasně a chtěl jsem ho koupit. Překvapení nebralo konec, cena byla obrovská a ještě bych čekal měsíc na dodání. Nejlevnější lano stálo kolem tisíce korun českých a to bylo moc. No nic, asi se budu muset spokojit s prádelní šnůrou. Po cestě k otci jsem zašel ještě do lékárny, abych koupil chloroform, ale ten byl pouze na předpis a ten jsem neměl. Odjel jsem odpoledne domů s otce. Pouta jsem měl v kapse, ale tentokrát jsem na ně ani nevzpomněl. Nebylo to sice nic nového, ale také ne úplně špatná. Pevnost jsem již několikrát otestoval a čekal jsem na odplatu za to svázání. Doma jsem řekl, že ještě něco musím zařídit a šel jsem nakoupit tu prádelní šňůru. Měl jsem představu, že bych koupil tu klasickou splétanou a tu už tenkrát povětšinou nahradilo ocelové lanko potažené bužírkou. Pravda je, že by takovou šňůru nepřetrhnul ani náhodou, ale tase bych ho nemusel dostat z toho. Ve třetím obchodě jsem našel to, po čem jsem toužil. Obchodník tam měl horolezecké lana, ale i jistící lana a to bylo to pravé. Cena byla sice dvacet pět korun za metr, ale zase to bylo parádní pro svazování. Dal jsem si pozor, abych nekoupil lano, které nemá jádro anebo ho má moc měkké. To by se totiž rozpláclo a nešlo by pořádně utáhnout. Všechny jsem osahal, jako bych zkoušel tvrdost bradavky. Nakonec jsem vybral modré lano a vzal jsem ho deset metrů. No chtěl bych říct, že jsem byl připraven, ale ještě něco scházelo na pomstu. Chtěl jsem to udělat stejně dokonale, jako to udělal před tím on. Připomenula si povídku Igelitka, kde holka svázala kluka jenom za pomocí strečové fólie, z které nebylo úniku. Nejdřív ho omotala jenom dvakrát kolem dokola a nechala ho roztrhnout pomyslné vězení. Kluk byl spokojen, že je to jenom takový obal těla, z kterého jde uniknout. Jak se uklidnil, že to je v pohodě, tak ho začala omotávat a při každém dalším omotání utahovat už bylo pozdě, protože z tohoto bodu už nebylo návratu a on se nemohl ani bránit. Tělo bylo omotané od hlavy až po paty a vypadal jako mumie. Jeho nové vězení bylo sice průhledné a tenké. Bohužel stokrát pevnější, než kdejaký provaz nebo řetěz. To bych rád vyzkoušel, když prozatím provazové pouta vždy nějak nejdou pevně uvázat. Nu co, tak jsem zašel ještě na nákup strečové fólie na svačiny. Koupil jsem pro jistotu dvě a měl jsem už vše připraveno k našemu dalšímu setkání.

Montáž alarmu a nebo bondáž

Dohodnul jsem se s kamarádem, že dojde montovat alarm a přitom ho tentokrát svážu Já. Řekl, že přinese něco k tomu také. Po zapojení alarmu, jsem mu řekl, tak jdeme na to. Co následovalo, tak to mě dostalo, ale protože on byl vždy ten chytřejší, tak jsem ho nechal. Donesl si sebou spacák a plátěnou plenu. Tázavě jsem se na něho podíval a on se jenom usmál a řekl „Abych nedopadl jako TY“. To jsi celou dobu věděl, že jsem mokrý? Zeptal jsem se a on jenom kývnul hlavou, že jo. Tak to jsem fakt rád, že to nikomu nepovíš. Donesl jsem nachystané věci a chtěl ho spoutat. On jenom zavrtěl hlavou, že nechce pouta a protože dohoda byla jasná, tak jsem přešel rovnou k fólii. Chtěl jsem si to vychutnat jako ta holka v povídce. Jenže on si dal ruce křížem přes prsa a Já nechtěl dělat něco dvakrát. Plenu měl na místě, tak proč bych na něco čekal. Začal jsem ho zlehka omotávat kolem hrudníku, nejdřív jenom kolem dokola. Počkal jsem na čtvrté kolečko a to páté jsem vzal křížem kolem krku a přes rozkrok. Potom jsem to vzal z druhé strany kolem krku a zase přes rozkrok. Vymotal jsem celou ruličku na jeho horní část těla a následně se kochal jeho lesknoucím se tělem ve fólii. Bylo to skvostné a Já věděl, že to je teprve začátek a nebude to hned dole. Jen si užívej tepla a pevného sevření. Následoval spací vak ve tvaru mumie. Protože musel při omotávání folií stát, tak jse toho zneužil a poručil mu vlézt nohama do mumie. To je krásné spojení mumie do mumie. Jak se rychle ztratilo jeho tělo ve vaku, tak jsem si představoval, že ten vak „teda spacák“ je kožený a má na sobě po stranách popruhy. To by byla nádhera a dal by se také zajistit obojkem u krku. Škoda, že jsem ho tenkrát ještě neměl. No představu jsem chtěl podpořit koupeným lanem a postupně svázat celé tělo už tak dobře zajištěné. Začal jsem u kotníků pevným a nekompromisním úvazem, která se skládal ze smyčky a několika závitů. Následovalo popotažení lana ke kolenům, kde jsem udělal podobné závity a stáhnul smyčkou. Další svazování pokračovalo v pase, kde jsem udělal z lana řemen na kyčlích. Z toho místa jsem už udělal popruhy pro horolezce, kde jsem vytvořil přes prsa kříž a kolem krku překřížené provazy protáhnul za záda. Bylo to na první pohled dokonalé, ale na druhý jsem pochyboval o jejich pevnosti. Přece jsem nechtěl, aby se dostal z toho moc brzo. Kapuce od spacáku udělala svoji práci také, protože díky ní mohl slyšet jenom tlumeně. Zalitoval jsem jenom jednoho, že jsem při oblékání neotočil spacák obráceně a kapuce nebyla na straně obličeje. Tušil, že budu chtít použít nějaký roubík, ale ten jsem neměl připravený. Nechal jsem totiž šátek pouze přeložený na plocho, abych mu zavázal oči a znemožnil něco vidět. Díky šátku, jsem mohl ještě svého kamaráda ochudit i o jeho sluch a to z důvodu zavázání šátku přes kapuci spacáku. Byla to dokonalá hračka, s kterou jsem si mohl tenkrát udělat, co jsem chtěl, ale nebyl jsem zkušený a proto jsem to nevyužil.

