Fórum - Téma


Povídky


Fórum Pláštěnky Povídky


1  2  3

2014-02-08 18:42:46

ondra: já tehdy chodil do knihovny na net :-D ... když jsem se dostal na střední do "velkoměsta" tak v jednom outdoor obchůdku (i s arm. přebytky) se objevila ve výkladě celohlavovka Bss ... týden jsem brousil okolo, než jsem se odvážil dovnitř pro ni

2014-02-10 01:33:45

magnas: Jo, vzpomínky starců. :o) Taky na to rád vzpomínám. Bobrub mi hodně pomohl si tyhle věci víc uvědomit. Potkal jsem ho ještě na Mageo, snad v roce 1999. To překvapení, že se to taky líbí někomu jinému - přesně jak se to píše někde: "You're not alone."

Nik: Díky. :o) Potřeboval jsem se pochválit.

2014-02-10 08:23:23

magnas: To mi připomíná léta na střední škole, jednou jsem po škole zašel do nově vzniklého army obchůdku a viděl jsem tam 2 ks masek M10. Vyčkával jsem, až odejdou ostatní zákazníci, s bušením u srdce přešlapoval, zkoumal další nabídku a když jsem byl na krámě sám, masku jsem koupil. A za pár dní jsem se zastavil ještě pro druhý kus

2014-02-10 12:48:55

neopren77: copa masky, ty mi sice stdce rozbuší dycky, ale nebyy nikdy nedostupné - 2 jsem získal už na základce. Ale když jsem ve výprodeji objevil vysněný opch50. Vysněený i proto, že jsem jej nikdy neviděl jinak než na obrázku.... To jsem skoro nevěřil očím. A hned večer jsem se v něm proběhl u řeky.

2014-02-10 18:24:20

jo pánové, asi už začínáme fousatět ...

já ouchylný obrázky stahoval v hnihovně na diskety a to bylo "radosti" když doma nešla některá přečíst :-D ...

dnešní ouchylná omladina sjede net a objedná co hrdlo ráčí a peněženka unese ....

asi to není už ta "romantika"

2014-02-11 00:13:37

magnas: aby se nám ty bílý fousy a naslouchadla vešly do masky.

2014-02-11 18:03:36

gwenik: fousy vypelichaj a naslouchátko bude muset být mimo masku, holt celohlavovka už nesedne :-D... zase na druhou stranu bude už div najít nezteřelou

a veselejší to bude i s breathcontrol... postupem času neudejcháme ani volnou hadici (natož filterm, nebo s ventilem) a spíš se budem napojovat na breathapparaus

bude potřeba častějšího cliniku a i pleny přestanou býti fetišem a stanou se nutností...

a nakonec bude totální bondage ve futrálu

takže ouchyláci až do konce

2014-02-11 22:00:50

magnas: jo to je dobrý.

2014-02-12 14:56:59

Dovoluji si vložit část svojí povídky, pokud by se líbila, můžu přidat

„ LATEX STORRY část 1a „

Děj tohoto příběhu se začal odvíjet vlastně už někdy před časem, vlastně jsem k němu asi zavdal příčinu již před mnoha lety, ale hezky popořadě …

Byla to středa, jako každá jiná. Po výrobní poradě jsem se ještě jako obvykle stavil na sekretariátu firmy, u které pracuji, předal pár faktur a dodacích listů, vyzvednul si poštu a prohodil pár slov se sekretářkou mého šéfa. Když jsem byl již na odchodu tak na mě ještě zavolala, že mám v pořadačích na své jméno nějaké obchodní sdělení a předala mi obálku. Obálku jsem přihodil k ostatní poště valil zpátky do výrobního procesu.

Během pracovního dne jsem se k přečtení pošty tak nějak vůbec nedostal a tak jsem si jí pročítal až večer doma. Když jsem se dostal k oné obálce, nepřišla mi ničím zvláštní, vypadala na první pohled jako jedno z mnoha otravných obchodních sdělení a reklam, kterými jsme v naší době bombardováni dnes a denně. Naštěstí nemám ve zvyku podobné obálky vyhazovat ještě dříve než si je otevřu a prohlédnu alespoň zevrubně jejich obsah. Byla to pozvánka na týdenní školení práce v novém softwaru, který v naší firmě uvažujeme zakoupit a v následujících letech používat. Trochu mě zarazilo, že byla pozvánka adresována přímo na mě, ale řekl jsem si, že šéf už se asi dříve rozhodl poslat na školení právě mě.

