Fórum - Téma


Vystavy


Fórum Svazování, znehybnění ~ Bondage Vystavy



2013-02-24 23:31:28

Ahoj, zajimavy odkaz asi z nejake vystavy:

Be shrink

Ars Electronica Festival 2009: Shrink Performance @ Brucknerhaus

Shrink

Artist: Lawrence Malstaf

Performance in which several persons are vacuum- packed between clear-transparent PVC.

Additional Performers:

Amel Andessner

Elisa Andessner

Nora Riedl

Wolfgang Tragseiler

Camera: Martina Wagner

Editing: Ramsy Gsenger

Music: Mes

2013-02-24 23:54:39

zajímavé

2013-02-26 11:20:27

Tohle by nebyla špatná dekorace na srazu

2013-02-26 15:28:35

Přimlouval bych se. Okrasné předměty jsou velmi důležité pro rozvíjení osobního vkusu a dovedou zútulnit a zpříjemnit byt i prostředí, kde se pohybují a žijí lidé. Vytvářejí příjemné mikroklima a mohou být velmi elegantní pro reprezentaci a celkově zvýšit estetickou hodnotu interiéru a prestiž pořádané akce... Rozhodně bych se chtěl přimluvit, abychom to koupili...

2013-02-26 15:43:01

Myslím ale, že pro zvýšení účinku by měl být uvězněný hmyz ještě vybaven fixačními křídly... Toho pohybu mi tam přijde nějak moc...

2013-02-28 00:52:48

Jen mi nejde na rozum, jak tou kroucenou trubkou, která jim odsávala vzduch, zároveň i dýchali

2013-02-28 01:29:37

Mně přijde, že tam ty hadice mají dvě - jedna vysává a druhá dodává čerstvý vzduch. Volbou průměrů hadic půjde vyladit správná míra podtlaku, aby si tam mohli udržovat prostor na pohyb a dýchání, ale ve větší vzdálenosti od konců hadic to zůstává pevně přicucnuté. Jen mi trochu vrtá v hlavě, jestli dýchání v podtlaku není nebezpečné - je to trochu podobné podmínkám vzniku dekompresní nemoci u potápěčů.

2013-02-28 09:58:54

http://www.polagraph.cz/2...possible-is-possible.html

2013-02-28 13:50:51

Přišlo by mi možná lepší dýchat s nějakou maskou, samostatně vyvedenou...

2013-02-28 16:02:33

> Jen mi trochu vrtá v hlavě, jestli dýchání v podtlaku není nebezpečné - je to trochu podobné podmínkám vzniku dekompresní nemoci u potápěčů.

Dýchání v podtlaku může být problém kvůli parciálnímu tlaku kyslíku, normální atmosféra má parciál O2 0,21 baru (protože je 21% kyslíku v atmosféře a ta má normální tlak 1 bar). Pokud se dobře pamatuju, tak pod 0,16 baru parciálního tlaku začíná problém s nedostatkem kyslíku.

Pro vznik dekompresní nemoci je nutný pobyt ve zvýšeném tlaku. Vyrobit si dekompresku po pobytu jenom v normálním tlaku snad ani nejde. I když... Nějaký dobrovolník?

2013-03-01 11:46:05

droptable: fyzikálně přechod z normálního tlaku do podtlaku je přesně ekvivalentní přechodu z přetlaku do normálního tlaku, otázkou je, zda je to ekvivalentní i fyziologicky, a zda rozdíl/podíl tlaků, potřebný na pevní přicucnutí těch fólií je dostatečně velký ke způsobení problémů. Spíš bych řekl, že ne, protože i kdyby šlo o třetinu atmosférického tlaku (což už je docela slušná síla), odpovídá to zhruba třem metrům hloubky vody. Na druhou stranu horolezci z pobytu v podobně sníženém tlaku mívají problémy, asi bych raději slyšel názor odborníka, než to rovnou takhle zkoušet.