Moje pomsta byla sladká

Nechal jsem ho tápat ve tmě a v hluchotě. Sem tam jsem ho trochu žduchnul, aby věděl o mně. Potom jsem, odešel po parketách pryč a on tento odchod určitě registroval. Bydlel jsem ve starém domě, kde parkety prozradí tvoji polohu a to dost na hlas. Přitom můj kamarád ležel přímo na parketách a to jenom ve spodním prádle plněném plenou. Jeho bezmoc mně vzrušovala a přiváděla k šílenství. Zase jsem pocítil nutkání a škubání v kalhotách. Bylo to tak pulzující, až jsem musel na moment odejít na záchod. Za minutu jsem se vrátil, ale snažil jsem se nešlapat na vrzající parkety.

Jak se vlastnoručně uspokojit, když máte svázané celé tělo

To co jsem zahlédl, tak jsem zase trochu dospěl. Viděl jsem, jak se můj kamarád snaží rozpoznat, zda je v místnosti sám. Jak si byl jistý, tak se snažil otočit na břicho. Ze začátku to byla docela zábava, pozorovat jak jeho tělo není schopné se otočit na podlaze. Podle všeho bránilo překřížení rukou na hrudníku, aby se mohl překulit na hrudník. Nakonec se mu to povedlo a začalo se dít jeho uspokojování. Pokrčil troch nohy a začal se třít o podlahu v místech svého přirození. Rukama si pomoct nemohl a tak vše musel odedřít za pomocí břišního svalstva. Trvalo to pár minut, než se tělo napjalo a zaškubalo v rozkošné křeči. Seděl jsem na pohovce celou dobu a z každým jeho pohybem jsem si přejížděl po svém přirození . To se povedlo souběžně s jeho vrcholem, protože ta krása, kterou zažívají partneři a partnerky je hodně elektrizující. Prudce jsem se zvednul a to jsem neměl dělat. On sebou škubnul, jako když přijde maminka do pokojíčku a nachytá přitom nejlepším. Rychle se zeptal, zda jsem v pokoji a Já mu odpověděl „ANO“. On začal křičet, že chce ihned rozvázat a abych si pohnul.

Když dostane věznitel choutky

Já jsem měl plnou ruku sperma a netušil jsem, co mám udělat první. Měl jsem sto chutí, mu dát ochutnat svůj právě horký výtvor, ale přece jenom to byl prozatím kamarád. Pronesl jsem, že musím ještě něco udělat a on se prozatím může vysvobodit sám. To jsem neměl ovšem dělat, protože mně to dal pěkně vyžrat. Šel jsem rychle do koupelny a zbavil jsem se ulepených rukou. Trvalo to snad minutu, než jsem se vrátil a on tam zatím šílel. Podle všeho šílel právě z toho, že jsem ho pozoroval při uspokojení. Položil jsem na jeho tělo ruce a snažil se ho uklidnit.