Otevřel jsem si kalendář a začal zjišťovat podrobnosti. Termín 8.7. – 12.7….. … a „kurňa“, to částečně zasahuje do mojí dohodnuté dovolené, která má začít již příští týden. Nejprve jsem chtěl hned zavolat šéfa, jestli to myslí vážně, že mě připraví o část mojí dovolené s rodinou, ale pak jsem si to poměrně rychle rozmyslel, protože jsem se toho školení popravdě opravdu zúčastnit chtěl a navíc tu byl ještě jeden motivační faktor – místo konání „Hamburg“. No jak často mě jen za posledních 10 let napadlo, že bych se chtěl vzhledem ke svému zalíbení v netradičním sexuálním fetiši tedy přesněji řečeno latexu podívat k bohyni v tomto oboru, která sídlí právě v tomto městě. Nikdy jsem si k tomu nebyl schopen udělat čas navíc mě odrazovali od takového dobrodružství i nedosažitelné cenové relace takovéhoto výletu. A teď byla možnost se alespoň přičichnout, zkusit nakouknout, být chvilku ve stejném městě …. . No zbývalo jediné, vysvětlit nějak rodině, že za nimi na místo naší dovolené dorazím až po dvou dnech. Ženě jsem to vysvětlil a vzala to kupodivu s bohorovným klidem, asi už je chudák za ta léta zvyklá, že je u mě nejdřív práce a pak teprve rodina, volný čas a zábava. Ještě jsem musel vymyslet, jak si sebou nenápadně odvézt svojí latexovou výbavu – co kdybych se přeceť jen rozhoupal, tak abych nakonec nelitoval ! Moc času nezbývalo tak jsem to vyřešil hned následující den, kdy jsem si služebně naplánoval cestu okolo našeho domu, abych si v době kdy jsou všichni mimo, v klidu přebalil věci z tajného kufru do zavazadla cestovního a věci jsem si již nechal ve služebním voze. Následující dva dny do mého odjezdu utekly jak voda, jako vždy před delším volnem kdy si musím nadpracovat spoustu práce a skoro se nezastavím.

……………..

Cesta vlakem ubíhala poměrně svižně, po cestě mi myšlenky několikrát sklouzly k Natalii – pro nás fetišisty bohyni v tajemném světě gumy a latexu, který představoval mé druhé hříšné já. Často jsem snil o tom co všechno bych kdybych ………….. Poté co jsme minuli Berlín jsem si vzpomněl, že si musím vyštrachat instrukce k příjezdu do Hamburgu. V přiložených instrukcích stálo, že máme po vystoupení z vlaku na hlavním nádraží, najít hlavní příjezdovou halu a v ní hostesku s transparentem s názvem firmy organizujícící školení. Několikrát jsem si ještě stihnul přečíst pár německých slovíček, které jsem si sebou do vlaku připravil, protože moje němčina za posledních 15 let nepoužíváním upadla až k bodu mrazu. Ještě, že školení bude překládáno mimo jiné i do českého jazyka, protože jediný cizí jazyk, který ovládám jakš takš je Ruština. Náhle mě z mého „der… die … das“ vyrušilo hlášení v českém a hned i v německém a anglickém jazyce. „Za 5 min zastaví vlak ve stanici Hamburg – hlavní nádraží.“ Najít příjezdovou halu nebyl problém, avšak najít tu správnou hostesku s tím správným transparentem byl mnohem větší problém, bylo jich tam snad 20 a ty německé a anglické názvy mi splývaly v jeden. Ale nakonec jsem zaostřil na brunetku v kožené sukni s velmi sexy přiléhavou lesklou halenkou, která držela nad hlavou desku s tím správným nápisem. Vypadala spíše jako by měla shromažďovat lidi k odjezdu na erotický veletrh, ale tomu jsem nějak nevěnoval pozornost – obzvláště když mi kůže a lesklé materiály přijdou obzvláště rajcovní a rozhodně mi nevadí. Svojí lámanou němčinou jsme jí vysvětlil že přijíždím z Česka a jedu na školení ….. . Mile se usmála, pozdravila a a poprosila mě, ať jí následuji. Zavedla mě postranní chodbou vedoucí z příjezdové haly do salónku kde mě posadila a vysvětlila mi, že zde mám chvíli počkat na další účastníky z příštího vlaku, se kterými pak mikrobusem odjedeme na místo ubytování. Ulevil jsem si, že jsem německé hostesce kupodivu docela dobře rozuměl a zatím co jsem si v automatu na kafe namačkal požadovaný nápoj a v duchu se poplácával po zádech za svojí znalost němčiny, uslyšel jsem cvaknutí zámku. Okamžitě jsem šel vyzkoušet, jestli někdo nezamknul - bylo tomu tak. Hned jsem přistoupil i k dalším dveřím z místnosti, ale ty zamčeny pravděpodobně už při mém příchodu. Zkusil jsem prozkoumat i možnost úniku oknem, ale před okny byly mříže navíc to bylo v 1.patře. Nezbývalo než se uklidnit a čekat co bude, dříve nebo později hosteska musí přijít s dalším účastníkem školení. Sedl jsem si, trochu se uklidnil, že nějaká uklízečka zamknula jen omylem a postupně dopíjel kávu z automatu, když tu náhle zašramotil zámek v druhých dveřích. Během mžiku se ve mně mísili pocity neuvěřitelného strachu a zároveň vzrušení, které se ještě umocnili záhy - tedy po otevření dveří.