2013-03-01 17:29:03

Mrkněte na toto video:

http://www.youtube.com/watch?v=OmeJlewaU7s

Ohledně té výstavy živočichů; myslím si, že po stranách obrazu jsou suché zipy a ty nedovolí k vzhledem k ploše obrazu úplné sevření, viz. celkem volný pohyb hmyzu v obraze. Tudíž není problém s dýcháním. Podle mého mezi fóliemi docela dost proudí vzduch a tak mohou bez větších problému dýchat.

Ohledně podtlaku, ten skutečný je silně nebezpečný, i minimální. Jak psal kolega, podíl kyslíku ve směsi ( myšleno vzduch) nesmí klesnout pod 0,016MPa, pak se dostavují příznaky hypoxie. Je to minimální tlak odpovídající nadmořské výšce v horách tak 3km. Výše dochází k otoku plic a dalším projevům. Kosmonauti mají v oblecích přetlak vůči okolnímu vakuu. Nemusí mít tlak v obleku 1 atm, ale stačí méně, dýchají směs vzduchu s přidaným kyslíkem na více než běžných 21% ( čistý kyslík je výbušný a nemá se rád s mastnotou). Na videu je krásně toto vidět i var vody při poklesu tlaku. Pro upřesnění; 2 jistící osoby při tomto pokusu nejsou v komoře s ním. Pak ano a dýchají maskou kyslík ve sníženém tlaku. Dále je tam simulace náhlé ztráty tlaku v kabině - tlak skoro nula.

Podlak v našem prostředí lze jen vyrobit pomocí vakuových pump. Jedině se nechat zavřít do komory a odsát část vzduchu viz video. Nebo cokoliv co má pevné stěny a nechá se tam vysát vzduch. S klesajícím tlakem se podle termodynamiky mění vlastnosti látek a dohází k varu kapalin a tedy i krve a tekutin v těle.

Velmi snadno se dá vytvořit podlak přechodem do vyššího tlaku, tedy pod vodu. Při sestupu potapěč do hloubky musí vyrovnávat tlak ve středouší, aby si nepoškodil bubínky v uchu. Tato problematika je dost rozsáhlá a nechci ji tady pitvat. Pokud má osoba na sobě plavky nebo mokrý neoprénový oblek tak do rozumné hloubky ( cca 20m) nic mimořádného nepociťuje. Možná rizika zde jsou, ale ty jsou z jiných důvodů. Nebezpečí z podtlaku přichází na řadu tehdy pokud se potápíte na nádech do hloubek, viz. tzv. freediving. Ale to také není náš případ.

Ale konečně nyní; pokud má potapěč na sobě suchý oblek ( to je ten co pod něj nenateče voda, osoba má na sobě teplé prádlo), bude sestupovat do hloubky a nebude přitom dofukovat oblek vzduchem či argonem, vznikne pod oblekem celkem slušný podlak.Ten způsobí omezení hybnosti končetin ( jako ve vackbedu) a hlavně silné podlitiny pod kůží. Krátkodobě co do snesitelnosti je to fajn zážitek.

Pak jsou zde experimenty typu silný igelitový pytel a vysátí vzduchu. Pokud je vysavač dobrý, silný a igelit je pevně utěsněný, věřte, že se nenadechnete ani trochu. Je to nemožné neb tam žádný vzduch není a ani plicní svaly nejsou schopné tento podlak překonat. Při freedivingu se v hloubce plní plíce tekutinou a to způsobí nemožnost dát nadýchnout potapěči na nádech v případě komplikací již v hloubce. Další nebezpečí bývalo při historickém potápění v těžkých skafandrech. Pokud se přetrhla hadice a helma neměla zpětný ventil, tak byl potapěč přímo vlisován do helmy vlivem podtlaku - aktualní tlak v hloubce - tlak v místě porušení hadice.

2013-03-01 17:42:46

Jo, bezvadně řečeno - fyziologicky právě jsme stavěni na 1bar a méně podle nadmořské výšky, s tím si asi tělo umí poradit líp než s přetlakem.

Kdyžtak o tom ještě můžem zateoretizovat přes vzkazy, tady je to trochu off topic...

2013-03-02 02:32:28

Rubby: mimochodem, pěkné videjko pro toho, co tu sbírá výbojky...