Snažil jsem se ho co nejpomaleji rozvázat

Řekl jsem mu, že ho hned osvobodím. Začal jsem rozvazovat na horní části těla uzel, ale nějak to šlo pomalu a on začal panikařit znova. Sundal jsem mu šátek z očí a začal sundávat kapucí od spacáku. Doufal jsem, že přestane blbnout, ale později jsem se dozvěděl důvod. Plenka byla tenká a on nechtěl dojít v mokrých kalhotách dojít domů. Nepřestal šílet, a proto jsem se rozhodl udělat krok v osvobození. Skočil jsem do kuchyně a donesl pořádný nůž. Vzal jsem za provaz a nožem ho přeřezal na několika místech. Bylo to jako vyloupnutí z pevného sevření. Pomohl jsem ho posadit na pohovku a sundat pouze do pasu spacák. Dál mně to zakázal a chtěl se dostat z igelitu. Kdo se nechal zamotat do fólie, tak asi tuší, že nůž použít je hrozně nebezpečné. Fólie přilne, jako druhá kůže a není mezi ní a kůží žádná mezera. Jediné co jsem mohl udělat, tak bylo prsty propíchnout fólii v místech překřížených rukou a následně strhávat vrstvu po vrstvě. Jak jsem to udělal, tak jsem ucítil krásné teplo a vůni těla. Byl to jeden z dalších úžasných nových pocitů. Navíc jeho tělo, které jsem začal osvobozovat, tak bylo celé lesklé, jako nádherná socha. Jenže, když jsem se totiž snažil utrhnout všechny vrstvy najednou, tak se tento tenký materiál proměnil v plechovou vrstvu. Jak jsem ho vysvobodil, tak mně vyhnal z místnosti. Nakonec došel za mnou a řekl „ Dnes už nebudeme pokračovat, protože je moc hodin“. Tak skončilo další setkání s kamarádem a nebylo to vůbec špatné. Jeho slib, že mně to příště vynahradí, tak ten snad dostane každého. ……..A příště, bylo už za dvacet dní……

Zase čekání, to je snad jediná činnost, kterou nemám rád 

Každý den se vlekl stejně, jako týden před výplatou a to není nikdy příjemné. Tentokrát celou přípravu měl na starosti on a Já jsem jenom čekal. Neříkejte, že to není hrozné čekání, už jenom to slovo „čekání“.  To bych tělo nějaký nápad na pobavení, který zkrátí čas před dalším setkáním.

Čekání na poštovní doručovatelku

Podařilo se mně najít stránky na internetu, kde jeden nabízel pomůcky pro svazování a další potřebné hračky. To bylo poprvé, co jsem si koupil roubík. V textu bylo pouze napsané, že se jedná o roubík s dřevěnou kuličkou a koženým páskem. Poslal jsem peníze v obálce na uvedenou adresu a čekal. Nafouklá obálka se objevila ve schránce na moje jméno už za čtyři dny. Vzal jsem ji do ruky a chvilku jsem zkoušel pohmatem, jak to vypadá. Bylo to jako překvapení ve vánočním balení.  Co to asi bude a hlavně jak to bude vypadat. Bude to dostatečně splňovat moje sny a představy o roubíku? Možná, že už s tím otravuju, ale v povídkách jsem se dočetl mnoho o roubíkách a jejich použití. Dokonce jsem se dostal k povídce s nafukovacím roubíkem a to byl opravdu nářez. Tento roubík se vloží do úst a dostatečně se nafoukne, aby jej umlčená osoba nemohla vytlačit jazykem. No dost teorie a vrhneme se na samotný obsah obálky, protože z tohoto důvodu jsem ji držel v ruce.

Otevření a zároveň splnění další touhy

Po roztržení obálky vypadla prozatím menší asi čtyřcentimetrová černá kulička, která byla navlečená na centimetrový proužek kůže. Z jedné strany, byl proužek ukončený přezkou a na druhé straně obsahoval pouze vysekané otvory. Nedočkavosti jsem si zalezl do svého pokojíčku a zatlačil černou kuličku mezi zuby. Po uchopení kožených pásků, které jsem natáhnul za temeno hlavy, jsem provlek volný konec přezkou a pořádně utáhl. V tom okamžiku, se kulička zasunula hlouběji do úst. Ruce jsem dal dolů a snažil se nahmatat pouta. Trvalo to chvilku, protože jsem měl něco nového v ústech a to bránilo soustředění na něco jiného. Pouta jsem nakonec nahmatal a vytáhnul na postel.

Jak funguje roubík

Nasadil jsem je na zápěstí a snažil se pochopit smysl roubíku. Nikterak moc netlačil v ústech a nezpůsoboval ani dávení. Prostě jsem to nějak nechápal, jak jsem možné oslintat celý roubík. Proč tomu tak je? Přece měl zabránit mluvení a mělo to být nepříjemné. No všechno jsem začal chápat ponaklonění směrem dopředu. Nejdřív jsem se naklonil, abych našel klíče od pout, ale najednou se nekontrolovatelně začali řinout sliny ven z úst a nebylo to možné zastavit. Nemohl jsem dělat nic, protože jsem měl pouta před hrudníkem a roubík zapnutý vzadu. Snažil jsem se vykřiknout, když jedna slina zasáhla moje světlé kalhoty. Výkřik byl určitě silný, ale ven se z úst dostalo jenom zahuhlání. Takže to přece jenom funguje a moc dobře. Ještě bych zapomněl na tvrdost dřevěného roubíku, protože mohu také potvrdit, že zdánlivě měkké dřevo nejde ani rozkousnout. To znamená, že pokud ho použijete, tak je odsouzená osoba k dlouhému mlčení a také slintání…..

To je výbavička a bude se podle všeho rozrůstat. Což jsem si sice myslel, ale netušil jsem, že nakonec toho bude velká skříň. To bych celý příběh prozradil dopředu a to neudělám.......... 

Diskuze o článku Nové téma


Foto galerie


Články