Do místnosti vstoupily hned tři nádherně a dokonale sexy pogumované postavy. Převážně černý latex jim zakrýval každičkou píď jejich úžasně tvarovaných ženských těl a mě začalo docházet, že se školením to asi nebude úplně tak jak se ještě před pár minutami zdálo. „Bohu dík …!“ – mě napadlo v první chvíli, pak mě ale hned napadlo – „no to se ještě uvidí, jestli nezměním brzy názor ?“. Mé lehké letní kalhoty se mi okamžitě naplnily a odhalili mé vzrušení. V jediné postavě, která byla díky transparentí masce k rozeznání, jsem poznal Natalii. Druhé dvě gumové krásky k rozeznání nebyli, měli na sobě černé latexové kukly s perforovanými ústy, nosními dírkami, zatmavenými očnicemi a koženými copy, které vycházely z temene hlavy. Natalia cosi pokynula na své dvě pomocnice a začala mi něco německy přísným tónem vysvětlovat. Z jejího monologu, tedy možná spíše z jejího tónu jsem rychle pochopil, že na moje případné dotazy už asi vůbec nedojde. Stihnul jsem během její řeči zamumlat jen něco jako „Guten tag madam“. Při pokusu o další mluvení jsem dostal menší počastování bičíkem do koulí a Natalia mi zdviženým ukazováčkem naznačila, že mám být ticho a jen poslouchat! Po úderu do mého mužství jsem na chvíli přestal vnímat a už mě ani nenapadalo se pokoušet ještě něco říci. Proto jsem se teď začal více soustředit na to co mi madam Natalia vlastně říká. Bylo to něco ve smyslu, od teď budeš mluvit jen když ti to dovolím, od teď budeš dělat jen to co ti dovolím, od teď se uděláš jen když budu já chtít a mezi tím řekla asi 20-krát něco ve smyslu jinak budeš trestán, budeš trestán, trestán…

Právě nyní pominula bolest mých varlat a tak jsem se zrovna nadechoval, že navzdory zákazu bych se přeceť jen alespoň na něco zeptal, ale to už jsem nestihnul. Obě komtesy, které mezi tím co jsem se soustředil na svůj nadmíru submisivně vedený dialog s Natálií mě totiž obešly a ve vteřině mi nasadili roubík, který okamžitě pevně utáhly. Místo jakéhokoli dotazu už jsem jen zamumlal. Začal jsem zvedat ruce, abych si roubík sundal, ale to už jsem zase jen úpěl bolestí z druhého švihu mezi nohy a ruce se logicky reflexivně přesunuly, zase dolů. V duchu jsem si řekl, „tak dobře, přece víš jak to chodí, četl jsi spousty takových povídek“ – jen že, jsem si vždy myslel, že takto drsně to probíhá jen v povídkách tedy ryze teoreticky aby to mělo grády, a že v reálu je to jiné – prostě takový čajíček. Teď to ale byla poněkud hodně hmatatelná realita. Zatím co jsem přemítal jestli tohle je to po čem jsem celá ta léta snil, tak mi komtesy nasadily na ruce pouta hned potom mi narazily na hlavu latexovou kuklu s jakýmsi respirátorem. Popravdě jsem se už raději ani nebránil, měl jsem najednou pocit, že to nemá cenu. Ocitl jsem se zcela ve tmě, jen jsem si stihnul říci, že to bude kukla z neuvěřitelně silného latexu, když přes ní nejde vůbec žádné světlo. V tu chvíli jsem pochopil, že kukla je dvojitá – tedy nafukovací.

