Poradna - Závislosti

Prosím poraďte mi ...

Dobrý den,žiji 10 let s mužem se silnou zálibou v dešti, pláštěnkách, bundách, latexu ... Půl roku jsme manželé, je nám 36 a 37, máme spolu 4 děti. O jeho "úchylce" vím od počátku našeho vztahu. Zpočátku mi nevadilo toto zpestření našeho sex. života.

V posledních letech mám ale problémy tyto jeho potřeby ustát. Přispěla k tomu i má osmiletá mateřská dovolená a odstěhování se z Prahy na venkov. Chtěl velkou, soukromou zahradu, což jsme v Praze neměli. Jenomže tady jsem téměř denně svědkem jeho sebeukájení (buď v dešti, nebo pod zahradní hadicí, když nejsou deštivé dny - často ráno vstane dřív a spojí tento svůj ranní rituál s venčením našeho psa). Několikrát za týden vypije večer láhev vína a pokud by mohl, seděl mi pod hadicí celý večer.

Střídají se hezké dny, kdy se i denně milujeme (on je ale pokaždé v bundě nebo pláštěnce, mě též obléká), s dny smutnými, kdy spolu nemluvíme - te´d naposledy: leželi jsme o Vánocích u filmu, já byla oblečená v bundě a šusťákových kalhotách (na jeho přání, chtěla jsem mu udělat radost) a on mi pořád hladil a říkal, jak moc mi to sluší. Najednou jsem mu řekla, že kdybych měla na sobě něco jiného, nebyl by takhle mazlivý. Urazil se..., a už spolu dva dny nemluvíme.

Včera ráno jsem mu vypla centrální kohout, zrovna když se ukájel na zahradě pod hadicí. Když přišel a ptal se, co to má znamenat, odpověděla jsem mu, že mi je smutno a že si připadám nepřitažlivá a opuštěná. Urazil se, celý den byl vzteklý, hrubý a večer opět šel pod hadici s lahví vína. Čím dál hůř to snáším a čím dál víc si připadám nemilovaná.

Když jsem se na jaře fyzicky i psychicky zhroutila a 6 týdnů strávila na psychoterapii (bez léků, jen jsem si potřebovala "nabít baterky", byla jsem na dně . čtyři děti, starý dům, který opravujeme, sociální izolace), zažívala jsem znovuzrození našeho vztahu - zkusil si být sám s dětmi, nemohl denně pít, hodně o sobě přemýšlel, jezdil za mnou, povídali si, chtěl, abychom na vztahu pracovali, moc se obviňoval (ano, důvodem mého zrhoucení byla právě jeho pracovní vytíženost, naše špatná komunikace díky jeho sebestřednosti a jeho "rituály", na které mě nepotřebuje). Chvíli se snažil. Teď se ale obávám je situace stejná a já se bojím, že se jednoho dne opět sesypu...

Mám vyzkoušeno, že když mlčím a dělám, co chce, je to hezké. ale jakmile narazím na pláštěnky a bundy, řekne: "Už je to tady zase, chvíli nahoře, chvíli dole, já už na to nemám." Budu Vám vděčná za pomoc, opravdu už si nevím rady - je to normální a já mám být tolerantní ?

Děkuji, Dana

2 x odpověď  |  5 x komentář  |  2 x hodnocení  |  1003 x    |  4 x