2013-03-02 09:40:06

droptable: myslím, že tato debata zde není off-topic, protože je velmi pravděpodobné, že to někteří čtenáři opravdu budou zkoušet

Ohledně Rubbyho příspěvku, vůbec nepochybuji, že tomu rozumí, ale některé formulace jsou technicky nepřesné, bylo by třeba lépe definovat pojmy (např. ten efekt "imobilizace" vnějším tlakem není způsoben tím, že by uvnitř byl "podtlak", ale efektem vyrovnávání tlaku, když uvnitř obleku není plyn, který by mohl být vnějším tlakem stlačen, dojde na stlačování těla). Každopádně nejdůležitejší (pro potenciální experimentátory) je závěr, nakolik je podtlak z vysavače nebezpečný - dlouhodobě nepochybně ano, ale kde je rozumná hranice? Sekundy? Minuty? Hodiny? Jaké snížení tlaku takový vysavač zvládne?

2013-03-02 10:56:54

Děkuji za připomínku, doplním myšlenku. Pod suchým oblekem jsem oblečen do teplého prádla. Stav tlaků je tento: např. v hloubce 10 m působí na tělo tlak okolní vody 2 atm. Vzduch pod oblekem zmenší svůj objem na polovinu - za předpokladu má-li kam. Objem prádla vs. volný objem vzduchu. Pak dojde ke stlačování prádla na tělo. Na tělo působí stale jen 2 atm. Svírající efekt je jen díky prádlu. A pocit znehybnění je právě tím, že neopren přisátý na tělo fixuje klouby a pak je těžké s nima hýbat.

Na myšlenku " efektem vyrovnávání tlaku, když uvnitř obleku není plyn, který by mohl být vnějším tlakem stlačen, dojde na stlačování těla " je můj názor tento: k zásadnímu stlačování těla nedojde, protože na tělo působí stále stejný tlak 2 atm. Tady má velký význam pružnost materiálu. Pevná komora je něco jiného než-li třeba igelit, neopren, latex. Použití těchto materálů nevytváří fyzicky podtlak na tělo, ale jen v té malé mezivrstvě ve vztahu k vnějšímu okolí. Fixace je pocitově k rámu. Na tělo působí stále jen 1 atm. Pokud by měl být opravdu podtlak na tělo ve vackbedu, kdy dýcháte volně tak by jste se neměli tereticky ani nadechnout. Rozdíl tlaku na hrudník a ústa by nebyl být větší než 0,006Mpa ( asi 60cm vody), to už plicní svaly nezvládnou. Zde ještě znovu zdůrazním nebezpečí pobytu v igelitovém pytli při současném vysávání vzduchu. Na tělo působí stále 1 atm ale tlak vzduchu uvnitř a tedy i v plicích klesá. Zde je velké nebezpečí otoku plic z podtlaku a poškození plicních sklípků. Já mám vyzkoušeno co člověk snese na jeden nádech a pak se musí pytel otevřít. Za asi těch 30 sekund se nic nestane. Více čas prodlužovat nedoporučuji.

V komoře při změně okolního tlaku také nedochází ke stlačení těla, tělo je z velké části z kapaliny a ta je nestlačitelná. Jen na tělní dutiny, které obsahují vzduch, působí tlakové změny při zvýšení tlaku a těm se musí člověk přizpůsobit vyrovnáním tlaku ve středouší. Pobyt v nízkém tlaku, kdy klesá % O2 nebo opačně ve vysokém tlaku kdy stoupá %O2, N2, je nebezpečný a testy se provádí na speciálních pracovištích za dohledu lékaře a školeného personálu. Na netu jsou videa testovaných pilotů letadel a jejich reakce na pokles %O2 :

http://www.youtube.com/wa...sl4ERcpy7vBulTt0A&index=6

2013-03-02 10:59:52

Moooc pěkný obleček

teda i ten předchozí

2013-03-02 11:42:05

NJN... poslintaný zase monitor.......

2013-03-02 11:47:06

Rubby: Opravdu zajímavé videjko (teď to druhé)...


Odpovědět