Během chvíle jsem byl odříznut od okolního světa. Madam stále něco říkala, ale já jsem jí díky nafukování masky slyšel čím dál hůře, až jsem nakonec přestal rozumět úplně co vůbec říká. Mozek mi pracoval na nejvyšší otáčky. Začal jsem přemítat, kdy a kde …. a co jsem napsal - co bych chtěl někdy zažít, nebo kdy jsem o tom někomu vyprávěl a na co na všechno jsem při tom myslel ? Mohl se někdo dostat k mým nejperverznějším představám, které jsem si strážil ukryty hluboko pod několika hesly ve svém PC ? To všechno byly otázky, na které jsem najednou nedokázal odpovědět a přitom bych tak rád, abych se alespoň trochu připravil na to, co mě čeká – marně. Zatím co jsem přemítal co se mnou bude oblékly mi komtesy jakýsi pravděpodobně latexový plášť. Následně mi nasadili obojek a na něj asi nacvakli vodítko. Hned po té jsem byl tažen směrem ke dveřím, ze kterých před pár minutami všechny tři dámy přišly. Šli jsme poměrně dlouho, neslyšel jsem takřka nic, nastoupili do výtahu a sjeli do garáží. Tam mě po pár krocích komtesy nastrkali do auta na prostřední sedačku a obě si sedly vedle mě – každá z jedné strany. Na chvíli jsem zbystřil a slyšel jsem, jak madam oběma komtesám uděluje nějaké instrukce. Poté se auto poměrně rychle rozjelo, snažil jsem se jaksi orientovat, ale kdo někdy zažil podobnou situaci mi dá za pravdu, že to bylo v podstatě nemožné.

Jediné co jsem nakonec během jízdy vnímal, byl běžící čas a můj dech, který byl přes vestavěný respirátor usilovný a bylo v něm rozpoznatelné stále ještě velké rozrušení. Když jsem na chvíli přestal dýchat slyšel jsem jak se komtesy baví, nerozuměl jsem jim takřka nic, ale bylo poznat, že se bez madam baví mnohem uvolněněji a přišlo mi, že hlavně na můj účet. Jeli jsme nejméně půl hodiny, z čehož jsem usoudil, že už taky klidně můžeme být mimo Hamburg. Místo transportu mi mělo být pravděpodobně utajeno, tak jsem to přijal jako fakt a přestal se snažit něco zjistit. Právě když jsem se začal jaksi smiřovat se svou situací auto poměrně výrazně zpomalilo z čehož jsem usoudil, že se asi blížíme cíli. Po několika minutách auto zastavilo. Moje koordinace utrpěla vinou masky již značné šrámy a tak měli obě komtesy plné ruce práce aby mě vůbec postavili na nohy a odvedli do domu. Po chvíli mne dámy zastavili, sundali mi plášť a něco mě začalo táhnout za hlavu – tedy lépe řečeno za nafukovací kuklu - ke stropu. Podle cvaknutí, které tomu předcházelo, a šramocení řetízků jsem usoudil, že maska je kromě jiných vychytávek vybavena očkem, za které jsem byl nyní připoután k jakémusi mechanismu nad sebou. Komtesy, které jsem nyní slyšel díky drobnému uvadnutí tlaku v masce o něco lépe, se evidentně stále dobře bavily na můj účet. Po uvolnění pout mě celého vysvlékly a podrobily očistné koupeli. Místo sprchy používali asi tlakový čistič na auta ( u nás lidově zvaný karcher ) podle pichlavého tlaku na celé mé skrápěné tělo. Ještě že voda byla alespoň příjemně vlažná. Pak přišlo mydlení, to byla po dlouhé době od mého překvapení na nádraží velmi příjemná chvíle. Obě komtesy mě všema čtyřma rukama mydlili stále dokola a ke své i k mojí potěše se nejvíce věnovali penisu a zadečku. Až jsem jim tu práci najednou trochu zkazil, tak museli v této oblasti začít tak trochu od začátku, ale to mi vůbec nevadilo, čtvery ženské ruce v latexu na mém těle, to byla taková slast, že jsem úplně přestal myslet na to v jaké jsem situaci a co mě asi čeká. Komtesky mezi sebou prohodili něco ve smyslu, ten má ale štěstí že to co udělal před chvílí neviděla madam. Popravdě teď jsem se zase trochu začal zabývat myšlenkou, jak proboha dokážu ovládat svůj orgasmus – nikdy jsem nic takového dělat nemusel, tak jak to mám dokázat nyní s takovou smyslovou podporou. Komtesy mě opět řádně potřeli šampónem a pak mě znovu spláchli, tentokrát bohužel úplně studenou vodou, která však díky velkému tlaku, jako by spíše pálila a bodala. Snažili se mi takovým jakoby soucitným tónem vysvětlit, že je ta voda studená pro moje dobro abych se v tolika vrstvách latexu nezpotil hned na začátku. Jak to myslí, já jsem na sobě nikdy neměl víc než jednu vrstvu a i tak jsem se potil jako dveře od chlíva. Zatím co jsem zase začal přemýšlet co mě asi čeká, komtesy mě otřeli a začali mě celého natírat silikonovým olejem, cítil jsem jeho příjemnou vůni i přes respirátor své dvojité gumové hlavy.

2014-02-12 14:58:01

LATEX STORRY část 1b

Cvakli dveře a podle toho, že se obě komtesy začali chovat opět velmi poslušně, jsem pochopil, že pravděpodobně vstoupila madam. Sakra a oni mi zrovna mastí olejem jedna koule a penis a druhá zadek a to i zevnitř! No hrůza, kdo to má vydržet …to mi dělají naschvál ... , ale nakonec jsem byl sám mile překvapen, že jsem to dokázal udržet. Nátalia něco přísně poručila komtesám, které se mi okamžitě přestali věnovat. V následujících minutách jsem slyšel jen jakési šramocení ramínek, skříněk, poliček, gumy a do toho spoustu příkazů madam Natálie. Natálie svůj monolog zakončila příkazem, že mě mají nechat podepsat jakýsi papír a pak sebou mají pořádně hodit, ať jsem připravený nejpozději za dvě hodiny a ať se za mě madam ve městě nemusí stydět. Co že, za dvě hodiny, dvě hodiny jsem byl v latexu jen jednou a oni mě chtějí do latexu jen strojit dvě hodiny a pak půjdeme někam na veřejnost? No …. ne že by ve mně nedřímal jakýsi skrytý latexový exhibicionista! Polila mě horkost a vůbec nepomohlo, že jsem byl před chvílí osprchován studenou vodou a stál jsem nahatý v místnosti, kde bylo tak 17°C. Opět cvakli dveře a já čekal, že se komtesy začnou opět rozšafně bavit, ale nebylo tomu tak. Z následujících chvil jsem pochopil, že berou úkol madam s časovým omezením velmi vážně a nechtějí při mé přípravě promarnit už ani minutu. Rychle namastili olejem zbytek mého těla. Pak jsem cítil jak polevil tlak, který mě táhnul ke stropu a v zápětí se začal vypouštět i zbytek vzduchu v masce a masku mi sundali. Následovalo uvolnění roubíku. Z počátku jsem vůbec nic neviděl, trvalo snad dvě minuty něž jsem začal zase pořádně ostřit a oči začali propátrávat situaci. Ústa mě bolela až hrůza – divné že si to člověk uvědomí až teď. Znovu jsem si uvědomil, že se mi z toho všeho pěkně motá hlava. Komtesy s tím asi počítali a tak mě obě odvedli opodál ke stolu s židlí. Nejprve mi přistrčili lavor s teplou vodou a mýdlem abych si umyl obličej a pak mi řekli, že se mám rychle pořádně najíst a napít, protože pak to asi zase dlouho nepůjde. U toho si mám prý přečíst a podepsat papír, který přede mě položili. Sedl jsem tedy ke stolu a začal jíst a pít. Byly to samé energetické tyčinky, to mi nevadilo, ale zase jsem se opotil při pomyšlení, jak dlouho pak asi nebudu podle nich jíst – když do mě cpou energetické tyčinky. Najedl a napil jsem se snad během pěti minut, při tom mi oči stále tikali na krásná pogumovaná těla komtes – tomu jsem prostě nedokázal vzdorovat a odolávat. Vzhledem k neuvěřitelnému množství věcí připravených na stolech, jsem usoudil, že to nejsou věci jen pro mě, ale že komtesy musí za ony dvě hodiny ustrojit i někoho dalšího - možná sebe …… jak se během následujících dvou hodin ukázalo, tato moje dedukce byla chybná – všechny připravené věci byly připraveny pro moji nicotnou maličkost i když některé jen jako alternativa při nesprávné velikosti. Po té co jsem dokončil své rychlé občerstvení, přistrčili přede mě komtesy jakýsi formulář, kde jsem se měl ve spodní části po přečtení upsat madam do služby na časově omezenou dobu. Nepodařilo se mi přeložit každé slovo, ale celkový význam textu jsem snad pochopil. Dá se to shrnout v postatě pár slovy. Ty jsi otrok a nesmíš vůbec nic. Já jsem madam a toto jsou komtesy a ty můžou všechno. Bylo to tam sice sepsáno podrobněji, ale význam byl stejný. Ale velmi mě zaujala část kde se psalo, že pokud vydržím u madam ve službě celých pět dní „COŽE 5 dní – já měl jet za čtyři domů“ tak nebude účtovat za vykonané služby ani jediné euro. Popravdě mě do této chvíle ani nenapadlo myslet na nějaké placení – vždyť mě unesli – já si nic neobjednal! Napadla mě opět chvilková myšlenka na útěk, ale jedna z komtes okamžitě přiblížila bičík k mému rozkroku a dala mi najevo ať na to ani nepomyslím. Tak jsem se alespoň zeptal trhanou němčinou „ Směl bych se na něco zeptat ?“. Komtesy kupodivu souhlasili. „Co se stane když nepodepíšu“. V tuto chvíli by jsi milý otroku byl propuštěn ze služby a pokud můžeš zde na místě zaplatit 1850,- Euro, tak dostaneš ve vedlejší místnosti své věci a můžeš odcestovat – kam pánovi libo, třeba i domů. Co že 1850,- Euro – já jsem si přece nic neobjednal, ale v tu chvíli mě napadalo, že já sice ne, ale někdo z mého blízkého okolí asi ano. Najednou mi došlo, že ani nemám na výběr – u sebe jsem totiž neměl v hotovosti ani 300 Euro a na účtu by možná při úplném vybílení bylo tak dalších 400 Euro. A navíc, jsem po tom přece vždycky snil a teď to můžu mít vlastně zadarmo když to vydržím a přežiju ! ! ! Tak jsem dokument o své službě u madam nakonec rozechvělou rukou podepsal.

Hned potom mě komtesy dovedli na malý koberec poblíž stolů s připravenými věcmi. Začal jsem rychle věci propátrávat abych přišel na to co je asi pro mě. Ať jsem hleděl jak jsem hleděl nemohl jsem přijít na to co by mohlo být právě pro mě, každopádně to ale vypadalo, že si za pár hodin začnu plnit jedno ze svých dalších tajných přání a totiž – úplnou latexovou feminizaci. Na komtesách bylo vidět, že se strojením otroků do latexu nemají vůbec žádné problémy. Obě dámy měli při sobě stejný bičík jakým mě hned na uvítanou počastovala madam. Najednou jsem měl zase chvíli pocit, že se mi moje role docela líbí a rozhodl jsem se, že se podrobím věcem příštím a roli otroka se co jen to půjde přizpůsobím. Nejprve na mě komtesy navlékli černou kombinézu s prstovými ponožkami, bez rukavic a připojené kukly. Počertech jsem si musel přiznat, že ani moje vlastní kombinézy dělané na zakázku mi nikdy tak dobře nesedli. Kombinéza měla rozkrok otevřený. Komtesky latex velmi pečlivě vyhladily, aby nebyl nikde žádný faldík a tentokrát se snažili aby se raději nedotýkali mého mužství, abych jim nekomplikoval a časově neprotahoval strojení. Nyní vzali do ruky cosi co vypadalo jako jakési body, které mělo rozdílné toušťky latexu a mělo přetvarovat mé mužské torzo v ženské. Body bylo jakoby dvojité s tím, že některé partie, ve kterých se zásadně liší mužské a ženské tělo byly vyplněny nějakou hmotou, která držela tvar ale zároveň byla velmi velmi pružná – možná silikon nebo něco takového. O ničem takové jsem ani nikdy neslyšel, že by se to dalo někde koupit. Natáhli my body na nohy a jak se blížili k rozkroku, tak museli výrazně zpomalit svoji práci a usadit spoustu vychytávek, přesně na svá místa. Jedna z komtes použila velké množství lubrikačního oleje nejen na podivně tvarované didlo, které navíc mělo uprostřed trubičku, ale i na promazání mého zadečku. Zdálo se mi, že kdyby měla o trochu delší prsty tak je ucítím v krku. Evidentně se snažila můj svěrač připravit na to co následovalo ve chvíli další. Zaúpěl jsem bolestí jak do mě didlo vjelo a začalo tlačit na moje nešťastné hemoroidy. Teprve teď jsem ale pochopil podivný tvar didla, vklouzlo do mě, jako by bylo podle mých útrob odlito a zapůsobilo tak jako by na body působila gravitační síla se středem někde uprostřed mého trupu. Po chvíli bolest ustoupila a dostavil se poměrně příjemný těžko popsatelný pocit, zvláště když druhá komteska ještě několikrát přejela moji zadní část rozkroku, aby zjistila, jestli nám zvenčí nevzniká nějaký hrbolek či faldík. Následovalo něco co ani neumím pořádně popsat. Obě komtesy měli plné ruce práce, aby moje varlata a penis nastrkali přesně do před-připravených vnitřních prostor, tohoto feminizačního body. Svojí lámanou němčinou jsem se rychle zeptal „Jak budu chodit na záchod, nebo když ….“. Svůj dotaz jsem již nestihnul doříct. Hned jsem pochopil, že mluvit nemám ani na komtesy, jedna z nich mi totiž, ještě než jsem domluvil, jen tak cvrnkla do varlat jako do kuličky – když už je měla v ruce. Zaúpěl jsem bolestí a ještě než jsem se vzpamatoval, tak mi do pusy druhá vrátila roubík. S penisem naštěstí neměli příliš práce, jednak byl už povadlý a pak také mé mužství nepatří zrovna k nadprůměru. Však jsem také porozuměl poznámce s uchytnutím mezi oběma komtesami, která se toho týkala. Právě v tuto chvíli moje mužství / ne-mužství stejně zmizelo pod poměrně pěknou vrstvou latexu po pár dalších svižných pracovních krocích mi už komtesy začali stahovat záda tohoto body, které v sobě evidentně mělo i jakýsi vestavěný korzet. Ve chvíli kdy se celý korzet jaksi dotvaroval, bylo na něm utaženo vše co se dalo a uvěznil vše co v něm bylo skryto jsem opět ucítil příjemný pocit velkého vzrušení, které se pokoušelo částečně projevit i tam dole, ale zjistil jsem, že to už zdaleka nebude tak jednoduché. Vzhledem k tomu že většina stěn místnosti byla obložena zrcadly, mohl jsem průběžně sledovat svojí proměnu a i když komtesy se svou prací ještě nebyli zdaleka hotové, tak od krku dolů by ve mně těžko někdo poznal muže. Transformační body, které končilo až nad koleny mi totiž vytvarovalo celkem zdařile i moje jinak sportovně vypracovaná stehna. Nyní přišel na řadu celotělový catsuit s připojenými rukavicemi, prstovými ponožkami i kuklou, který měl otvor pro celý obličej. Catsuit byl zajímavý tím, že jako z latexu vypadal jen zevnitř, zvenku se podobal dost neuvěřitelně lidské – tedy v tomto případě dámské pokožce, včetně všech jejích prvků, které k tomu patří. Catsuit opět velmi pečlivě z vnitřní strany namastili silikonovým olejem, takže šel komtesám obléknout velmi snadno. Větší práci si komtesy dali jen s dokonalým umístěním catsuitu v místech umělé vagíny a pečlivě též rovnaly všechny prstíky. Poté ještě opět velmi pečlivě vyhladili faldíky a měli před sebou kromě hlavy snad i dokonalejší ženu než byli ony sami a to byly opravdu sexy tvarované kočky.

2014-02-12 14:58:35

LATEX STORRY část 1c

Další části oblečení byly víceméně standardní. Tedy myšleno standardní pro ženu, která miluje latex. Dostal jsem podvazkový pás, punčošky a podprsenku. Vše bylo vyvedeno ve vzhledu krajky s černými lemy – to se mi moc nelíbilo, protože krajky nikdy nebyly moje gusto. Následně mi začali komtesy oblékat dámské baletky. Hned jak se o to začali pokoušet jsem tušil, že tohle nepůjde, přesto jsem se snažil být nápomocen jak jen to šlo, ale po uzavření zipů na obou botách se mé tělo hodilo do takového esíčka, že jsem to neustál a hned jsem skončil na zemi. Komtesy se mě ani nepokoušeli postavit, boty sundali a sáhli po kozačkách, které měli sice podpatek vysoký, ale takový, na kterém vidím běžně ženské pohlaví se normálně pohybovat. I v těchto botách jsem měl co dělat stát. Popravdě jsem nikdy neměl k dispozici kozačky takovéto velikosti, abych něco takového vyzkoušel. Opět mě zkusili postavit. Trochu jsem vrávoral, ale podívali se na sebe a kývly, že to půjde. No já jsem si to teda nemyslel a tak jsem cosi zamumlal do roubíku, ale jedna z komtes přistoupila k jakémusi ovladači a zmáčkla nejprve jedno a pak druhé tlačítko. Pochopil jsem, že korzetové body, které uvěznilo mé kulky a penis mělo zabudované elektrody. Ouvej, byla to bolest, kterou jsem ještě nezažil, napadlo mě, že elektro-sex jsem rozhodně nevyhledával – a také jsem to nikdy nikde napsal - kurňa. Rázem jsem měl pocit, že už na těch šílených botách chodit umím, protože když jsem sebou neseknul při těch výbojích, tak teď už snad zvládnu vše. Následně mi jedna z komtes nacpala do mého gumového zadku něco jako zátku, kterou ještě jaksi zabezpečila jakýmsi mechanismem a pak řekla druhé komtese posměvačně něco ve smyslu „ Aby nám subinka někde něco nezašpinila“. Pak připojili k vývodu z bodyčka v místech penisu jakousi hadičku s vakem na moč, který poté připevnili k mému stehnu. To mi bylo krajně nepříjemné, už proto, že jsem si přitom uvědomil, že rozhodně nemají v plánu mě z této feminizačně bondážní uniformy jen tak brzy vysvobodit. Nyní obě komtesy poodešli trochu dále aby si své dílo prohledli. S pocitem sebeuspokojení se na sebe podívali a začali debatovat o dalším postupu oblékání. Chvíli se přeli, které šaty pro mojí maličkost zvolí. Nakonec se shodli na červených latexových šatech s kontrastními prvky z černého latexu s anglickým nápisem děvka. Co mě na nich zarazilo nejvíce, že mi přišli velikostí tak na dámské M-ko a já jsem bez již nevléknutých vrstev latexu poctivé mužské XL. Nicméně komtesám na tom nic divného nepřišlo a šaty na mě doslova narvaly. Měl jsem pocit, že mě šaty stáhly ještě více než korzetové body a musel jsem chvíli ladit nový způsob dýchání, abych neměl pocit, že se dusím. Jedna z komtes, která mi právě navlékala delší černé rukavice, upozornila druhou na kvačící čas a připomněla, že mají už jen asi 20 minut aby mojí přeměnu dokončili. Poté mi sundala roubík. Druhá mezitím vzala do ruky již na první pohled dokonalou feminizační masku – chcete-li kuklu. Kuklu jsem až do této chvíle viděl pouze zvenčí, ale byla dokonalá, kdyby měla oči měl jsem pocit, že ze stolu kouká ženská hlava krásné černovlásky. Ale to hlavní překvapení mě teprve čekalo. Komtesa rozhrnula tmavé vlasy a rozepnula zadní zip. Z útrob masky která se blížila k mému obličeji na mě koukalo cosi neforemného. Vzápětí mi začal tuhnout úsměv. Komtesa strčila prsty do úst masky a pak mi i s ní zajela do mé ústní dutiny, začal jsem se dávit, protože to tedy byla fakt síla. Maska, jak jsem záhy pochopil, měla vytvarované zuby, které postupně nasadila na horní a pak spodní dáseň. Jazyky mi do gumového jazyku vklouznul tak nějak sám jak mi komtesa vrazila prsty s maskou do pusy, ale co bylo nejhorší byl zbytek ústní dutiny, který sahal snad až k ústé do krku, kde byl konečně průduch. V prvních vteřinách jsem byl přesvědčený, že se z toho musím zákonitě pozvracet nebo udusit, ale komtesy mě začali ujišťovat, ať pořádně dýchám, že si na to zvyknu a neváhali a rychle nasadily zbytek obličejové části a usadily do pozice očnicové oblouky a víčka. Poté převlékli gumové uši přes ty moje plachťáky – mimochodem, těm se tam teda do toho malého prostoru moc nechtělo – a nakonec obě zabrali a zapnuli zadní zip skrytý ve vestavěných vlasech. Já se stále ještě zabýval především tím, jestli to ustojím, nebo vyvrhnu obsah nedávno pozřené energie. Komtesy viděli, že mám stále problémy si zvyknout a tak mi podali sklenici vody, ať se napiji, že to pomůže. Bylo velmi zvláštní pít tekutinu, která zcela míjela moje chuťové pohárky – kdybych pil něco šíleného asi byt to teď nevěděl. Měli pravdu, opravdu se mi potom výrazně ulevilo - konečně. Teprve v tuto chvíli jsem byl opět schopen vnímat něco jiného než boj o holý život a tak jsem otevřel svá nově pogumovaná víčka a zaostřil na zrcadlo. Stála přede mnou dokonalá gumová sexbomba. Během vteřiny jsem se vzrušil tak jako nikdy před tím a to jednak vlivem dokonalého pogumování nejen celičkého povrchu těla ale také jsem byl vzrušený sám ze sebe, tedy z té gumové krásky, na kterou jsem právě zíral do zrcadla. Zvláštní – moc zvláštní až šílený pocit – být vzrušený sám ze sebe. Orgasmus na sebe nenechal dlouho čekat – od doby co jsem otevřel své dámské oči s dlouhými řasami neuplynulo totiž snad víc jak pět vteřin. Komtesy vytušili z mého zavlnění, co se stalo a ihned mi nahlédli pod krátkou sukénku minišatů, aby zkontrolovali obsah vyměšovacího vaku. Jedna z komtes okamžitě vzala ovladač a já jsem zaúpěl bolestí, dostal jsem ránu do varlat a druhou a třetí. Druhá komtesa mezitím co rychle odpojila hadičku a váček a rychle jej šla vypláchnout, osušit a opět usadit na místo. Komtesy se mezi tím bavili, že to budu mít se svou neschopností ovládat své vyměšování s madam asi velmi těžké. Zbývalo jediné, komtesy mi upravili můj umělý účes na což použili i trochu gelu, ještě trošičku poopravili levé víčko, přicvakli obojek s vodítkem a spokojeně prohlásili FERTIG.

Komtesy se podívaly na hodiny – zbyly pouhé čtyři minuty – bylo to jen tak tak. „Za chvíli si pro tebe přijde madam a od teď jsi její dámská děvka pro všechno co si jen madam bude přát.“ řekla směrem ke mně jedna z komtes. Aha řekl jsem si od teď mám i nové jméno – a to „děvka“, no vždyť to mám vlastně i napsané na svých dámských latexových mini-šatech přes svoje nové umělé kozy. Právě když velká ručička dopadla na celou hodinu cvakly dveře a madam Natalia se strojovou přesností vstoupila do místnosti…

Konec první části…


Odpovědět

1  2  3